Probudila jsem se a děsně mě bolela hlava. ,,Sakra," zaklela jsem si sama pro sebe. Zkusila jsem se posadit, ale podařilo se mi to až na třetí pokus. ,,Už nikdy nebudu pít." Stejně to nedodržím, ale aspoň se o to pokusím.
Najednou si všimnu, že na sobě nemám svoje oblečení ze včerejška, ale jenom černou košili a přes to mám přehozený sako. ,,Že bychom zase hráli flašku?" zeptala jsem se sama sebe, protože mi bylo jasný, že to oblečení patří Lokimu. ,,Ale to je blbost, tak blbej být nemůže, aby si i po druhý nechal sebrat oblečení." Vážně si tu povídám sama se sebou? Ach jo, já nejsem normální.
,,Ty jo, co jsme to včera dělali?"
flashback
Byla jsem s Lokim v kuchyni, tak jsem si dala něco k jídlu, sedli jsme si ke stolu povídali si. Vyšli jsme z kuchyně a jen tak se procházeli po paláci, ale k naší smůle jsme šli kolem sálu, kde byla hostina a tak nás samozřejmě odchytila ji opilá Sif. ,,No ahoj sestřičko, ty se mi schováváš? To není od tebe pěkný." řekla a přitom se smála jak největší idiot na světě. Zatáhla mě a Lokiho zpátky do sálu a prozatím nebylo úniku.
Posadila se se mnou mezi holky , které byly i na rozlučce- samozřejmě byly všechny na mol. Začaly mi nalívat a já pila a pila. Potom se odněkud vynořil Thor s Tonym a začali tam vykřikovat, že já a Loki jsme zasnoubení.
End of flashback
Já toho Starka zabiju.
No jo, ale to ještě nevysvětluje to, proč mám na sobě Lokiho oblečení, ale jak jsem se vůbec dostala do své postele?
Vstala jsem, šla do koupelny, kde jsem si udělala ranní hygienu, a pak jsem přešla ke skříni, kde jsem si vybrala šaty.
Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
Hned jak jsem se zkultivovala, vyšla jsem z pokoje i s Lokiho obečením rozhodnuta, že ho najdu a vrátím mu ho.
Vůbec nikde jsem ho nemohla najít, ale možná to bylo taky tím, že jsem se ještě nebyla podívat do jeho ložnice. Důvod byl ten, protože jsem se bála, že ho tam najdu s nějakou ženskou a to bych opravdu vidět nechtěla. Jako vidět Lokiho by mi nevadilo zvlášť když by neměl košili, ale nějakou ženskou už jo.
Přece jenom jsem se rozhodla, že do jeho pokoje zajdu. Když jsem byla před jeho dveřmi, modlila jsem se, aby tam nikoho neměl, zaklepala jsem na dveře a vešla dovnitř. Loki ležel na posteli celý rozvalený- bez košile a bez ženský. Sakra já mám štěstí.
Nechtěla jsem ho budit, tak jsem přešla k židli u jeho postele a dala mu tam to oblečení. ,,Toto trvalo." zaznělo znenadání u mého ucha. Otočila jsem se rychlostí blesku a dotyčného nakopla vy víte kam. Dotyčný zaskučel bolestí a svezl se k zemi. A sakra. Byl to Loki. Ten má smůlu.
,,Jé ahoj Loki, co tu děláš?" Tak to byla ale fakt blbá otázka.
,,Já tady bydlím." řekl a podíval se na mě ze země.
,,Promiň, to jsem nechtěla, já myslela že spíš." řekla jsem na svou omluvu.
,,No tak očividně ne." Jo to vidím taky.
,,Ale notak, zas tolik to bolet nemůže." řekla jsem mu a on se na mě nevěřícně podíval, takže jsem pochopila, že může.
,,Nechceš nějak pomoc se postavit nebo sednout?" zeptala jsem se ho.
,,Ne nechci. Co tady vůbec děláš?" zeptal se a konečně se normálně postavil.
,,No já jsem ti přišla vrátit ty věci co jsem si od tebe ehm......vypůjčila." řekla jsem mu a podala mu sako s košilí.
,,Už je nepotřebuješ? Já bych nerad o to zase přišel tentokrát i s těma kalhotama." řekl a pobaveně se na mě podíval.
,,Prosím tě kdybych chtěla i kalhoty tak bys je už dávno neměl na sobě. A navíc stejně bych tě stejně musela někam povalit než bych je z tebe sundala, takže by sis toho všiml. Ale když se nad tím tak zamyslím, tak když jsem ti brala tu košili se sakem, tak sis toho taky nevšiml, takže by sis toho nemusel všimnout ani teď." Koukla jsem se na Lokiho a všimla si, že se ode mě trochu vzdálil. Zkusila jsem se přiblížit, ale on se zase oddálil.
,,Co děláš vždyť ti nic sebrat nechci."
,,No jasně to ti tak budu věřit. Ty mi řekneš tohle, já se k tobě přiblížím a za chvíli budeš běhat po paláci i s mýma kalhotami."
,,No po paláci bych s nimi rozhodně neběhala." řekla jsem a založila si ruce na prsou.
,,No to je jedno."
,,Jo hele a nevíš co se včera stalo? Já si totiž nic nepamatuju." zeptala jsem se ho a doufala, že on si aspoň něco bude pamatovat.
,,No jasně, ty jsi se ožrala a já tě pak musel tahat do pokoje." řekl mi a já na něj vyvalila oči.
,,Ale byla to docela sranda, ty a Sif jste tam něco začaly tancovat a potom jsi přišla za mnou a začala mě tam svádět." zasmál se a já se zatvářila trochu vyděšeně.
,,No jo byla sranda." dodal a zase se zasmál, ale potom k tomu už nic nedodal.
