Nemluvila se mnou. Ano je to tak. Bylo tomu asi tak dva dny a mě to děsně užíralo. Chtěl jsem se jí omluvit, ale vždycky když mě uviděla- což bylo opravdu jen málokdy- tak mě probodla pohledem a odešla z místnosti, ve které jsme zrovna byli. Jo a abych nezapomněl, tak už dorazili i Avengers, takže jsem se raději zavíral u sebe v pokoji.
Ležel jsem v posteli, když v tom mi do pokoje vtrhl Thor. ,,Loki, potřebuju tvoji pomoc." řekl a já se na něj jen s nezájmem podíval a řekl: ,,Tak proč nepožádáš ty tvoje kamarády?" ,,No, protože oni taky neumí tancovat." no tak to je naprosto úžasný. ,,A co já s tím?" zeptal jsem se otráveně.
,,No ty tancovat umíš, tak jestli bys mě to nemohl naučit."
,,Co jsem komu udělal?" zeptal jsem se a začal se zvedat z postele, protože jiná možnost nebyla.
,,Tak pojď jdeme někam, kde to bude větší." řekl jsem.
Byli jsme v sále a já se Thora snažil naučit základní kroky pár tanců a k tom tu taky byli Avengers, kteří se smáli, když jsme se s Thorem chytili jako pár v tanci a já představoval holku. ,,Ale no tak, vždyť je to tak lehký." řekl jsem asi po stý.
Annabellin pohled
Zrovna jsem šla do sálu, abych tam něco vyzkoušela, ale když vejdu, tak se mi naskytne docela vtipný pohled na to, jak se Thor a Loki drží a pokouší se tancovat, ale spíš to vypadá, jako by hráli na boj o přežití. ,,Snažíte se hrát rugby?" zeptala jsem se, když jsem tam vešla.
Rychle se od sebe odtrhli a podívali se na mě. ,,Ne jen se snažím naučit se tancovat." řekl Thor. ,,Aha." řekla jsem. ,,Hele ty umíš tancovat?" zeptal se mě Thor. ,,No jo." odpověděla jsem mu.
,,Super, tak to bys mi to mohla tady s Lokim ukázat a já si to pak zkusil." řekl.
,,Promiň, ale mám na to docela blbé šaty. Obávám se, že by mi vadili a nebo by mi na ně mohl Loki šlápnout a to bych opravdu nechtěla." chtěla jsem se z toho vymluvit a nenapadlo mě nic jiného, než že mám špatné šaty. Dnes jsem si vybrala krásné červené bez ramínek
Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
,,Hele, tak zaprvé, já bych ti na šaty rozhodně nešlápl, protože jsem skvělý tanečník a za druhé, ty šaty jsou jen drobný detail." Jakmile to dořekl, tak jsem měla místo těch nadýchaných šatů, tak zelené s jedním ramínkem.
Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
,,Opravdu? Jiná barva by nebyla?" zeptala jsem se. ,,Hm, ne." řekl. Prohlídl si mě od hlavy až k patě a pak ještě řekl: ,,Zelená ti sluší." Cítila jsem, jak mi do tváří jde krev.
,,No tak dobře, tak naučíte mě teda něco?" ozval se Thor. ,,No jo." Loki přišel blíž ke mně a dodal: ,, Smím prosit?" nabídl mi ruku. Já se ho chytla a začali jsme pomalu tancovat, aby to Thor mohl sledovat naše kroky.
,,Tak co Thore, už víš jak co jsem celou tu dobu po tobě chtěl?" rýpl si Loki a já jenom protočila očima.
,,Asi jo." řekl Thor.
Avengers se na nás jenom dívali a nic neříkali, což bylo divný- tedy aspoň u Starka.
Lokiho pohled
Teď je moje šance se jí omluvit. No jo, ale co když zase uteče? Mám to teď rozebírat? Radši ne. Anebo ano? Nemohl jsem se rozhodnout. Pořád jsme tancovali a já přemýšlel, jestli se jí mám omluvit nebo ne. Nechal jsem to být. Omluvit se jí můžu i později pokud zase neuteče.
Musel jsem uznat, že ty šaty co jsem jí přičaroval jí opravdu moc slušely. V zelené vypadala moc krásně- samozřejmě já taky, ale ona o trochu víc.
Potom přišel na řadu Thor. Chytil Annabell okolo pasu a pokoušel se tančit. No bylo to o trochu lepší než předtím, ale do dokonalosti to mělo opravdu daleko. Dokonce několikrát i Annabell šlápl na nohu. Chudák, dovedu si představit, jak ji to muselo bolet.
Když jsem tancoval já s Annabell Avengers byli zticha, ale když tancuje Thor tak má Stark pořád nějaký připomínky. No mně to nevadí. Viděl jsem, jak se Annabell od Thora trochu odtáhla a musel se pousmát.
Annabellin pohled
Thora jsme učili až do večera. No ale základy už uměl, což bylo jedině dobře, jinak bych to tam už nevydržela.
Byla tma a já šla k sobě do pokoje. Vůbec nic jsem neviděla a ani mi nepomáhaly louče, takže jsem šla pěkně poslepu. Ani nevím jak, ale dostala jsem se ke dveřím od mého pokoje. Vešla jsem dovnitř, přešla k posteli a hupsla do peřin- tedy aspoň jsem si myslela, že spadnu do peřin. Nespadla jsem. Jakmile jsem dopadla na postel, dopadla jsem na něco tvrdého, ale asi spíš nž na něco bych měla říkat na někoho. Dotyčný se rychle zvedl a podíval se na mě.
,,Annabell?" ten hlas jsem okamžitě poznala. ,,Loki? Co děláš u mě v pokoji a v mojí posteli?" divila jsem se.
,,Ehm.....Annabell, tohle je můj pokoj. Tvůj je o kousek dál."
,,Jsi si jistej?" zeptala jsem se.
,,Naprosto." Cítila jsem, jak mi jde do tváří horkost. Rychle jsem se zvedla z postele, řekla Lokimu dobrou, a teď už doopravdy, šla do svého pokoje.
Omlouvám se, ale příští týden nevyjde kapitola, protože jedu se školou do Anglie, takže nejspíš nestihnu vydat další kapitolu. Budu se jí pokoušet vydat, ale nic neslibuji. Jinak doufám, že se kapitola líbila.
