After years

-2-

Lokiho pohled

Ach jo, už je to několik let, co zmizela a já přestal doufat, že ji ještě někdy uvidím. Scházela mi. Pamatuji si její krásné zrzavé vlasy a modré oči. No jo ale ona je už pryč. Najednou mi někdo zaklepal na dveře. ,,Dále." řekl jsem. ,,Ahoj Loki." do místnosti vstoupil Thor. Jenom jsem se na něj podíval. ,,Pamatuješ si na Annabell? Sifiinu sestru?" zeptal se mě.

,,No pamatuju." řekl jsem jakoby nezaujatě. ,,Víme, kde je." vypadlo z Thora. Pohlédl jsem na něj a vyčkával, že něco ještě řekne. Asi ne. ,,No a kde je?" naléhal jsem. ,,Na Midgardu." řekl. 

Annabellin pohled

Šla jsem do práce. Pracuji jako módní návrhářka a vede se mi celkem dobře. Už jsem na Midgardu několik let a zatím mě nikdo z Asgardu nenašel, což je docela divný, protože Heimdall mě musí vidět. Ale nestěžuji si. Jsem ráda, že jsem tady aniž bych musela někomu sloužit. 

Došla jsem do své kanceláře a posadila se za stůl na křeslo. Prohlížela jsem si různé objednávky, když v tom někdo vtrhl do mé kanceláře a dál si nic nepamatuji.

Probudila jsem se v posteli, což je docela divné, protože si pamatuji, že jsem ještě před chvílí byla ve své kanceláři. Porozhlédla jsem se po místnosti. Byla krásná, ale vůbec mi nepřišla povědomá.

Najednou někdo vešel do místnosti. Nějaká holka v šatech. ,,Dobrý den. Potřebujete něco paní?" Paní?! To je zvláštní. Sakra, kde to jsem. ,,Ehm, kde to jsem?" zeptala jsem se jí. ,,Na Asgardu. Přivedli vás asi před pěti hodinami." odpověděla a ve mně by se krve nedořezal. Já jsem zpátky na Asgardu?! To ne. 

Zachvátila mě panika. ,,Paní jste v pořádku?" zeptala se mě služka. Ano tohle bude nejspíš služka a já jsem v jedné z komnat paláce.  ,,J-já, ano jsem v pořádku. Jenom musím být chvíli sama prosím." řekla jsem. Služka se uklonila a odešla. 

Začala jsem přecházet po místnosti. ,,Sakra. Proč mě sem přivedli. Po tak dlouhé době. To snad není možný." povídala jsem si sama pro sebe.

Lokiho pohled

Když mi Thor později přišel oznámit, že je Annabell zpátky na Asgardu v jedné z komnat, chtěl jsem jít za ní, ale Thor mi v tom zabránil. Nakonec mě vylákal i se Sif ven. Jak to, že je Sif tak klidná a při tom má sestru jenom kousek odtud. To jí jako nechce vidět?

Koukali jsme se jak, vojáci trénují. Později se k nim přidal i Thor se Sif. Já tam jen tak seděl na lavičce a pozoroval to dění kolem. 

Annabellin pohled

Když jsem se trochu uklidnila, rozhodla jsem se, že se projdu po paláci. Otevřela jsem dveře a vykoukla ven, jestli někdo není náhodou na chodbě. Nebyl. Vyšla jsem a šla dlouhou chodbou. 

Došla jsem ke dveřím, které nejspíš vedli ven. Otevřela jsem je a ocitla se v překrásné zahradě plné různých květin. Vstoupila jsem a nadechla se toho čerstvého vzduchu. 

Došla jsem k bráně, která oddělovala zahradu a cvičiště vojáků. Porozhlížela jsem se a viděla, jak vojáci tvrdě cvičí. Upoutal mě pohled na holku menšího vzrůstu a na takového hromotluka, kteří spolu bojovali. Ale co mě udivilo, bylo, že ta holka nad tím hromotlukem měla docela převahu.

Opodál seděl na lavičce pohledný muž, který se nejspíš smál tomu hromotlukovi. Najednou se ta holka otočila a podívala se na mě. Něco řekla těm dvěma a ty se na mě taky podívali. Otočila jsem se a začala přes zahradu utíkat zpátky do paláce. 

Za mnou jsem uslyšela rychle se blížící kroky. Rychle jsem se blížila ke vstupu do paláce, ale v poslední chvíli mi v tom zabránil ten muž, který se poškleboval tomu hromotlukovi. Narazila jsem do něj a málem spadla, ale naštěstí mě zachytil. 

To už k nám doběhli i ten hromotluk s tou holkou. ,,Sakra ty dáš jednomu ale pěkně zabrat." řekl ten hromotluk a zasmál se. Podívala jsem se  na tu holku a nemohla uvěřit svým očím. ,,Sif?" zeptala jsem se nevěřícně. Jenom se usmála a obejmula mě.

,,Tolik si mi chyběla Ann." řekla. ,,Ty mně taky." řekla jsem jí a objetí jí opětovala. Odtáhli jsme se od sebe. Uviděla jsem, jak se na nás ten hromotluk debilně šklebí. ,,Jsi v pořádku?" zeptala jsem se ho. Nechápavě se na mě podíval a řekl: ,,Jo jsem. Neměl bych být?" ,,No já nevím, to mi spíš řekni ty, docela divně se na nás šklebíš." odpověděla jsem mu.

,,To je fakt Thore." zarazila jsem se. ,, Ty jsi Thor?" podivila jsem se. ,,Jo jsem." odpověděl mi. ,,Jako malý si byl teda hezčí." vyletělo ze mě. Ten za mnou se začal smát. Podívali jsme se na něj.  ,,Nesměj se Loki." řekl mrzutě Thor. ,,Loki?!" podívala jsem se na něj. 

Loki se přestal smát a podíval se na mě. ,,To si opravdu poznala jenom Sif?" zeptal se pobaveně. ,,Ehm jo." odpověděla jsem. ,,Tak co, taky jsem byl jako malý hezčí?" zeptal se mě. Prohlídla jsem si ho a musím uznat, že byl opravdu hezký.  Jenom jsem pokrčila rameny. 

Stáli jsme tam a všichni se dívali na mě. ,,No tak pánové, já teď půjdu s Ann do její ložnice a vy si dělejte co chcete." oznámila jim Sif, popadla mě za ruku a šla se mnou směr moje ložnice.