Byla už noc, když jsem se vrátila z klubu domů, proto jsem se snažila co nejtišeji proplížit do koupelny a pak pokoje, abych rodiče nevzbudila. V chodbě jsem si zula boty a po špičkách proběhla do kuchyně, jelikož jsem se nutně potřebovala napít vody. Málem jsem dostala mrtvici, když jsem v té tmě zahlédla siluetu jakési postavy a později zjistila, že se jedná o mého staršího bratra, sedícího u stolu s plechovkou limonády.
,,A-ahoj," popadla jsem dech a místo toho, abych si šla napustit k dřezu vodu, jsem zůstala stát na místě, opřená jednou rukou o linku a druhou danou v bok.
,,No nazdar," pokusil se o úsměv,
,,Nevěděl jsem, že už taky randíš..."
,,Jen jsem se zdržela s-" při pohledu na něj mi došlo, že snažit se skrývat pravdu je úplně zbytečné,
,,To je fuk. Co tady děláš? Neviděli jsme se tak rok minimálně..."
,,Požádal jsem Sue o ruku, tak mě vyhodila z bytu se slovy, že je mladá, chce si užívat a nebýt zavázaná nějakému chlapovi a ještě tak ničit si postavu kvůli uřvaného dítěte," upil z plechovky.
,,Nicku, je mi to moc líto," povzdechla jsem si, přisedla si k němu a objetím se jej snažila utěšit. Nick měl sedmadvacet let, což znamenalo, že už mu táhlo na třicítku, tudíž by se měl konečně usadit a založit rodinu. Odjakživa byl ten typ, kterému je jedno, jakou bude mít práci, auto, dům, nebo kolik si bude vydělávat, hlavně si přál mít milující manželku, se kterou bude moct vychovávat děti. Málokterý muž je tak milý a emoční, jako byl právě on, čehož jsem si na něm vždycky moc cenila. Přála jsem mu, aby se se Sue konečně dočkal miminka, ovšem, jak se ukázalo, ani ona nebyla tou pravou. Vůbec mi nešlo do hlavy, proč ho ženy odmítají - vždyť muž, který se dokáže postarat o rodinu, je snad jasnou volbou pro každou z nás, no ne?
,,Máš kde spát?" zeptala jsem se starostlivě.
,,Máma mi ustlala na gauči s tím, že tady můžu nějakou dobu zůstat," odpověděl, načež si otřel slzy z očí.
,,Víš co? Pojď si dneska lehnout ke mně. Stejně asi sama neusnu," pousmála jsem se, abych ho alespoň kapku rozveselila, a poté mu darovala polibek na čelo.
,,Děkuju, jsi moc hodná," oplatil mi úsměv, zahodil plechovku do koše a šel se přichystat ke spaní, zatímco já si šla dát sprchu.
•••••
Next morning
,,Dobré ráno, sestřičko," probudil mě Nickův hlas a vůně právě usmažených palačinek, které mi nesl na talíři spolu se skleničkou džusu do postele.
,,Nicku, ty jsi zlato!" zamumlala jsem ještě s polozavřenýma očima a poděkovala mu rychlou pusou.
,,Co máš dneska v plánu?" pustila jsem se s chutí do jídla.
,,Nevím. Rodiče jsou pryč a ty asi taky, co?" sedl si ke mně do postele.
,,Na deset mám domluvené wellness v centru a pak oběd s-" trochu jsem se zadusila kouskem palačinky v puse, když jsem si uvědomila, že o Jimmym ví jen táta,
,,s kamarádem... Ale jestli chceš, můžeš jít s námi, nám to vadit nebude. Aspoň bude veselo."
,,Ne, že bych wellness s obědem zrovna nebral, ale nechci ti na rande překážet," s úsměvem se mi podíval do očí, načež jsem se té skutečnosti, že mě prokoukl, musela zasmát.
,,Myslím to vážně, pojď s námi!" odložila jsem prázdný talíř na stolek vedle postele a chytila jej za ruku.
,,Mám to brát jako návrh nebo rozkaz, kapitánko?" narovnal se v zádech a natáhl ruku k čelu jako pravý námořník.
,,Berte to jako povinnost, poručíku!" napodobila jsem jej a se smíchem jsme si vyměnili pár pohledů, po nichž následovalo hřejivé objetí.
•••••
Few hours later
Podzim si posledních pár dnů pohrával s počasím a venku bylo opravdu nepříjemně, ovšem dnes jsme měli kliku, jelikož se žádný déšť, větrná pohroma nebo předčasná sněhová bouřka nekonala. Bylo sice chladno, ale to nám nebránilo vyhřívat se ve venkovní vířivce. Připadala jsem si jako na Islandu, když jsem se vařila v příjemně horké vodě, zatímco ostatní mrzli v bundách cestou do práce. Wellness dnes nebylo zrovna prázdné - nedaleko se konalo jakési fotbalové utkání, proto zde přijelo hodně cizinců -, avšak jeho návštěvníci se spíše hrnuli do sauny nebo k baru u bazénu, takže jsme i tak zůstali venku s Jimmym sami, zatímco Nick plaval v bazéně, aby si ze včerejšího rozchodu schladil hlavu.
,,Proč sis vybrala gastronomickou školu?" zeptal se mě blonďák hned poté, co se napil ze sklenice piva, kterou mu před pár minutami donesla obsluha.
,,Nevybrala," povzdechla jsem si s umělým úsměvem,
,,Od všech okolo jsem poslouchala pořád dokola, že mám dobré známky a měla bych si vybrat školu na své úrovni. Chtěla jsem jít na konzervatoř nebo uměleckou školu, ale nebyly na to peníze. Navíc, rodina by špatně nesla, kdybych byla umělkyní, odjakživa to pro ně bylo povolání, které dělají ubozí lidé, co neví, co se svým životem a jsou líní pracovat rukama. Měla jsem na výběr mezi obchodní akademií, pedagogickým lyceem, gymnáziem nebo gastronomickou školou, tak jsem šla na gastronomii. Nesnášela jsem všechny ty advokáty, manažery, obchodníky a vzdělance s nosem nahoru, co okrádají ostatní lidi, a na učitele jsem neměla dostatek odvahy, ani vzdělání, takže mi nic jiného než číšník a kuchař nezbylo."
,,Pořád chceš být umělcem?" Na jeho druhou otázku jsem už pouze přikývla na souhlas.
,,Podívej," přiblížil se ke mně blíž, přičemž se naše těla pod vodou o sebe otřela,
,,S klukama uděláme všechno proto, aby ses naučila na pár hudebních nástrojů, odehrajeme pár dalších koncertů a s Richardem se za tebe přimluvíme u nás na škole, hm?"
,,Jimmy, to nepůjde..." nedokázala jsem si představit, že bych přestoupila na jinou školu.
,,Stačí, když uděláš talentovky a můžeš studovat na umělecké škole, Donno," snažil se mě přesvědčit, že na to mám,
,,Slib mi, že o tom budeš přemýšlet."
V dálce jsem slyšela tóny známé skladby a před očima měla včerejší noc. Stále se mi vracel ten královský pocit, když jsem klečela na pódiu a mé rty byly spojené se rty cizího muže, jednoho z poddaných. Nedokázala jsem zapomenout na bubeníkův jazyk, na to potěšení, jehož se mi dostalo v tom pekelném pokoji po vystoupení. Ten noční klub ve mně probudil osobu, která ve mně celé ty roky spala, nakopnul mé dávno pohřbené sebevědomí a donutil mě přemýšlet nad životem pravé rockové hvězdy. Publikum se bavilo, ale ne jen jako, opravdu jsme se jim líbili.
,,Dostala jsem takový menší nápad," přerušila jsem to ticho mezi námi, čímž jsem zároveň přerušila i onu hudbu v dáli, která ve skutečnosti hrála v mé hlavě,
,,Pamatuješ na 'prdelatý holky'?"
,,Fat bottomed girls, you make the rockin' world go 'round..." začal si potichu broukat, načež jsme si vyměnili úsměv,
,,Co máš za lubem?"
,,Řekněme, že mě napadlo naše vystupování trochu oživit..." pozvedla jsem obočí, čímž jsem jej vyprovokovala k tomu, aby se natiskl na mé tělo a pod vodou mě chytl za obnažené boky,
,,Co kdybychom z toho udělali takové menší divadélko?"
,,Divadélko, jo?" přisál se k mému krku a daroval mi na něj pár vlhkých polibků.
,,Svět je plný úchylů, co čekají, až se něco zvrhne, a fanoušci nejsou výjimkou - chodí na koncerty jen proto, že doufají, že si to členové kapely najednou uprostřed písničky rozdají na jevišti," chtěla jsem mu co nejvíc přiblížit svůj plán, to by mě ovšem nesměl přerušit jednou ze svých dvojsmyslných poznámek:
,,Chceš si to rozdat na jevišti?" prsty zajel pod spodní díl plavek, čímž mě opět na chvíli uvolnil na tolik, že jsem málem zapomněla, co se mu vůbec celou tu dobu snažím říct.
,,Takhle jsem to nemyslela, nech mě mluvit!" zasmála jsem se a pevně stiskla jeho ruku, aby s ní dál nehýbal a začal mě poslouchat,
,,Měli bychom dát fanouškům to, co chtějí: Pravou rockovou scénu - nekonečně dlouhý hlas elektrické kytary a mučící touhu po sexu. Měli bychom jim ukázat, co jsme zač, kdo byli Queen a kdo jsou teď Her Majesty..."
F&T
@KKNovak129
//17.02.2019//💘
ČTEŠ
Fingers & Tongue
AcakV životě jsem se zmýlila nesčetněkrát, ovšem těch opravdových chyb... těch bylo pouze pět; vinila jsem se za rozchod s Rossem Walesem, naivně věřila Robertovi Daltonovi, unáhleně opustila Jimmyho Johnsona, přehlížela emoce Timmyho Dempseyho a lhala...
