Bylo to tady. Dnes bylo prvního března, Ronovy narozeniny. Dnes byl ten den, kdy Ron zamumlá její jméno místo Levandulina. V jejich vztahu to byl klíčový bod, den, který nikdy nezapomene.
To ráno Hermiona ležela v posteli a bezmyšlenkovitě si namotávala pramen vlasů na hůlku. Dneska se Ron s Levandulí rozejdou kvůli ní. Tak proč nebyla víc natěšená? Proč se spíš toho večera obávala?
Přemýšlela nad posledními týdny. Od té doby, co si promluvila s Levandulí se něco změnilo. Levandule s Ronem si byli velmi blízcí a místo neustálého líbání si často povídali a poznávali se na úplně jiné úrovni.
Hermiona se ten den všem vyhýbala. Jako minule byl výlet do Prasinek zrušen, kvůli tomu, co se stalo Katie Bellové. Hermiona se chtěla jen na chvíli dostat pryč z Bradavic a znovu si přála, aby se jí bývalo podařilo zachránit Katie. Tak by alespoň měla něco, čím se rozptýlit.
Do svého deníku psala o svých častých nočních můrách i o různých možnostech, jak změnit časovou linku. Třeba se jí v létě povede zachránit Pošuka, nebyla si ale vůbec jistá Hedvikou. A Georgovo ucho asi nespíš bude také odsouzeno ke zkáze. Ta noc bude rychlá a hektická a určitě by si všichni všimli, kdyby se na chvíli odpojila, aby pomohla Pošukovi. Ale jak jinak může nějak šikovně vysvětlit Řádu, co se stane, aniž by toho prozradila příliš?
Když seděla později v knihovně a zvažovala všechny tyto věci, nedařilo se jí soustředit. Její myšlenky odpluly daleko od oněch problémů, když zavzpomínala na svojí minulost, tedy spíše budoucnost. Pamatovala si na den, kdy začala pracovat u George. Hledal výpomoc, protože Lee s Verity byli v obchodě skoro pořád, příliš zaneprázdnění prací, než aby měli soukromý život.
Na nedělních večeřích u Weasleyových nikdo George neviděl dobrých 6 měsíců. Byla zrovna s Ronem na úžasném rande, když ho našli zpitého u stolu v Děravém kotli. Společně ho vzali zpátky do jeho bytu a zůstali s ním, dokud se nevzbudil dalšího rána. ,,Co tu děláte?" Obořil se na ně a namířil si to do kuchyňky ve snaze najít nějakou Ohnivou whisky.
,,Myslíš, že by si tohle Fred přál, Georgi?" Zeptala se tehdy troufale.
Fred.
Její myšlenky ji prudce vrátily zpět do současnosti. Fred už jí neodpověděl na dopis několik týdnů. Chápala, že byl zaneprázdněný v obchodě a prací pro Řád, ale stejně jí chyběl. Zbožňovala dopisy od něj.
Povzdychla si a začala procházet řady a řady knih ve snaze zaměstnat a rozptýlit svoji mysl od Freda.
Pomalu se den chýlil k večeru. Pamatovala si, že také minule strávila celý den v knihovně. Věděla, že přiběhne Ginny a oznámí jí, že byl Ron otráven. Pamatovala si tu vinu, kterou tehdy cítila, když hleděla na svého nejlepšího kamaráda ležícího na nemocničním lůžku. Málem umřel a ona s ním nepromluvila celé měsíce.
Teď to všechno pozorovala jako ve zpomaleném záběru. Ginniny zrzavé vlasy za ní mohutně vlály, jak rychle běžela do knihovny hledat svoji kamarádku. ,,Hermiono," zapištěla, čímž rozzlobila Madam Princeovou. ,,Musíš jít ihned se mnou!"
,,Ginny," hrála překvapenou Hermiona. ,,Co se děje? Vypadáš-" Donutila se myslet na válku, na všechny smrti, které ji zničily, aby dosáhla autentického smutného výrazu.
,,Ron! Otrávili ho," vysvětlovala Ginny. Stalo se to přesně jako minule. Harry udělal vše proto, aby ho zachránil. Všechno bude zase v pořádku.
-----
Fredovi a Georgovi bylo jasné, že se výlet do Prasinek zrušil. Nebyli tam žádní studenti, kteří by pobíhali po obchodech. Chvíli procházeli kolem Taškáře, ale George se jenom mračil, když si ve výloze prohlížel ceduli 'Na prodej'. Fred ty prostory chtěl, ale George zavrtěl hlavou. ,,Nejsou tu žádné děti. A až začnou zkoušky, nebude je sem škola pouštět. Nebudou tu teď dlouho žádní studenti, kteří by kupovali naše výrobky. Nemá smysl kupovat obchod, do kterého by nikdo nechodil."
ČTEŠ
Jednou za život (Fremione)
Fanfiction,,Ehm," začala váhavě Hermiona. ,,Frede, kolikátého je dneska?" Chlapec k ní pomalu přišel. ,,30. března," odpověděl. Hermiona od něj nemohla odtrhnout pohled. Stál přímo před ní, živý a zdravý. ,,A rok?" Fred tázavě povytáhl obočí. ,,1996, stejně j...
