☾i want to feel alive

10. The sea.

„Tady jsem se učil řídit motorku," řekl brunet a při vzpomínce na první chvilky, kdy motorku řídil sám, se pousmál. Zrovna se nacházeli na travnatém prostranství, skrz něž vedla vyšlapaná pěšinka. Ze všech stran bylo obklopené vysokými jehličnany a stébla trávy vedle pešinky dosahovala nad kolena obou chlapců. Hnědovlásek ani nevěděl, komu tento pozemek patří, ale očividně ho majitel již nějakou dobu nechal ležet ladem.

Černovlásek bruneta moc nevnímal, soustředil se spíš sám na sebe a přemýšlel, jak dlouho tu vlastně bude muset zůstat. Kdo ví, co má hnědovlásek v plánu.

„Učil mě to děda. I ta motorka je jeho. A náš současný domov byl taky," mluvil dál hnědovlásek, ale Yoongi se rozhlížel po okolí a bruneta vůbec neposlouchal. A na předstíraný zájem nějak neměl energii.

„Byli jsme si strašně blízcí. On ale trpěl maniodepresivní psychózou. Nikdo z celé rodiny o tom nevěděl. Kromě mě. Jednou, když byl ve stavu mánie, koupil tuhle chatu. Neuměl se moc kontrolovat a utrácel spoustu peněz. Pak se sem jezdil schovávat a mě bral často s sebou. Když bylo třeba, staral jsem se o něj. Strašně mě toho naučil a vždycky mi v životě dobře poradil. A pomáhal lidem, skoro pořád. Byl to skvělej člověk," povídal brunet s pyšným úsměvem a skleněnýma očima, jelikož musel používat minulý čas. Nebylo to tak dávno, co ho děda opustil a on se stále jen při myšlence na něj málem rozplakal. Yoongi stále pozoroval krajinu a s rukama v kapsách tepláků následoval bruneta jako pejsek.

„Mohl bys alespoň dělat, že mě posloucháš," řekl brunet s jistým zklamáním v hlase, jelikož doufal, že když se Yoongimu s něčím pro něj důležitým svěřuje, bude ho alespoň poslouchat. Odezvu už ani nečekaj, ale pouhou pozornost by mu černovlásek věnovat mohl.

Yoongi pouzel zamručel a dál si hleděl svého. Před hnědovlásek neměl proč něco předstírat nebo se jakkoliv přetvařovat. Po včerejšku mu muselo stejně být jasné, že Yoongi rozhodně není v pořádku a černovlásek se trochu strachoval, že teď z něj brunet nespustí ani na chvilku oči.

Hnědovlásek se po chvíli s pohledem zabořeným do země přestal snažit navázat s Yoongim konverzaci a tak po zbytek cesty panovalo ticho. Na konci lesní pěšiny se před Yoongim zjevila krásná písečná pláž. Na chvíli se zastavil a po blízkém okolí se rozhlížel. Byla to krajina jako stvořená pro malířské plátno či jen obyčejný skicák. Nebo třeba malý kroužkový bloček. Zkrátka to byl pěkný pohled. Na levé straně se po pár metrech pláž stáčela do strany, zatímco na po jeho pravé ruce byla zakončena hromadou kamenů, volně přecházejících jak do moře, tak i do jehličnatého lesa. A přímo před nimi se na horizontu slévalo blankytně modré nebe s podobně zbarvenou hladinou moře. Žádné dopravní ani rybářské lodě, žádné domy, žádní lidé.

Jediný zvuk, který oba chlapci slyšeli, byly vlny chladné vody narážející na zvlhlý písek. Jako by voda chtěla pevninu celou pohltit, ale vždy zase ustoupila zpět.

Brunet dlouho nečekal a osušku pohodil na zem, stejně jako své tričko, tepláky a žabky. Aniž by čekal na Yoongiho, rozeběhl se rovnou do vody a svůj běh zakončil šipkou přímo do studené vody. Černovlásek osušku úhledně rozprostřel na vyhřátém písku a posadil se na ni. Kolena si přitáhl k tělu a bradu položil na svá kolena. Sledoval bruneta, který se očividně ve vodě cítíl jako doma. Plaval dost rychle a často pod hladinou i na několik sekund zmizel. Yoongi litoval toho, že si bloček nechal v chatě. Moc rád by se teď trochu odreagoval náčrtem okolí.

Už si myslel, že dnešní dopoledne bude přeci jenom poklidné. Brunet si prostě sám chvilku zaplave a budou se zas moct vydat zpátky. Jenže když brunet vylezl z vody a oklepanou osuškou od písku si osušil vlasy, posadil se vedle Yoongiho na jeho ručník. Černovlásek dělal, že mu to nevadí a že ho brunetova přítomnost neznervózňuje. Hleděl radši před sebe na vlnící se čirou vodu. Nohy si přitáhl k tělu blíž a hrál si se svými palci.

„Pojď do vody," promluvil najednou brunet a rukou, zapřenou o koleno, si podepřel hlavu. Po celém jeho těle stékaly kapičky slané vody a jeho hrudík se nadzvedal trochu rychleji a výrazněji než obvykle, jelikož byl udýchaný z plavání. Yoongi pouze záporně zakroutil hlavou, ale to by nebyl brunet, kdyby to akceptoval a Yoongiho nechal být.

„Je to příjemný. A přece tady nebudeš sedět na zadku," snažil se brunet a znovu se postavil na nohy. Yoongi dělal, jako by si toho ani nevšiml a pohled měl stále zabodnutý na mořských vlnách. Brunetovi dával svou nechuť ke koupání jasně najevo a tím to bral jako uzavřené.

„No, Yoongi, nedáváš mi na vybranou," řekl hnědovlásek a sehnul se k drobnému skrčenému chlapci. Jednou rukou ho chytnul pod koleny, druhou kolem pasu a bez potíží a s ladností ho ze země vyzdvihl do vzduchu. Yoongiho to polekalo, ale než stihl nějak výrazně protestovat, už s ním hnědovlásek běžel do vody.

Jakmile se jeho chodidla setkala s příjemně chladnou vodou, značně zpomalil a s černovláskem v náručí si to kráčel stále do větší hloubky. A Yoongi si až ve chvíli, kdy voda sahala brunetovi k pasu, uvědomil, co se vlastně děje. Jak moc blízko k hnědovláskovi je. Jak se jeho kůže dotýká té Yoongiho. Jak se jeho triko s ananasem namočilo od hnědovláskovy mokré hrudi. A jak ho teď od ledové a slané vody dělí pár centimetrů a jakmile ho brunet pustí, bude celý zmáčený a bude trvat věčnost, než to oblečení uschne.

Co měl sakra dělat?

„Pusť mě," špitl Yoongi a neodvážil se podívat do brunetova obličeje, který byl teď velmi nepříjemně blízko od toho jeho.

„Pustim tě a budeš mít mokrý oblečení," varoval ho brunet a vítězně se usmál. Stál ve vodě na jednom místě a dával pozor, aby vlnky nedosáhly až na Yoongiho. Černovlásek ucítil známou úzkost. Nepříjemnou skličující bolest na hrudi a náhlé zabolení hlavy. Byl z té situace nervózní a měl strach. Nedokázal přesně specifikovat proč se něčeho jako je nevinný lidský dotek bál, ale jeho tělo očividně reagovalo po svém. Svou pravou ruku přiložil k své hrudi a obličej zabořil do hnědovláskova ramena. Z jeho oka se spustila jedna slza, která byla oproti tomu, v čem teď brunet stál, tak moc malicherná a maličkatá.

Brunet si uvědomil, co za hloupost vlastně udělal. Často o svých činech moc nepřemýšlel a dříve jednal, než myslel. Nepřemýšlel o tom, že by mohl Yoongimu tolik ublížit. Myslel si, že.. Co si vlastně myslel? Že se Yoongi začne smát a budou společně ve vodě blbnout a bavit se? Notak, takhle stupidní přeci nejsi.

Rychle vyšel z vody na břeh a Yoongiho posadil do suchého písku. Klekl si před něj a ruce si položil na jeho pokrčená kolena. Yoongi zhluboka dýchal a měl zavřené oči. Vůbec nevěděl, co se to s ním zase dělo. Tohle byla přehnaná reakce na to, že se ho brunet pouze dotýkal na zádech a pod koleny. Po chvilce se zmohl na to, aby brunetovy dlaně sundal ze svých kolen. Na chvilku se na něj poté podíval a na brunetově tváři poznal, jak moc lituje toho, co udělal. A jeho následné tiché slovo to i potvrdilo.

„Promiň.."

Noona, co je se mnou špatně? Proč nemohu být jako všichni?
Nepatřím sem.