Jednou za život (Fremione)

22,5. kapitola - Tiché rozloučení

Fred s Georgem seděli na pohovce ve svém bytě nad obchodem a snažili se zprovoznit rádio, které jim tam nechal Lee. Byl to vcelku příjemný večer, do obchodu přišlo pár zákazníků a jejich soví zasilková služba byla čím dál víc populární. Fred chtěl stále koupit Taškáře, ale věděl, že má George pravdu. Nebude to k ničemu, dokud neskončí válka a studenti zase budou moci navštěvovat Prasinky.

Právě ten večer k nim do bytu vplula stříbrná lasička, která jim hlasem pana Weasleyho oznámila: ,,Brumbál je mrtev. Bradavice napadli Smrtijedi. Bill je na ošetřovně. Přijďte, co nejdříve to půjde." A rozplynula se.

Fredovo srdce vynechalo pár úderů. Brumbál byl mrtvý? Ne, to nebylo možné. Brumbál byl prakticky neporazitelný. Nemohl být přeci mrtvý.

Bradavice byly napadeny? Jak se vůbec Smrtijedi dostali do hradu? Naskočila mu husí kůže. Jestli Smrtijedi napadli Bradavice, co se stalo s trojicí Nebelvírů, která se vždycky dostala do problémů? Co se stalo s Harrym, Ronem a Hermionou? Hermiona.

George stál nehybně, ztuhlý šokem, a myšlenky se mu ubíraly podobným směrem. ,,Georgi-"

,,Je snad naše rodina nějak prokletá?" Zažertoval George a trhaně se nadechl. ,,Jsem si docela jistý, že než jsme potkali Harryho Pottera, tak se nám takové věci nestávaly." Fred se usmál a naznačil Georgovi, aby ho následoval do krbu. Nabral si letax a vkročil do ohniště. ,,Prasinky."

Zanedlouho dorazili do školy a rychle zamířili na ošetřovnu. Fred ihned spatřil Hermionu sedět vedle Mcgonagallové, Fleur, Harryho, Rona, Tonksové, Lupina a jeho rodičů. Bill ležel na posteli. Stáli ve dveřích a pozorovali scénu před nimi.

Fleur s paní Weasleyovou se nečekaně objímali.

,,Tak vidíš!" Ozval se rozechvělý hlas. Tonksová probodávala Lupina rozčileným pohledem.

,,Vypadá to, že jsme přišli právě včas." Zašeptal George.

,,Pokousal ho vlkodlak a stejně si ho chce vzít. Je jí to jedno."

,,To je něco jiného," bránil se Lupin a vypadal při tom nervózně. ,,Z Billa nebude stoprocentní vlkodlak, jeho případ je úplně-"

,,Mně je to ale taky jedno, nezáleží mi na tom." Rozkřikla se Tonksová, popadla Lupina za hábit na hrudi a třásla jím. ,,Už jsem ti říkala nejmíň milionkrát..."

,,Takže to je ten ptáček, kterého jsem u něj malém potkal," uvědomil si Fred.

,,A já zase tobě nejmíň milionkrát říkal," odpovídal Lupin, ale vyhýbal se jejímu pohledu. ,,Že jsem pro tebe moc starý, chudý a taky moc nebezpečný..."

,,Moc vlkodlak," zašeptala společně dvojčata. Bylo podivuhodné, že si jich zatím nikdo nevšiml.

,,Od samého začátku tvrdím, že je směšné, jak k téhle věci přistupuješ, Remusi,"  ozvala se paní Weasleyová přes Fleuřino rameno.

,,Na tom není nic směšného, odporoval Lupin. ,,Tonksová si zaslouží mladého a celého chlapa."

,,Víš ty co-" zašeptal George.

,,Jestli jim to nevyjde-" pokračoval Fred.

,,Tak Charlie je pořád volný-"

,,-jenom ji budeme muset držet dál od draků."

,,Až na to, že chce tebe," pousmál se pan Weasley. ,,A koneckonců Remusi, chlap nemusí být mladý a celý napořád."

,,Tohle není zrovna vhodná chvíle probírat takové věci," namítl Lupin a pečlivě se vyhnul pohledu všech ostatních. ,,Brumbál je mrtvý."