Fingers & Tongue

|1| Fifth Chapter ~ F&T

Kontrolka mobilu opakovaně blikala, čímž mi dala najevo, že mi došlo upozornění, tedy buďto zpráva, ušlý hovor nebo sociální sítě. Jakmile jsem si na rozsvíceném displeji všimla zprávy z messengeru od Rosse, rozklikla jsem onu aplikaci a četla.

Vím, že jsme řekli, že se dneska neuvidíme, ale i přesto... Kdy ve škole končíš? Chtěl bych se vidět, Zlato ❤

Najednou, jako by mě píchlo u srdce. Výčitky svědomí se po dlouhé době přišly ukázat a překvapit mě velmi nemilou návštěvou. Právě jsem se nechala odpanit cizím klukem, podvedla toho svého, se kterým na to původně mělo dojít. Ach, Donno!
,,Aby bylo jasné, k ničemu mezi námi nedošlo..." polkla jsem, když jsem schovala mobil zpátky do kapsy. Odpověděl pouhým přikývnutím, které mi pro tentokrát bohatě stačilo.
•••••
One day later

Byly přesně čtyři hodiny, když jsem za sebou zavřela dveře a vešla do místní hospody, kterou jsem (přestože jsem bydlela pár kroků odsud) zatím ještě nikdy nenavštívila. V zadním boxu už seděli všichni čtyři kluci a bylo vidět, že na mě už nějakou tu dobu netrpělivě čekají. Na jedné straně se vedle sebe tiskli Richard s kytaristou a klavíristou, jejichž jména mi byla doposud neznámá, na druhé mi pak držel místo Jimmy.
,,Ahoj," s úsměvem jsem jim oplatila pozdravy a usedla vedle bubeníka. Chvilkami jsem pozorovala exotického klavíristu, jenž se svýma velkýma očima tiše koukal na cosi venku za rozbitým oknem vedle něj.

,,Tak, asi vás nejdřív seznámím," vydechl Richard, přičemž si poupravil své už tak moc upravené vlasy.
,,Ryan, Timmy," ukázal nejdříve na tmavovlasého Egypťana, pak na roztomilého klučinu a nakonec i na blonďáka vedle mě, ,,A Jimmy. Ale toho už, pokud dobře vím, znáš..."
Sotva to dořekl, mé a Jimmyho oči se střetly a oba jsme rázem měli v krku sucho jako v polepšovně.
,,M-my dva??" zhrozila jsem se,
,,Vidím ho teď poprvé, ani jsem pořádně nerozuměla, jak se jmenuje!"
Myslela jsem, že se mnou bude hrát hru bobříka mlčení, ale jaksi se k tomu neměl...
,,Ví o tom šukání v kuchyni," zašeptal mi do ucha tím egoistickým tónem, jakým ke mně mluvil tehdy v bazénu. Naše oči se opět střetly, přičemž jsem hlasitě polkla. Až Timmyho odkašlání nás donutilo vnímat realitu.

,,Hele, ať jste spolu něco měli nebo ne, měli bychom probrat, jak to bude dál s Her Majesty," když Richard mluvil, připadala jsem si, jako bych seděla na lavičce ve školní tělocvičně a poslouchala každoroční proslov ředitelky na téma 'nový školní rok'. Přestože mluvil o něčem zajímavém, v jeho podání to znělo tak zdlouhavě a nudně, že jsem své oči po chvíli opět přistihla zírat na Ryana, jehož oči už nehleděly z okna, nýbrž na mě. Na první pohled jsem si myslela, že je hnědooký, ale když jsem se podívala pozorněji, zaměřila se na něj o něco detailněji, zářily výrazně zelenou barvou. Byly vskutku nádherné. Chvíli to dokonce vypadalo, jako by ke mně mluvily:

Je tu nuda, co? No jo no, Richard hold nikdy nebyl ten typ, co zavře pusu... Pořád jen mele a mele a mele! A jak vidím, tak dneska se ke slovu jen tak nedostaneme... Být tebou, začal bych ho vnímat, aby to neprokouk a nezačal znovu od stvoření světa!

V tu chvíli jsem sklopila zrak na ruce složené v klíně a potichu se onomu očnímu jazyku zasmála. Měl pravdu - Richard byl tak nudný, že bych ho nedokázala vnímat ani tehdy, kdyby mluvil o Freddie Mercurym, kterým jsem byla tam uvnitř tajně posedlá. Mnohem lépe by se mi poslouchal on, zelenooký Egypťan, jenž sice prozatím neřekl jediné slovo, přesto se mu už povedlo mě rozesmát.

,,Jak to máš se zpěvem?" zaslechla jsem podivnou otázku, jež mě donutila s dotazem zvednout hlavu.
,,Se zpěvem? To jako, jestli ráda zpívám nebo tak něco?" zdálo se mi to jako vtip, myslela jsem si, že žertuje.
,,Ráda, nerada... Kdybys nerada zpívala, tak bys tu neseděla, to je jasný!" v jeho podání jsem si připadala jako totální idiot, co ani neví, co to znamená totální idiot,
,,Ptám se, jestli někam chodíš - nějaký sbor, doučování, kurz?"
,,Doučování?" myslela jsem si, že si ze mě střílí, pokusila jsem se o úsměv.

,,Podívej, Donno. Zpíváš dobře, ale přece sis nemyslela, že tě teď hned vezmu a budeme takhle jezdit vystupovat, aniž by si za sebou měla nějakou přípravu, že ne?"
Polkla jsem. Tohle mi ještě nikdy nikdo neřekl, že abych mohla zpívat v kapele, musím chodit do nějakých kurzů a učit se tak jednoduchou věc.
,,Hlas v sobě máš, ale to nestačí. Na pódiu jde poznat, že jsi nesvá, nechce se ti do toho a máš strach. Navíc, mám dojem, že se podceňuješ, lžeš sama sobě. Potřebujeme, aby ses dala do kupy, trochu si to urovnala v hlavě a zpívala od srdce, ne podle mozku. Musíš se naučit, jak zacházet s publikem, nebát se zpívat ve vysokých tóninách a hlavně se nebát být sama sebou, chápeme se?"

Ten chlap mi otevřel oči! Byla jsem absolutně proti tomu, že bych měla někam chodit, přece jen jsem odjakživa byla strašně líná a stydlivá. Ale byla jsem ráda za to, že mi konečně někdo řekl pravdu rovnou do očí, i když mě tím zároveň ranil.
,,Tady Jimmy se tě ujme a vypustí tu uměleckou duši uvnitř tebe na svobodu. Aspoň nebudeš muset nic platit a já budu mít jistotu, že máš kvalitního učitele."
,,No moment, nedomlouvali jsme se náhodou na doučování hry na bicí? Nemluvila jsem nic o zpěvu!" protestovala jsem, když jsem si všimla, jak se blonďák začíná culit,
,,A vůbec! Proč zrovna Jimmy? On je snad učitel??"

,,Vlastně ano, oba učíme, ale vím, že na něj je větší spoleh než na mě, co se týče dovedností, které od něj pochytíš," pokračoval Richard stále vážným tónem.
,,Ryan nebo Timmy neučí?" doufala jsem, že mi dají za učitele klavíristu.
,,Kdepak, Ryan je číšník a Timmy gynekolog!" smáli se všichni čtyři.
,,Gynekolog?" polkla jsem při pohledu do kytaristových dětských očí.
,,Jestli chceš, můžu tě doučovat u sebe v ordinaci," jeho humor mě nakonec taky rozesmál.
Když jsme utichli a připili si spolu nápoji, co nám servírka přinesla, zbývalo už jen naplánovat, kdy a kde budu chodit na ty kurzy.

,,Potřebuju, abys měla alespoň třikrát týdně čas. Nejlíp čtyřikrát. Co takhle pondělí až čtvrtek od tří do pěti?" navrhl mi Jimmy přesnější termíny.
,,To by asi šlo. Nějak si to ještě zařídím, kdyby to nevycházelo," odpověděla jsem trochu ustaraně.
,,Super - takže zítra?"
,,Jo, přijdu," poklesla jsem hlasem,
,,Mám si s sebou něco nosit?"
,,Hlavně sebe," flirtovně zamrkal,
,,Všechno ostatní bych měl mít. Zítra si tě tedy vyzvednu u školy ve tři."

F&T
@KKNovak129
//20.12//🎄