❤ LECUS ❤

11 💛

Vzbudila jsem se ráno u Marcuse v posteli. Podívala jsem se okolo sebe a vypadlo že všichni spí, až na Joshe.

,,Co?" Řekla jsem šeptem, abych nikoho nevzbudila.

,,Víš že tě teď odkopne?" Uchechtl se Josh.

,,Co?" Nechápala jsem.

,,Každou holku odkopl, když mu dala, takže kdyby ses chtěla vyplakat, tak má náruč je ti k dispozici"

,,Takže 1. Nespali jsme spolu a 2. Kdybych se chtěla vyplakat, tak už bych si radši našla nějakého šneka a vyplakala se mu na ulitu" nevině jsem se usmála. Marcus, Martinus a Luke se začali hrozně smát.

,,Už jsem ti jednou říkal, ať si dáš odchod" vysoukal Marcus mezi smíchem. Stoupla jsem si z postele, že už půjdu, protože ještě nemám zabaleno.

,,Už jdeš?" Zeptal se Marcus trochu smutně.

,,Jo musím si zabalit, tak čau" zavřela jsem dveře a šla k sobě. Nina volala s mamkou, takže jsem na ni jenom mávla.

,,Mami jak že pro mě nemůžeš přijet? Jak se mám asi dostat domů a s Gunnarsenama nejedu"

,,Zeptej se ji jesti by si mohla být u nás na pár dní" zašeptala jsem. Chvíli o něčem mluvili, ale já to už nevnímala a balila si kufr.

,,Můžu!" Vykřikla

,,To je super" objala jsem ji.

,,Ehm jenom tvoje mamka o tom ví?"

,,Ne, ale ji to vadit nebude" mávla jsem nad tím rukou.

Když jsme měli zbaleno a uklizenou chatku, tak jsme se vydali k autobus. Opět jsme řidičovi předali kufry a šli do autobusu.

,,Pojďte za náma" mávl na nás Martinus. Koukla jsem se na Ninu, která kývla na souhlas. Sedli jsme si úplně dozadu. Seděla jsem uprostřed z prava byl Marcus a z leva Nina.

,,Kde je vlastně Josh?"

,,Snad ti nechybí" zasmál se Luke. Marcus se tvářil neutrálně... zase.

,,Ne, ale jen je to divný, že s váma není" uchechtla jsem se.

,,Nabaluje nějakou blondýnu" ukázal na sedačky kde ty dva seděli.

,,Ale z toho tvého šneka nemůžu" všichni čtyři jsme se začali smát, až na Ninu.

,,Šneka?" Nechápala. Martinus ji to vysvětlil a já si dala sluchátka. Zavřela jsem oči a vnímala jenom písničku.

,,Honey jsme tady" probudil mě hlas Marcuse. Rozespale jsem otevřela oči a posbírala si věci.

Vystoupili jsme a šli jsme si pro kufry.

,,Ahoj holky" objala nás mamka, když nás viděla.

,,Ahoj, mami Nina u nás bude pár dní spát jo?"

,,No dobře pak ji odvezu domů" usmála se na nás.

,,Vem nám kufry mi se půjdem rozloučit" chytla jsem Ninu za ruku a šli jsme za klukama, kteří čekali na rodiče.

,,A je to tady" stoupli jsme si před ně. ,,Čas se rozloučit" prvně jsem objala Martinuse a Nina Marcuse.

,,Měj se" usmála jsem se na něj a držela v sobě slzy.

,,Ty taky"

,,Marcusi... budeš mi tak moc chybět"

,,Ty mně taky" vtáhl si mě do objetí.

,,Uvědomuješ si, že už se nejspíš nikdy neuvidíme?" Tak a teď už mi slza stekla po líčku.

,,Slibuju, že za tebou přijedu" setřel mi slzu.

,,Láska a štěstí bez sebe nemohou žít" poukázal na řetízek a náramek, které jsme si věnovali.

,,Jako já bez tebe" doplnila jsem ho.

,,Jako já bez tebe" zopakoval.

,,Marcusi už je tady táta" oznámil Martinus.

,,Mám tě moc rád" vlepil mi pusu na čelo.

,,Já tebe" řekla jsem a už viděla jak se vzdaluje.

,,V pohodě?" Přišla Nina.

,,Jo jedem" řekla jsem a utřela si slzy...

Koukněte se prosím na profil natali_gnrsn a přečtěte si její příběh.