7. kapitola - Deník

4.2K 213 6
                                    

Hermiona si nikdy moc nevšímala Draca Malfoye, dokud ho nepotkala v Obchodu Madam Malkinové, kde jako posledně prohlásil:
,,Chceš vědět, co tu tak páchne matko? To sem zrovna vešla jedna Mudlovská šmejdka." Hermiona sebou nevědomky cukla, tuhle hloupou urážku neslyšela už řádku let.
Harry s Ronem ihned vytasili hůlky, tentokrát jí ale ta urážka byla vcelku ukradená. Věděla, co tenhle rok znamená pro Draca a jeho rodinu.

Po válce strávil Draco rok v Azkabanu, zatímco jeho otec byl odsouzen na doživotí. Harry se u soudu Draca i Narcissy zastal, jelikož díky Narcisse byl stále ještě mezi živými. Nicméně jejich dřívější příslušnost k Pánovi zla nebyla jen tak zapomenuta. Ve společnosti byli všem pro smích a všichni dávali najevo, jak jimi opovrhovali.
Najednou jí přišlo nefér, že Malfoy neměl nikdy šanci ovlivnit, co se s ním stane. Byl jenom šestnáctiletý kluk, nezasloužil si takovýhle osud. Hermiona začala přemýšlet, co všechno tenhle školní rok pro Malfoye přinese. Harry jím bude posedlý a bude ho sledovat na každém kroku ve snaze dokázat, že je Smrtijed.

Když Hermiona měla šanci zachránit všechny, co ve válce zemřeli, byla tu šance, že by mohla zachránit i Malfoye?
Mezitím ji onen zmiňovaný propaloval pohledem, otrávený její nulovou reakcí na jeho urážku. ,,Zkoušíš nějakou pasivně agresivní metodu? Jestli ano, tak bys v tom měla pokračovat, alespoň je konečně klid, když máš pro jednou zavřenou pusu."
Hermiona zamrkala a vrátila se zpět do reality. Pohlédla na své dva kamarády, kteří stále mířili na Malfoye. ,,Skloňte ty hůlky, vážně, on za to nestojí."
,,To bych vám radila." Vložila se do rozhovoru Narcissa. ,,Vidím, že postavení Brumbálova oblíbence ti dává falešný pocit bezpečí Harry Pottere. Brumbál tu ale nebude věčně, aby tě chránil." Hermiona upřeně pozorovala Malfoye, který se vyhýbal jakémukoli očnímu kontaktu. Byl takový i minule, přemítala, zděšený ze slov vlastní matky?
Harry se provokativně rozhlédl po obchodu. ,,No jo, ať koukám jak koukám, zrovna teď tady není, tak proč to nezkusíte? Možná se v Azkabanu najde dvoucela, kam vás zašijou i s tím ubohým ztroskotancem, s vaším panem manželem."

,,Harry!" Vypískla Hermiona.

Malfoy se k Harrymu vztekle vrhl, škobrtl ale o příliš dlouhý hábit. Ron se hlasitě zasmál.
,,Neopovažuj se takhle mluvit s mojí matkou, Pottere!" Zavřel Malfoy.
,,To nic, Draco." Uklidňovala ho Narcissa a držela ho štíhlými dlouhými prsty za rameno.
,,Počítám, že Potter se připojí k drahouškovi Siriusovi mnohem dřív, než se já připojím k Luciusovi."

Harry zvedl hůlku výš.

,,Ne, Harry!" Zaúpěla Hermiona, popadla ho za paži a snažila se ji ztrhnout a promáčknout mu ji k tělu. ,,To nesmíš!"
Madam Malkinová se rozhodla předstírat, že se nic neděje a pokračovala ve špendlení Malfoyových šatů, když ho omylem píchla jedním ze špendlíků do ruky Malfoy ze sebe naštvaně strhnul věci a pravil:
,,Pojď matko, myslím, že už ten hábit nechci."
,,Máš pravdu Draco," přikývla Narcissa a pohrdlivě si změřila Hermionu. ,,Teď když vím, jaká holota tady nakupuje, u Keprníka a Frivolitky určitě pořídíme líp."

Krátce na to Malfoyovi opustili obchodu.

-----

Kratochvílné kouzelnické kejkle byl rozhodně jeden z nejvyhledávanějších obchodů v Příčné ulici. I když by to nikdy nepřiznala, vždycky obdivovala Freda s Georgem za to, co dokázali s tímhle obchodem. Jejich výrobky i tržby museli být neuvěřitelné, ale zároveň jejich obchod znamenal i něco jiného. Byl světlem ve tmě, kam mohli děti přijít a na chvíli zapomenout na válku, která byla všude kolem.

Fred s Georgem vdechli život a naději zasmušilé rozpadající se společnosti.

Hermiona si nesmírně užívala výpravu do jejich obchodu, bylo to, jakoby znovu četla svoji oblíbenou knížku. Tentokrát si všímala věcí, které jí minule unikly. Například drobných zákusků s názvem Holt Prděldort, které vyvolávaly nepříjemné nadýmaní a nad jejichž názvem se upřímně pobavila. Weasleyovi bratři byli bezpochyby ti nejvtipnější lidé na světě.

V obchodě bylo narváno k prasknutí, dav lidí Hermionu nesl až dopředu, kde ji znovu zaujaly Vzdušné zámky. Otočila se na Harryho, který se spolu s ní protlačil dopředu.
,,Poslyš, to jsou vážně podivuhodná kouzla."
,,Za tohle ocenění Hermiono," zaznělo za nimi. ,,si můžeš vybrat jedno zdarma." Před nimi stál s širokým úsměvem ve tváři Fred ve fialovém hábitu, který se výrazně tloukl s jeho oranžovými vlasy.
,,Jak se daří, Harry?" Potřásli si rukama. ,,Tohle místo je úžasné, Frede." řekl Harry a rozhlédl se kolem sebe.
,,Tak pojď se mnou, všechno ti to tady ukážu." Hermiona je sledovala, jak se od ní odpojili. Mohla by se tu ještě pořádně porozhlédnout, nestihla prozkoumat ještě ani čtvrtinu obchodu.
,,Ty nejdeš s námi Hermiono?" zavolal na ní Fred. Udiveně se otočila a následovala oba chlapce dál do obchodu.
Jejich první zastávka byla u Mudlovských kouzel. ,,To je pro cvoky jako je taťka, kteří mají rádi mudlovské věci." Vysvětloval Fred. Tady se potkali i s Georgem, který Harrymu energicky potřásl rukou.
,,Provádíš je po krámu? Pojď se mnou támhle dozadu Harry." Vyzval ho George a Hermiona je už chtěla následovat, když jí Fred zachytil za ruku a jemně ji od nich odtáhl.
,,Pojď se mnou." řekl jen a táhl ji obchodem až dozadu ke schodům do jejich bytu. Upřímně čekala, že jejich byt bude velmi chaotický a plný různých žertíků. Proto byla velmi překvapená, když vstoupila do jednoduše zařízeného a relativně čistého obýváku. ,,Počkej tady." Nařídil jí Fred, než zmizel ve svém pokoji, aby našel deník, který vyrobil speciálně pro ni.
Za chvíli byl zpět a podal jí kožený deník s nažloutlými stránkami.
,,Já...no...použil jsem na něj všechna ta zaklínadla, co jsi mi poslala. Jakmile knihu zavřeš, slova zmizí. Stačí napsat 'Slavnostně přísahám' na první stránku a text se zase objeví."
,,Velmi originální věta, no ne?" Uculila se na něj.
,,Původně jsem chtěl použít
'Miluji Rona', ale přišlo mi to moc nápadné." Rozchechtal se, jakmile zachytil Hermionin vražedný pohled.

,,Kolik ti dlužím?" Zajímalo ji.

,,Nic mi nedlužíš." Hermiona ihned začala protestovat, ale Fred ji zarazil.
,,Ne, vážně. Jestli to bude dobře fungovat, můžeme je s Georgem začít prodávat. Jenom to vyzkoušej a někdy během roku mi dej vědět, jestli je potřeba něco poupravit. Platí?"

,,Platí." Usmála se Hermiona, po chvíli se však mezi nimi rozhostilo ticho. Sevřela kožený deník a uvažovala, jestli má říct, co se jí celou dobu honilo hlavou. Konečně se zhluboka nadechla a začala. ,,Vážně jsi odvedl skvělou práci Frede. Se vším, nejenom s tím deníkem. Ten obchod...je úžasné, co jste s ním dokázali."
,,Taková chvála od slečny Prefektky." Odpověděl jí překvapeně. ,,Pojď, doprovodím tě dolů do obchodu. Něco speciálního tě z našich výrobků zaujalo?"
,,Spoustu věcí, je tam toho tolik, že by mi trvalo měsíc, než bych to celé prošla." Scházeli mlčky po schodech, když Hermionu něco napadlo. ,,Frede, nemáte náhodou nějaké produkty na cestování časem?"

,,Kdepak, tenhle druh magie je velmi obtížný. Proč se ptáš?"

Hermiona se podívala na stěnu před nimi, aby nemusela čelit Fredovu tázavému pohledu.
,,Jen mě to tak napadlo."

-----

Když se vrátila do obchodu za Harrym a Ronem byla okamžitě vtažena do Harryho šíleného plánu sledovat Malfoye. Udělala to samé jako minule, šla k Borginovi a Burgesovi, jak ji donutil Harry, i když se jí tam už vůbec nechtělo. Jednou to stačilo.

Když se všichni tři rychle vrátili za ostatními, Harry začal se svými teoriemi, že je Malfoy Smrtijed. Jak se zdálo, časová linka zůstala více méně netknutá.

---------------------------------------------------------
Tak jsem to nakonec stihla dříve, opět děkuji Majdaaaaaaaa a stastneaznaveky za podporu, moc si toho vážím ❤️

Jednou za život (Fremione)Kde žijí příběhy. Začni objevovat