Jednou za život (Fremione)

2. kapitola - Patron a Ohňostroje

Uběhl celý týden. Hermiona se snažila žít, jako by se nic nestalo. Poslouchala Harryho stížnosti, sledovala Freda s Georgem jak prodávají žertovné předměty nebo se dohadovala s Ronem. Nechtěla si to přiznat, ale docela jí chyběly jejich časté rozepře, zvláště z doby, kdy si ani jeden ještě nepřipustili city pro toho druhého.
Bylo až neuvěřitelné, že za ty čtyři roky toho kolik zapomněla. Třeba, že Ginny chodila s Michalem Cornerem, nebo jak strašně se Snape choval k Harrymu a dočista vypustila všechny nádavky a urážky, kterými jí častovali Zmijozelští. Bradavický život jí přišel neuvěřitelně vzdálený, cítila se mimo o celá staletí, ne jen o čtyři roky.
Často samu sebe přistihla, jak pozoruje Freda s Georgem. Bylo to už dlouho, co viděla George takhle šťastného. Co ho viděla opravdu se smát od ucha k uchu a ne jenom vynucovat slabý úsměv pro ostatní lidi. Fredova smrt ho kompletně zničila a ani po čtyřech letech se z toho ještě nevzpamatoval. Ron po válce nastoupil na Fredovo místo a pomáhal Georgovi s obchodem. A minulý rok na Fredovu počest koupili Taškářovy žertovné předměty v Prasinkách, kam se George plánoval i přestěhovat. Nemohl už dál žít na Příčné ulici, kde mu každé zákoutí připomínalo Freda.
George vypadal kompletně beztarostně, nic netušil o bolesti, která poznamená jeho život a která smaže tenhle upřímný úsměv jednou provždy. Jak ho pozorovala, zaplavila ji vlna lítosti. Kéž by mohl být takhle šťastný pořád.
,,Co třeba dneska večer?" utrousil Harry, když seděli u oběda.
,,Dneska večer?" zeptala se zmateně.
,,Schůzka B.A. Myslím, že dnešní večer nikdo trénink nemá..."
,,Jasně, dnešek zní dobře." přisvědčil Ron, ,,potřebuji si procvičit to Patronovo zaklínadlo."
,,Tak domluveno." řekla Hermiona a pustila se do vychladlé polévky.
,,Jakou myslíš, že bude mít tvůj patron podobu?" zeptal se jí Ron.
,,Můj patron? Nejspíš vydra" Odpověděla bezmyšlenkovitě.
,,Proč vy-"
,,Musím si ještě zajít do knihovny." oznámila jim rychle, vyskočila na nohy a vyrazila z Velké síně.
Nešla do knihovny, ale místo toho zamířila do Brumbálovy pracovny. Už to byl týden a ona chtěla vědět, jestli se mu již podařilo sehnat obraceč času. Byla připravena vrátit se zpět.
Nicméně Brumbál ve své pracovně nebyl. Musí tedy počkat do zítřka a zkusit to znovu.

-----

Harry znovu vysvětlil, jak vyvolat Patrona a pak byla řada na nich to vyzkoušet. Hermiona snadno vyčarovala svoji stříbrnou vydru a zanedlouho poté se k ní přidal i Ronův Jack Russel Teriér. Zrovna když pozorovala jak z hůlek dvojčat vylétly zářivý kojot a hyena, došlo jí, co se dneska stane. Ihned se její domněnka potvrdila, když se objevil v místnosti Dobby a varoval je, že Umbridgeová je na cestě.
,,NA CO VŠICHNI JEŠTĚ ČEKÁTE?" zakřičel Harry. ,,UTÍKEJTE!"
A přesně to udělali, rozdělili se a pelášili z Komnaty. Minule Hermiona běžela do jedné ze tříd, kde se schovala pod lavici a tam čekala, než bude bezpečné vyjít ven. Ale tentokrát, ještě než vůbec mohla vběhnout do učebny, ji někdo chytil za ruku a vtáhl do přístěnku. Další ruka ji zakryla ústa, aby ztlumila její výkřik.
,,,Pšššt.... Grangerová, to jsme jenom my." zašeptal ji Fred do ucha. Byla v přístěnku namačkaná mezi dvojčaty. Chytla Fredovu ruku a sundala si ji z úst. Naklonila se a přiložila ucho ke dveřím ve snaze zaslechnout, co se venku děje.
,,Ehm-Grangerová" začal George ,,máme tu s sebou ultradlouhé uši." povzdechla si. Ovšemže je s sebou měli.
,,Myslím, že je stejně nebudeme potřebovat."
,,Vypadá to, že se jí naše ultradlouhé uší moc nezamlouvají, Frede." řekl George a Hermiona protočil oči. Dlouho tu zavření nebudou. Umbridgeová měla Harryho, na zbytku nezáleželo.
,,Jak myslíte, že se dozvěděla o našich setkáních?" zeptal se jich Fred.
,,Někdo jí to vyžvanil." Odpověděla
,,Vsadím se, že to byl Zachariáš Smith." utrousil nakvašeně George. ,,Je to pěknej mizera, to vám povím."
,, Věřte mi, poznáte, kdo to udělal."
,,Jak to myslíš?" zajímal se Fred.
,,Začarovala jsem ten papír, který jsme všichni podepisovali. Člověk, který nás zradil Umbridgeové bude mít přes celé čelo napsáno ,,Práskač"
,,Víš Hermiono," odpověděl George
,,že jsi ve skutečnosti pěkně zákeřná."
,,To teda, jestli tě celý tenhle život perfektního prefekta začne nudit, mohla bys nám pomoci s našimi výrobky v obchodě, máš na to talent." řekl George.
,,Díky." Nevěděla co dál na to říct a tak obrátila svoji pozornost zpátky ke dveřím. Pomalu je otevřela a nakoukla do chodby, po Malfoyovi ani jiných členech Vyšetřovatelského sboru nebylo nikde ani památky.
Úplně zapomněla, kdy že přesně Marietta, kamarádka Cho, prozradila Umbridgeové o Brumbálově armádě. Zrovna teď byl Harry v Brumbálově pracovně spolu s Popletalem, Kingsleym a Umbridgeovou. Každou chvíli Brumbál zmizí a zanechá Bradavice napospas této ohavné ropuše.
Spolu s ním ale na dlouhou dobu zmizí i její šance vrátit se zpět. Hermiona přemítala, jestli to byl celé Brumbálův záměr a že doufal, že čím déle tu bude, tím více bude ochotná zůstat na další čtyři roky.

Ale Hermiona nechtěla znovu prožít celou válku. Nemělo to nic společného s její statečností nebo loajalitou. Bylo by to od ní opravdu šlechetné a obdivuhodné se takhle obětovat, ale nebyla to její povinnost. Nechtěla si tím vším znovu projít. Chtěla se jenom vrátit do roku 2000.

-----

Po odchodu Brumbála přešla škola pod vedení profesorky Umbridgeové. Ta ženská, jestli se tak vůbec dala nazývat, byla čisté zlo a ve většině bradavických studentů už jen pohled na růžovou barvu vyvolával hnus a pocit na zvracení.

Vyšetřovatelský sbor v čele s Malfoyem a jeho kumpány plně využíval své nově nabité moci. Strhávali body jako na běžícím páse, jenom aby dokázali, jak důležitou funkci v této škole odteď zastávají.

Hermiona, Ron a Harry právě zírali na obří hodiny, které ukazovaly body jednotlivých kolejí, když k nim přišli Fred s Georgem.
,,Tak už jste si všimli?" řekl Fred.
,,Malfoy nám právě dohromady srazil asi 50 bodů."
Fredův pohled nevědomky sjel na Hermionin obličej. Vypadala zahloubaná do svých myšlenek a ani se nepohoršovala, když George vyprávěl, jak nacpali Montaguea hlavou napřed do Rozplývavé skříně.

,,Nedostanete se do problémů?" zeptal se konečně Harry.
,,Ne dokud se Montague neobjeví a to může trvat celé měsíce, nevíme totiž, kam ho to poslalo." odpověděl Fred.
,,Stejně jsme si s Georgem říkali, že je nám už jedno, jestli se dostaneme do problémů."
,,Vám to někdy jedno nebylo?" lehce se ušklíbla Hermiona
,,Samozřejmě, že nebylo." namítal George. ,,Nikdy nás nevyloučili, no ne?"
,,Vždycky jsme znali onu pomyslnou čáru." navázal Fred.
,,Občas jsme ji možná trošku přešlápli. Ale vždycky jsme se zastavili dřív, než jsme mohli způsobit opravdu velké pozdvižení."
,,Ale teď?" ušklíbl se Ron.
,,No teď-"
,, -když je Brumbál pryč-"
,,-nám připadá, že trocha pozdvižení je přesně to-"
,,-co tahle škola potřebuje." dokončil Fred. Hermiona na ně upřeně hleděla, bylo to už tak dlouho, co je neslyšela dokončovat věty jeden za druhého. Oči se jí zalily slzami. Zas a znovu, Fred byl vykolejen nulovou reakcí ze strany Hermiony.
,,Copak? Dokonalá prefektka se nás ani nepokusí zastavit?"
,,Není to proti tvým morálním zásadám?" zeptal se George.
,,Co plánujete udělat?" zeptala se jich trochu chladněji. Fred zkontroloval hodinky.
,,Fáze jedna začne každou chvíli. Být vámi vyrazil bych na oběd do Velké síně. Tak alespoň učitelé uvidí, že s tím nemáte nic společného."
,,Nic společného s čím?" slyšela se zeptat.
,,Uvidíš." mrkl na ni Fred. ,,Teď si pospěšte." Urychleně Trio následovalo Fredovy a Georgovy rady a dorazilo do Velké síně právě ve chvíli, kdy z okolních učeben začali vylétat zlatí a zelení draci. Jejich těla byla složená z jisker a zářivě osvětlovali ztemnělé hradní chodby.
Hermiona si nemohla pomoct než žasnout nad tou krásou. Když je viděla poprvé, moc se zaměřovala na to, jaké z toho budou mít dvojčata problémy.
Ale teď, když už věděla, co se stane, si jenom užívala to představení kolem sebe.
Vážně, kdyby ti dva takové úsilí vynaložili i ve škole, dotáhli by to daleko. I když oni to dotáhli daleko i bez toho a navíc by to prostě nebyli Fred a George, kdyby se zajímali o akademické úspěchy
Večer byli Fred s Georgem za hrdiny školy. Jejich ohňostroje byli opravdu velkolepé a rozhodně si zasloužili všechnu tu pozornost a obdiv, které jim byly projevovány. Ve společenské místnosti se kolem nich všichni shromáždili a Hermiona se musela prodrat zástupem lidí, aby jim pogratulovala, což oba Weasleyovy bratry opravdu překvapilo.

------
Díky moc za přečtení. Jestli se vám příběh zatím líbí, budu moc ráda za hlasy nebo komentáře :)