Fingers & Tongue

|2| Thirteenth Chapter ~ F&T

Pamatuji si tu melodii, co nám hrála z repráků v pokoji, když mi bylo šest. S Nickem, mým šestnáctiletým bratrem, jsme oslavovali mé narozeniny. Rodiče nebyli doma, takže jsme si mohli pouštět naše oblíbené písničky na plné pecky, aniž by si někdo stěžoval, že děláme randál.

„Všechno nejlepší!" s křikem a smíchem mi podal zabalenou krabici, na níž bylo napsané 'FOR MY QUEEN'. V té době jsem hrozně, opravdu hrozně moc, ujížděla na kapele Queen a zejména Freddie Mercurym - měli jsme doma všechna cédéčka, knížky, malé figurky, také pár triček, nesměly chybět ani plakáty, kterými jsem polepila obložení po celém pokoji. Když jsem rozbalila svůj dárek, dočista se mi zastavil dech.

„Nicky, Nicky!!" pištěla jsem a skočila po něm, že ho obejmu.
"Užij si svůj den, sestřičko," sevřel mě ve svém hřejivém náručí.

Neváhala jsem ani vteřinu, jelikož jsem moc dobře věděla, že se rodiče můžou kdykoliv vrátit, a hned jsem se před ním převlékla do kostýmu, jež mi koupil pravděpodobně z peněz, co si vydělal na brigádě. Nikdy nezapomenu na ten okamžik, kdy jsem poprvé chytla do rukou ty bílé kalhoty a žlutý kostým. Přesně ten, co měl Freddie Mercury ve videoklipu The Miracle. Byla jsem štěstím bez sebe. Bratr byl odjakživa můj nejlepší přítel, protože mě jako jediný z rodiny respektoval a vždycky věděl, jak mě rozesmát, nebo čím mi udělat radost. Na můj povel dal do přehrávače album The Works a nechal hrát první skladbu, Radio Ga Ga, na niž jsem ihned začala plná energie a sebevědomí tančit jako můj tehdejší idol.

„Dámy a pánové, přichází Donny Mauer!" usmíval se na mě, zatímco celé mé vystoupení točil na svůj mobil a mluvil do něj jako pravý moderátor. Cítila jsem se jako v pohádce, jako by už tato chvíle nikdy neměla skončit, jako by už nikdy neměl přijít strach a smutek. V tom jsme však zaslechli klíč v zámku a hned na to řev rozhněvané matky. Nick se co nejrychleji zvedl ze země, vypl přehrávač a cédéčko schoval na své původní místo.

„Ahoj, mami," usmála jsem se na ženu ve dveřích s očekáváním, že alespoň na své narozeniny dostanu pusu, po níž jsem tolik toužila.
„Nicku, kolikrát jsem ti říkala, že Donně nemáš pouštět toho buzeranta?!" seřvala nevinného klučinu, aniž by nám opětovala naše vřelé pozdravy.
„Co je to buzerant?" nechápala jsem, proč používá tak nehezká slova.
„Buzerant je, drahoušku, špatný člověk, úchyl, který ubližuje ostatním lidem a napadá je, víš? Je to kluk, kterému se líbí kluci, což je proti přírodě i zákonu..." snažila se se mnou udržet oční kontakt, zatímco já raději pozorovala svého staršího bratra, jak si lehá do postele a jde raději dělat, že se mu chce spát.

„A tohle už na tobě nechci vidět, je ti to jasné?" se znechucením přísně zatahala za můj oblek.

„Ty jí na to nic neřekneš?" jakmile se místo matky ve dveřích zjevil otec, chlapec ho ihned zabil pohledem.
„Hele, má pravdu, že bys neměl Donně ukazovat takovéhle věci, když je ještě malá - v tomhle bych jí dal za pravdu," povzdechl si ustaraně muž.
„Moc dobře víš, že to byla její volba, co bude poslouchat. A vybrala si Queen, stejně jako my dva. Jenže kvůli ženě, kterou ani nemiluješ, u nás už nikdy nic hrát nebude..." zabořil hlavu do polštáře.
„Radio Ga Ga se mi nikdy nějak zvlášť nelíbilo," odsekl otec a zabouchl za sebou dveře pokoje.

„Neposlouchej je, Donny, nikdy nikoho neposlouchej v tom, co máš a nemáš poslouchat za hudbu. Nikdy se nikomu nepodřizuj, za všech okolností buď sama sebou, měj svůj styl a žij si své sny, ne ty jejich," pošeptal mi do ouška, když jsem u něj ležela v posteli,
„Freddie nikdy nebyl špatný člověk, a už vůbec nikomu neubližoval, to jen lidi, kteří ho neměli rádi, tak se ho snažili zesměšnit. Nikdy by nikomu neublížil, už vůbec ne tobě, to si pamatuj."
•••••
Saturday 15th June, LAUSANNE