náct.✔

°7°

Ve středu ráno se Sofi usadila v metru a zahleděla se z okna. Věděla, že za chvíli se ocitne v tunelu a bude moct v černém skle sledovat svůj vlastní odraz. Vždycky v něm vypadala trochu pobledleji než v zrcadle, takže byly všechny nedokonalosti na jejím obličeji jen těžko postřehnutelné, tak jako na ostatních dívkách. Jenže Sofi na rozdíl od nich nenosila makeup, takže mezi ní a jinými děvčaty byl na pohled zřejmý rozdíl.

Když se zase objevilo světlo a metro se zastavilo, aby nabralo další cestující, obrátila pozornost na dění kolem sebe. Lidé, na které nevyzbylo místo na sezení, stáli v uličce a povídali si jeden s druhým. Školáci jejího věku se pochechtávali úchylnostem, milostné páry se navzájem podpíraly a babičky s holemi na místech pro seniory si horlivě vyprávěly o svých vnoučatech, přestože se zrovna potkaly. Každý cestoval s někým. Sofi cestovala sama. Radši se vrátila k pohledu na odraz ve skle, ještě povadlejší než předtím.

Ke škole se loudala s rukama v kapsách od podzimního kabátu, na hlavě čepici. Letní sluníčko už bylo dávno pryč, místo něj nastoupily mraky a chladný vítr. Sofi tohle roční období neměla zrovna v lásce. Lidé se rychle nachladili, otírali si rukavicemi červené nosy a školní chodby kvůli řádícím nemocem vždycky rychle prořídly, takže si Sofi připadala ještě opuštěněji než normálně.

Připustila si, že cítit se opuštěně je pro ni normální. Už čtyři roky.

„Ahoj Sofi," objevil se vedle ní Tommy, když už byla skoro u školy. Zvedla hlavu a zazubila se. I on se šklebil, nejspíš si oba vzpomněli na mrkev v nosních dírkách.

„Ahoj," vrátila mu pozdrav.

„Dneska lepší nálada?" zeptal se a nadzvedl obočí v náznaku, že čeká pozitivní odpověď. Sofi stiskla rty k sobě. Pak se nadechla, ale než stihla promluvit, vyskočila jí před obličej Emily a její zářivě modré oči. Rozjařenost z ní přímo sršela.

„Nazdárek lidi," zašvitořila vesele a vzápětí k nim došla i Caren. Opodál postávali Ethan a Cody s cigaretami v promrzlých prstech. Fuj.

„Vy něco slavíte?" vypravil ze sebe Tommy váhavě, když i Caren roztáhla svůj obvykle neutrální výraz do úsměvu. Černého úsměvu. Dneska použila černou rtěnku a její zuby zářily dva metry před ni.

„Jo, slavíme Charlieho narozeniny," přikývla Emily.

„Kdo je Charlie?"

„Nevíme," zakřenila se Caren, „ale večer pořádá party pro kohokoliv ze školy a já, Emily a Sofi tam jdeme."

„Jako náhradu za restauraci," dodala Emily.

„Restauraci?" Tommy se podíval na Sofi a ta pokrčila rameny. Ještě ani oficiálně nesouhlasila s tím, že na nějakou party půjde, ale věděla, že se její kamarádky nenechají odmítnout. Navíc slíbily, že s sebou nevezmou Ethana a Codyho, takže teď už se jí určitě budou věnovat.

„To neřeš," máchla rukou Caren a poplácala Sofi po hlavě tak, že se jí čepice shrnula do očí. Tommy nad Emily a Caren obrátil oči v sloup. Pak se z budovy školy zničehonic ozval tlumený zvonek, takže všichni spěšně zanadávali, Ethan s Codym odhodili cigarety a všech šest se rozběhlo dovnitř.

Večer Sofi a Emily zazvonily u Caren, aby se mohly na párty připravit společně. Sofi tam byla bez svolení mámy a Grega. Vlastně ani odpoledne nešla domů, jen se s Tommym procházeli  kolem školy a povídali si.

„Kéž bych si tak mohla vzít tohle modrý tílko," vzdychla Caren.

„Proč by sis ho vzít nemohla?" zeptala se Sofi.

„Ále, přes léto jsem strašně přibrala," vysvětlila Caren a položila si ruce na břicho. Byla hubená. Rozhodně hubenější než Sofi.

Pokud si Caren nepřipadá hubená, znamená to, že ty jsi podle ní tlustá?

Rusovláska zalitovala, že si nevzala kalhoty s vyšším pasem. Třeba by to tím trochu zakryla.

„Tak si vezmi nějakou halenku," poradila jí Emily, která se snažila zapnout si uplé šaty. Sofi přemýšlela, jak si mohly troufnout vyjít ven v krátkém oblečení, když byla taková zima.

Po fázi oblékání se přesunuly k velkému zrcadlu a Emily s Caren začaly diskutovat o barvách očních stínů. Nakonec se obě vrhly k Sofi, naplácaly jí na obličej makeup, na pusu jí nanesly silnou vrstvu lesku a oči jí obtáhly výraznými linkami. Pak přidaly ještě řasenku, opravily poslední detaily a začaly na sebe kývat hlavou, jako by se jim něco doopravdy povedlo.

Když se na sebe Sofi podívala, skoro se nepoznala. Vypadala... hezky. Dospěleji. Atraktivněji.

„Jsi nádherná," prohlásila Emily a usmála se na ni. A byla to pravda.