Ležela jsem v posteli, úplně vyčerpaná z celého dne. Obešli jsme všechny dívky, které byly na Lokiho seznamu, ale žádná z nich to podle něj nebyla. Sice netuším jak na to přišel, když se třeba na jednu jenom podíval a odešel, ale prostě žádná z nich to nebyla. Doufám, že si neudělá další seznam, protože to už bych mu ho roztrhala a hodila na hlavu.
~~~
Probudila jsem se do krásného dne, svítilo sluníčko, no kdo by neměl hned takhle po ránu dobrou náladu? Vstala jsem z postele, vyčistila si zuby a šla si vybrat šaty.
Vyšla jsem z pokoje a šla na snídani. Když jsem byla v polovině cesty narazila jsem na Damona. ,,Ahoj. Co tu děláš?" zeptala jsem se s úsměvem.,,Ahoj, potřeboval bych od tebe pomoc." řekl. Pořádně jsem si ho prohlídla a vypadala poněkud nervózně.
,,Dobře, ale tady na chodbě ne." Rozhlédla jsem se kolem, byli tu stráže, takže bychom tu neměli moc soukromí. Kývla jsem hlavou k balkonu a on mě následoval. Sedla jsem si na židli a čekala, co mi che říct.
Uběhla chvíle a on pořád mlčel. ,,Hele, víš, že už můžeš mluvit, že jo?" zeptala jsem se. ,,Jo to vím." Bylo na něm vidět, že je hodně nervózní.
,,Víš, potřeboval bych, abys mi domluvila schůzku." Podíval se na mě a čekal na moji odpověď.
,,Já? Vždyť já tu nikoho moc neznám. Jako ráda bych ti pomohla, to jo." řekla jsem a dívala se na něj.
,,Neboj tohoto člověka znáš moc dobře. Dokonce se sním každý den vídáš."
,,Vážně? "
,,Jo"
,,Dobře a když jsi říkal schůzku, myslel si tím schůzku jako rande nebo schůzku jako schůzku jen tak?" zeptala jsem se.
,,No spíš schůzku jako rande." odpověděl.
,,Jasně. Promiň, ale vůbec mě nenapadá, kdo by to tak mohl být." řekla jsem. Kdo by to tak mohl být? Jediný s kým se takhle vídám je Loki a někdy i Sif, ale ani jeden to být nemůže.
,,To se nedivím."
Pohled Lokiho
Vstal jsem a mou pozornost hned upoutala obálka na mém nočním stolku. Rychle jsem si sedl, popadl obálku, otevřel ji a začal číst.
Život bez tebe?
Nebyl by!
Snad jako:
Běžet za tebou a nevědět kam...
Snít sny o tobě a být bezesná...
Cítit lásku a nemít srdce...
Chtít darovat ti vše a nemít nic...
Držet tě za ruku a být sama...
A proto ji můj, můj, můj...
Tedy jestli chceš.
Chceš? Tak buď!!!
,,Víš, co by od tebe vylo pěkný?! Kdyby ses aspoň jednou nezapomněla podepsat, to bych ti i možná na tu básničku odpověděl!"
Po chvíli přemýšlení, kdo by mohl psát ty básničky, jsem vstal, oblékl se, vyčistil zuby a vydal se na snídani.
Šel jsem po chodbě, když jsem si najednou všiml, jak tamhle na balkoně je Annabell a povídá si s tím jejím přítelem. O čem si asi tak povídají? Rozhlédl jsem se okolo, jestli tu nikdo náhodou není. Bylo tu jenom pár stráží. Potichu jsem se připlížil k balkonu a schoval se za roh, abych na ně mohl vidět a hlavně abych je dobře slyšel.
,,Tak už mi konečně řekneš, kdo to je?" zeptala se Annabell. ,,Víš, když mi to neřekneš, tak na to rande rovnou můžeš zapomenout."
Počkat, oni spolu nechodí?
,,Dobře, ale slib mi, že to nikomu neřekneš."
Tak už se vymáčkni!
,,Slibuju, že to nikomu neřeknu."
Vypadá jako by sebou měl za chvíli seknout.
Nadechl se a pak řekl:,,Chci abys mi domluvila rande s Lokim."
ČTEŠ
After years
FanfictionCo kdyby měl Loki v dětství kamarádku, která ale zmizela a po několika letech zachytili její stopu, a tak jí přivedli zpátky na Asgard?