After years

-14-

Všichni si sedli ke stolu a začala hostina. Všichni se skvěle bavili, smáli se, popíjeli a jedli, prostě svatební hostina jak má být.  Já jsem stála v rohu a sledovala vše co se tu děje. 

Teď přišel čas na tanec ženicha s nevěstou. Thor se Sif došli doprostřed sálu, začala hrát hudba a oni se dali do tance. ,,Vidíš, dobře jsem ho naučil tančit." řekl Loki, který se objevil vedle mě.

,,Ty, jo? Kdybych se tam neobjevila, tak by Sif už několikrát šlápl na nohy nebo na šaty a ona by spadla." Koukla jsem se na něj. ,,To není pravda. Já jsem skvělý učitel, jenom Thor je mizernej žák." řekl. Tomu jsem se musela zasmát. ,, Tanečník jsi dobrej, to jo, ale já jsem lepší." řekla jsem. ,,Vsadíš se?" Pozvedl obočí a podíval se mi hluboko do očí. Měla jsem pocit, jako by mi viděl až do duše. ,,Klidně." řekla jsem rozhodně a napřímila se. ,,Tak dobře. Když budu lepší já, tak mi vrátíš to sako s tou košilí." Zasmála jsem se, protože jsem netušila, že bude chtít zrovna tohle.

,,Dobře. A když vyhraju já, tak dáš Thorovi pusu pěkně na rty." Vykulil na mě oči a nejspíš chtěl něco říct, ale rozmyslel si to. ,,Dobře." řekl. 

Lokiho pohled 

Ta holka je neuvěřitelná. V jednu chvíli se s vámi líbá a v druhé už zase chce, aby jste se líbali se svým nevlastním bratrem. No počkej, já ti ještě ukážu. Skončila píseň na kterou tančili Sif s Thorem a začala hrát jiná. ,,Smím prosit?" zeptal jsem se Annabell. ,,Ale jistě." řekla a chytla mě za ruku, kterou jsem jí nabízel.

,,Teď uvidíš, kdo je lepší tanečník." řekl jsem a začali jsme se hýbat do rytmu. Musím uznat, že tančila opravu dobře, ale vyhrát ji rozhodně nenechám, protože se opravdu nechci líbat s Thorem. Fuj. Píseň skončila. Uklonil jsem se a Annabell se také poklonila.

Došli jsme k Thorovi a Sif, kteří se o něčem horlivě bavili s Avengers. ,,Hele jen tak čistě náhodou, kdo je lepším tanečníkem, já a nebo Annabell?" zeptal jsem se a čekal na odpověď. ,,No tak to nevím. Ale asi bych řekla, že jste stejně dobří, proč?" řekla Sif a zadívala se na nás.

,,Ale jen tak." odpověděla Annabell. S Annabell jsme od nich odešli, aby si zase mohli nerušeně povídat. ,,Takže asi nikdo nevyhrál." řekl jsem. ,,No to asi ne." ,,Ale to sako s košilí chci tak jako tak." řekl jsem jí, ona se ztasmála a řekla: ,,Když myslíš." 

Dál jsme to už nechali být. Hostina pokračovala dál, lidi se bavili a taky jsem si všiml, že Thor už je lehce opilí. Odin a matka už šli spát, takže to tu nikdo moc nehlídal.  Stál jsem v rohu sám a sledoval to dění tady. Už jsem se docela nudil, ale ještě chvíli tu budu muset vydržet. Aspoň do té doby, než budou všichni víc opití. Což bude jistě za chvíli, doufám. 

Rozhlížel jsem se po sále a všiml si, že Annabell se  "nenápadně" přibližuje k východu. Musel jsem se zasmát, když jsem ji pozoroval. Vypadala opravdu komicky jak se pořád rozhlížela, jestli ji někdo náhodou nesleduje. Asi si myslela, že ne, ale tak to má smůlu. Rozešel jsem za ní. Vůbec si mě nevšimla, což je divný vzhledem k tomu, jak se tu pořád dokola rozhlíží. Nakonec toho nechala a vyšla z místnosti. Vydal jsem se za ní, tak aby to nezjistila, i když pochybuji při té její pozornosti, že by si mě vůbec všimla.

Zastavila se v chodbě a sedla si k oknu na lavičku. Přikradl jsem se k ní  ze zadu, naklonil jsem se k jejímu uchu a pošeptal: ,,Moc nenápadná jsi při tom utíkání nebyla." Rychle vyskočila na nohy a vylekaně se na mě podívala. ,,Sakra, co tady děláš?" Koukala na mě. ,,No viděl jsem tě, jak odcházíš ze sálu, tak jsem šel za tebou." vysvětlil jsem jí. ,,Aha." Sedla si zpátky na lavičku a já si k ní přisedl.

,,Proč jsi vlastně odešla?" zeptal jsem se. 

,,Už mě to tam moc nebavilo." řekla.

,,Ale já nemyslel ze sálu."