❤ LECUS ❤

41 💛

Ráno mě probudili paprsky, které mi dopadali do obličeje.

,,Dobré ráno" usmál se na mě Marcus.

,,Dobré" protáhla jsem se.

,,Jdeme na snídani?" zeptal se. Kývla jsem na souhlas a oblékla jsem si plavky. Přeběhla jsem k sobě do pokoje a ještě jsem přes sebe hodila delší tričko.

,,Jdeš?" zeptal se Marcus.

,,Jo" usmála jsem se na něj a šla jsem do kuchyně s Marcusem v patách. V kuchyni byl jen Adam.

,,Dobré ráno vy dvě hrdličky" Otočil se na nás Adam s úšklebkem na tváři. Otočila jsem se na Marcuse s výrazem alá 'jak to kurva ví?'

,,No když si spala, tak přišel táta a viděl nás. Chtěl jsem říct, že si tady jenom usnula, ale viděl tvé plavky na zemi" poškrábal se nervozně na zátylku.

,,Jen to neříkej mámě. Chci ji to říct sama"

,,Dobře, ale něco mi říká, že jste spolu nespali poprvé" podívala jsem se na Marcuse a začala se červenat.

,,Takže mám pravdu" řekl pyšně. Tak už aspoň vím po kom to Marcus má.

,,Jen nechápu proč sis vybral zrovna ji. Neber to špatně, jen mě to zajímá" položil Adam tác s palačinkami na stůl.

,,Nevím... vpadla mi do života jako hurikán, všechno zpřeházela. Naučila mě tolik věcí. Skládaní s ní jde úplně samo. Díky ní jsem poznal co je to láska a taky jsem zjistil, jak to bolí mít někoho na dosah a nemoct ji políbit, i když by si tak moc chtěl, ale bojíš se, že ti ty city neopětuje. Teda vůbec nezávidím těm holkám ve škole" pronesl egoisticky.

,,Děláš jak kdyby tě chtěla každá ve škole" protočila jsem očima.

,,A ne snad?" povytáhl provokativně obočí.

,,Ty jsi takový egoista"

,,Ale to na mě tak miluješ" naklonil se ke mně a políbil mě.

,,Ehm ehm" ozvalo se odkašlání.

,,M-mami... j-já-"

,,Nemusíš mi nic vysvětlovat. Všechno jsem slyšela a myslím, že si zasloužíte být šťastní. Navíc je to takové roztomilé jak jste do sebe oba zamilovaní a abych se přiznala, tak jsem to čekala, protože to mezi vámi jiskřilo už když jsme se nastěhovali"

,,Čekala jsem teda jinou reakci, ale tahle se mi líbí mnohem víc" usmála jsem se na ně.

,,Pojď se mnou" chytl mě Marcus za ruku a táhl mě k němu do pokoje.

,,Vždyť jste nic nesnědli!"

,,Za 5 minut jsme zpátky" křikl na ni Marcus. Sedla jsem si na postel a čekala co Marcus vytáhne z kufru, ve kterém něco hledal. Vytáhl nějaký papír, který mi podal.

Milý Marcusi. Doufám, že se postaráš o Lenu, máš moji důvěru. Bude to pro ni ohromný šok, protože věří, že se uzdravím. Chci, aby si tady pro ni byl, bude tě potřebovat více než kdykoliv jindy a já vím, že ty na ni jen tak dopustit nedáš. Už delší dobu pozoruji, že se ti líbí a vím, že ty se líbíš ji. Moje poslední přání je, že to spolu zkusíte, a kdyby se objevil někdo jiný, bojuj. Mám tě ráda.

,,Vždycky mi přišlo, že Lisa umí číst myšlenky a tady se to potvrdilo, protože já ji nikdy neřekla, že se mi líbíš" uchechtla jsem se. ,,Ale proč si mi to dal až teď?" nechápala jsem.

,,Bál jsem se, že když bych ti to dal dřív, tak by si se mnou byla ze soucitu"

,,Dobře mě poslouchej" chytla jsem ho za tvář a vpila se mu do očí. ,,Nikdy bych s tebou nebyla ze soucitu. Miluju tě"

,,Já tebe víc" usmál se na mě těsně před tím než spojil naše rty.

!!KONEC!!

Musím vám s lítostí oznámit, že tohle byla opravdu poslední kapitola. 😕❤️