Fingers & Tongue

|1| Fourteenth Chapter ~ F&T

U stolu s občerstvením panovala dobrá nálada. Jimmy rozesmíval Ryana svými oplzlými vtípky, přičemž se k nim Richard postupem času přidal. Timmy seděl sám u malého kulatého stolku a potichu projížděl e-maily na svém mobilu. Už nějakou tu dobu jsem se cítila, jakoby mi v krku uvízl knedlík od oběda, v hlavě mi ležela myšlenka a na jazyku jsem cítila potřebu ono přání vyslovit. Déle už jsem čekat nevydržela a využila jsem toho, že se kluci zabavili ve vedlejší místnosti, tudíž na mě zapomněli.

,,Ahoj," přisedla jsem si k baskytaristovi, načež položil mobil na stolek, aby se mi mohl plně věnovat.
,,Ty jsi gynekolog, že?" u vyslovení onoho slova jsem ten 'knedlík' spolkla.
,,Jsem. Proč se ptáš?" jeho pohled nevypadal příliš zaujatě.
,,Chtěla jsem se zeptat, jestli bych se nemohla objednat někdy přes týden," lezlo to ze mě jak z chlupaté deky,
,,Ještě jsem u gynekologa nebyla a popravdě mám z doktorů strach, tak jsem si říkala, jestli bych nemohla jít k tobě, když se známe a důvěřuju ti."
,,Poprvé u gynekologa? Co tak najednou?" začal mi věnovat více pozornosti. Chvíli jsem se koukala kolem sebe, jestli nás někdo z kluků nesleduje a neodezírá nám z úst. Byla jsem nervozní, měla jsem strach z toho, co jsem měla říct.
,,Antikoncepce..." zamumlala jsem téměř pro sebe.

,,Vyhovovalo by ti to-" odmlčel se,
,,V pondělí?"
,,Čím dřív, tím líp," pokusila jsem se, aby můj úsměv vypadal co nejvíc důvěryhodněji.
,,V kolik zhruba tam mám být?"
,,Ve čtyři bych měl mít volno. Je to v centru města, kousek za náměstím, naproti lékárny a zverimexu."
,,Snad si to zapamatuju," zasmála jsem se, načež se k mému smíchu později přidal.

Pootočila jsem hlavu směrem k místnosti za sklem, abych zkontrolovala, že jsou zbylí tři kluci stále dobře naladění. Jimmy stále vyprávěl své vtipné historky (pravděpodobně ze svého sexuálního života), přičemž k tomu přidal jakousi pantomimu, kterou se nejspíš snažil napodobit různé situace, již popisoval. Ryanovu roli posluchače vystřídal Richard a dal mu tak prostor k balení věcí zpátky do batohu. Ani na chvílí jsem ze svalnatého blonďáka nespouštěla oči, viděla jsem v něm velmi sympatického člověka, osobnost se špatnou pověstí, ovšem slibnou, bohatou budoucností. Jeho stálý úsměv na tváři, koutky roztažené od ucha k uchu a zářivě bílé zuby mě uklidňovaly, nutily mě smát se s ním, líčka mi pokaždé zrudla.

Jimmy Bengie Johnson - bude mě jeho smích a láska hřát? Stane se právě bubeník tím pravým? Narazila jsem v tom nekonečně dlouhém moři neznáma na ten správný ostrov, kde bych se mohla usadit? Je onen blonďáček mým panem Mercurym?
•••••
Monday

Bylo něco málo po čtvrté a v čekárně ubývalo stále víc a víc lidí. Na bílém koženém gauči naproti mě seděl mladý pár, který před pár minutami vyšel z ordinace, a zaujatě si prohlížel čerstvou fotku svého miminka z ultrazvuku. Mladík hladil své ženě povyrostlé bříško a šeptal jí sladká slova o tom, jak je za početí rád a moc se na potomka těší. Oboum se leskly oči, v nichž byly střeženy slzy štěstí. Nevím, jestli to bylo těmi hormony nebo něčím jiným, ale v tu chvíli jsem se na moment vcítila do její situace, zatoužila jsem po dítěti, po rodině.
,,Slečna Mauerová!" ozvala se sestřička ve dveřích, načež jsem se spolu se svými věcmi zvedla z gauče a odešla s ní do ordinace.

,,Vy jste u nás poprvé, nemýlím se?" klepala prsty na klávesnici cosi do počítače před sebou.
,,Ano. Vlastně jsem poprvé na gynekologii obecně," přikývla jsem.
,,Co Vás sem přivádí?" měřila si mě pohledem, jakoby chtěla mou odpověď vyčíst z toho, jak reaguju.
,,Antikoncepce," byla jsem stručná, nestála jsem o dlouhé rozhovory.
,,Měla jste někdy mozkovou příhodu nebo cévní problémy? Nebo někdo z vašich nejbližších - sourozenci, rodiče, prarodiče?" Ne.
,,Jste na něco alergická?" Ne.
,,Kouříte?" Ne.
,,Dobrá. Ještě Vám změřím tlak a budete moci jít vedle k panu doktorovi, ano?" řekla svou poslední část scénáře a zpevnila mi ruku.