❤ LECUS ❤

1 💛

,,Konečně!" Vykřikla jsem a drtila moji nejlepší kamarádku v náručí. Je smůla, že se vidíme jen na táboře.

,,Chyběla si mi"

,,Ty mě taky" odtáhla jsem se od ní.

,,Zlatíčko a ten kufr ti má tahat kdo?" Objevila se vedle mě mamka i s mým kufrem. Jen jsem se na ni nevinně usmála a ona položila kufr vedle mě.

,,Dobrý den paní Mantler"

,,Ahoj Nino" usmála se na ni.  ,,Tak já už pojedu. Užijte si to tam holky" oboum nám dala pusu na líčko a odešla.

,,Hej myslím, že by jsme měli jít jestli chceme chytnout dobré místa v autobuse" kývla jsem na souhlas, a tak jsme si vzali kufry, které jsme předali řidiči, který je skládal do uloženého prostoru. Nastoupili jsme do autobusu, kde už jsem mohla zahlédnout pár známých tváří, ale zaujmul mě kluk, který seděl u okna.

,,Marcus Gunnarsen. Vypadá mile a ochotně, ale nenech se zmást. Ve skutečnosti je to velký egoista a kromě něho ho nic nezajímá. Dokonce ani bratr nebo sestra... je zvláštní"

,,Jak zvláštní?" Nechápala jsem.

,,Ehm... má partu, ve které se skvěle baví, ale nemá rád, když se baví o rodině. Myslím, že tam mají nějaké problémy. A téma soukromí už vůbec nechce rozebírat např. Holky. Je hodně uzavřený"

,,Aha" řekla jsem a posadila se na své místo.

,,Za chvíli tam budeme" oznámila nám Zoe. Nina si začala uklízet věci do vaku, aby na nic nezapomněla.

,,Už jsme tady" strčila do mě Nina, protože jsem měla zavřené oči. Byla jsem unavená. Začala jsem si uklízet věci do vaku, zatím co ostatní vystupovali z autobusu.

Stoupla jsem si, že už půjdu, ale ten Marcus mi tam vlezl.

,,Prvně já, a pak až zbytek honey" usmál se.

,,Tak běž ale" protočila jsem očima ,,A neříkej mi honey" zkřížila jsem si ruce na prsou.

,,Neříkej, že se ti to nelíbí" uculil se

,,Si piš, že ne. Nejsem zvědavá na nějakého... Gunnarsena" procpala jsem se přes něj a šla ven, ale ještě než jsem vyšla jsem slyšela uchchtnutí.

,,Kde jsi byla tak dlouho?" Zeptala se Nina, když jsem k ní došla.

,,Gunnarsen" převzala jsem si od Niny svůj kufr.

,,No to mi úplně stačí" zasmála se.

,,Takže číslo?"

,,30" odpověděla mi Nina.

,,Super. To je až vzadu"

,,Ale má to svoje výhody" protestovala Nina.

,,Myslíš lenost vedoucích" zasmála jsem se.

,,Ale jsme hnedka u řeky, což je dobrý"

,,Ale to, že vedle nás budou ti čtyři už tak dobrý není" řekla Nina a poukázala na místo, kde seděl Marcus, nejspíš jeho dvojče a další dva kamarádi.

,,No to už ne no" zakroutila jsem hlavou ,,Ale třeba to tak špatný nebude"

,,Marcusí!" Vypískla Ruby. Nemám ji ráda už od minule, ale že dělá do Marcuse by jsem neřekla.

,,Už je tady zas" řekla otráveně Nina. Přikývla jsem a šli jsme do chatky, která nebyla nějak velká. Prostě dvě dvoupatrové postele, skříně a gauč.

,,Zabírám si pravou stranu" oznámila jsem Nině a kufr si položila na postel, který jsem otevřela a věci si začala skládat do skříně.

,,A ten jeho bratr je jaký?"

,,Jeho dvojče, Martinus. Je hrozně milý, hodný, prostě opak Marcuse, ale má holku narozdíl od Marcuse" zasnila se Nina

,,Zdá se mi to nebo se ti líbí?"

,,Ne... to se ti jenom zdá" kývla jsem na souhlas a nechala to být.

Tak jo. Máme tu novou knížku. 🎉 Doufám, že se bude líbit. 😊❤