Jednou za život (Fremione)

25. kapitola - O Removi a Tonksové

Fred a George přistáli před obchodem. Ani jeden neřekl zatím nic o tom, co se stalo na svatbě. Fred jenom doufal, že se všichni dostali pryč do bezpečí. George odemkl dveře a strčil do nich, aby mohli vejít dovnitř. Lee s Verity tam stále ještě byli a doplňovali zboží do regálů na příští den.
,,Jste zpátky brzo," poznamenal Lee, když si jich všiml. ,,Čekal jsem, že se zdržíte déle."

,,Vy-víte-kdo ovládl Ministerstvo," vypravil ze sebe George a Verity zděšeně zalapala po dechu. ,,Smrtijedi vtrhli na Billovu svatbu."

,,Jsou všichni v pořádku?" Zeptal se Lee. Fred s Georgem si vyměnili pohledy.

,,Zatím si nejsme jistí," odpověděl Fred. ,,Doufáme, že ano. Jak to šlo v obchodě posledních pár dní? Měli jste rušno?"

,,Přirozeně, všichni nezletilí se rozhodli použít vaše výrobky v Bradavicích proti Smrtijedům." Informovala je Verity. Ani Lee ani Verity nemohli spustit oči z díry, kterou měl nyní George místo ucha. Fred jim o tom řekl už dříve, když jim přenechával obchod na víkend, ale stejně na to byl zvláštní pohled.

,,Dobře dělají. Vy dva můžete jít domů, my už to tu doděláme," řekl Fred. Lee s Verity přikývli, posbírali si věci a odešli. Fred zašel do skladu a mávnutím hůlky začal přesouvat výrobky na správné poličky.

,,Nemusím ti snad říkat, že jsou v pořádku. Je s nimi Harry," prohlásil George upřímně.

,,Myslíš spíš, že jsou Harry s Ronem v pořádku, protože je s nimi Hermiona," opravil ho Fred a chabě se pousmál.

,,Pravda, bez ní by nepřežili ani minutu." Stejně jako já, pomyslel si sobecky Fred. Věděl, že to, co Hermiona dělá, je důležité. Věděl, že válka byla větší než jejich vztah. I tak si přál, aby mohl udělat alespoň něco.

,,Viděl jsem je, jak se přemístili. Měli by být v bezpečí."

,,Viděl jsi Pošuka?" Fred zavrtěl hlavou. Moody byl jako ostatní členové Řádu pozvaný na svatbu. Seděl vzadu a ani jednou se neusmál. Neustále se rozhlížel, jakoby čekal, že ho někdo napadne. ,,Já ho viděl, jak se snažil setřást jednoho Smrtijeda."

,,On se o sebe dokáže postarat," ujistil ho Fred. ,,Je to přeci Pošuk-"

,,Nikdo není neporazitelný, Frede," skočil mu do řeči George.

Následující dny plynuly celkem v poklidu. Obchody nešly tak dobře jako minulý rok, kvůli neustále hrozbě Smrtijedů a Voldemorta. Fred si přál, aby chodilo více zákazníků, aby mohl svoji mysl zaměstnat něčím jiným, než neustálým strachováním, které ho soužilo celou dobu.

Jedinou zprávu dostali od taťky a Billa den po svatbě, která říkala, že jsou všichni v pořádku a aby zůstali, kde jsou. Nic dalšího ale o nich nevěděli. Fred začal pociťovat úzkost, to čekání ho ubíjelo.

Tři dny po svatbě vběhl Lee do obchodu jakoby za hořelo. Našel dvojčata ve skladě, a v rukou svíral nové číslo Denního věštce. Fred s Georgem ihned zpozorněli.
,,Lee? Co se děje, kamaráde?"

Místo odpovědi jim hodil noviny. ,,Registr mudlorozených?" Četl nahlas George. ,,Zatýkají všechny mudlorozené." Fredovo srdce vynechalo pár úderů. Vybavil se mu jeden dávný rozhovor, jakoby to bylo včera.

,,Hermiono, je všechno v pořádku?" Zajímal se. ,,Spíš dostatečně dlouho?" Dodal, když si vzpomněl, že nocovala v knihovně. Smích, který se ozval, byl ale bez špetky humoru.

,,Už dlouho jsem se pořádně nevyspala," řekla mu Hermiona. Když spatřila jeho starostlivý výraz, rychle dodala. ,,Jenom mám noční můry, nic víc."