❤ LECUS ❤

5 💛

Seděli jsme venku před chatkou a přemýšleli nad textem. Hledala jsem inspiraci všude možně, ale nemohla jsem ji nikde najít.

,,Miluju ho a on miluje mě" prošli dvě holky.

,,I love you

You love me" zazpívala jsem 

,,You and me

This is love" Dodal Marcus.

,,Díky" usmála jsem se a hnedka to zapsala.

,,Ahoj Marcusi" přiběhla k nám blondýna s pihou na tváři.

,,Co chceš?" Prskl po ní nepříjemně.

,,Marcusi máš všechno, co chceš, ale máš holku, kterou by si měl opravdu rád?" Zeptala se, ale on neměl šanci nic říct, protože mě něco napadlo.

,,Možná mi dojde, že chvíli mít všechno, ještě neznamená mít opravdu rád"

,,Budu pít portský, vzpomínat jen, jak jsi byla nejkrásnější z žen"

,,A to je jako co?"

,,Poslouchej mě! Nechci tě! Nemiluju tě! Už to pochop!" řekl ji a ona si naštvaně odešla.

,,Milý" zasmála jsem se.

,,Štve mě. Pořád za mnou chodí" povzdechl si. 

,,Nojo vždyť si přece ten neodolatený Marcus Gunnarsen" zasmála jsem se a on se mnou. Bylo to zvláštní, když se s vámi konečně zasměje. Má krásný smích, teda ten upřímný.  

,,Proč se semnou teď bavíš, když mě nemůžeš vystát?"

  ,,Dobře, uznávám. Občas jsi nesnesitelný s tím svým egem, ale pořád si člověk, který má city, i když je nedáváš najevo" 

,,Něco mi říká, že si mluvila s Emmou" zasmál se Marcus. 

,,Emmou?" 

,,Taková menší brunetka" Vysvětlil.

,,Možná" zasmála jsem se. 

,,Nojo ta se nikdy nezmění" zasmál se.

,,Ehm.. tvoje sestra?" zeptala jsem se opatrně. 

,,Jo, je úžasná, ale je škoda, že se vidíme tak málo od doby, kdy-" zarazil se, když si uvědomil o čem mluvil. 

,,Od doby kdy se vaši rozvedli?" zeptala jsem se opatrně.

,,Do toho ti nic není radši budeme skládat" řekl nepříjemně. 

,,Tak promiň" omluvila jsem se. 

,,Ne to já bych- kde máš řetízek?" zarazil se Marcus. Sáhla jsem si na krk jestli si nedělá srandu, ale můj řetízek tam nebyl. 

,,Marcusi musíš mi pomoct ho najít je pro mě důležitý" podívala jsem se na něj. 

,,Pomůžu ti" 

,,Co se děje?" přišla Nina s Martinusem. 

,,Ztratila jsem svůj řetízek" 

,,Pomůžeme ti ho najít" usmála jsem se na mě Nina. Začali jsme hledat prvně venku, kde jsme ho nikde nenašli, takže jsme společnými silami prohledávali chatku. Byla jsem čím dál víc zoufalá. Dveře od chatky se rozletěli a v nich stál naštvaný Lucas.

,,Máte být u sebe v týmech!"

,,Promiň, ale hledáme můj řetízek"

,,Tak ho najdete později! Teď běžte" všichni jsme šli. Zařadili jsme se do svých týmů.

,,Něco ti potom dám" pošeptal mi do ucha Marcus, když přišel i on.

,,Takže do konce dne budete mít volno, ať máte čas na ty písničky. S vyjimkou, že přesně v 16:00 se tady sejdeme a domluvíme se na tom společným představením" Kývli jsme na souhlas a i s Marcusem jsme se vydali k menšímu pódiu, aby jsme mohli zapracovat na naší písničce.

,,Ještě než začneme" Marcus začal hrabat v kapse a vytáhl můj řetízek. Chtěla jsem si ho od něj vzít, ale uhnul.

,,Co za to?" Ušklíbl se

,,Co chceš" podívala jsem se na něj

,,Někdy tě někam vezmu platí?" Nadzvedl obočí.

,,Platí" čekala jsem to horší. Připla jsem si řetízek a pustili jsme se do práce...

Taková kapitola o ničem.