Můj život v Bradavicích

Školní trest

Uběhly sotva dva týdny a už byl další problém na světě. Jednou jsem si tak šla s Dracem (ano s ním) po hradu. Vlastně nevím ani jak se to stalo. Ale to není to hlavní. Procházeli jsme zrovna jednou chodbou. A tam jsme viděla toho ňoumu Longbottoma. Vypadal jako úplný idiot. Měl úplně naopak oblečení. S Dracem jsme si nemohli nechat jedovatou poznámku. Neville nám řekl že prý jsme jen bezcitní. Toto mě dost naštvalo. Co si to jako dovoluje! To on tady nosí naopak oblečení a my ho na to jen upozorňujeme.

Tak jsem na něj seslala včelí kletbu. Ano. Včelí kletbu. Neville se skácel k zemi. Celý jeho obličej náhle vypadal hnusně. Já jsem se jen ušklíbla. Zato Draco z toho dělal jak kdybych použila nejsložitější kletbu na světě.,, Tak to bylo úžasné "smál se.

,, Díky" trochu jsem se začervenala. Všechno by bylo fajn kdyby nepřišla Verča. První se zeptala kdo to byl. No pak jsme se nějak chytly. A nejen slovně. Bohužel i fyzicky.

Nemyslím tím že bychom se praly, ale myslím tím to že jsme na sebe posílaly nějaké kouzla. Čirou náhodou kolem šla Kája, Harry a nakonec přišla i Anne se Cedricem.

,,Á tu je nějaké sraz či co?! "celkem jsem zakřičela.

Potom jsme se už jenom hádali. Já s holkama. Holky mezi sebou. Potter a Draco. Jednoduše každý s každým. Potom začala hádka stupňovat. Začali jsme na sebe posílat různá zaklínadla. Malinko jsem se začala bát. Naštěstí jsem se jedné divné kletbě vyhnula. Všechny najednou jsme pak zařvaly,, Expeliarmus "a v tu chvíli přišla McGonagallová.,, Takže doufám že si uvědomujete že jste si tímto momentem vysloužili školní trest." Všechny čtyři jsme šli za McGonagallovou. Potom se jen otočila a řekla,, Všech osm "a otočila se. Viděla jsem jen jak kluci něco zamumlali.

McGonagallová zašla pro toho hrozného školníka Filche.,, Argusi mohl bys prosím tyto žáky odvést k Rubeusovi?" Požádala ho.,, Á školní trest jo? " pokusil se o úsměv Filch.,, Tak jdeme" zavelel a my neochotně šli za ním. Zavedl nás až k Hagridovi. To byl ten velký chlap na začátku roku.,, Takže budete muset najít květinu zvanou Bledule namodralá." vzal si svoji kuši a pak dodal,, Jo a běžte vždycky kluk holka, protože ta květina silně působí na holky a je možné že je může i úplně zmást".

Po této větě jsem se zděsila. Působí na holky! Jak jako! Podívala jsem se na kluky. Diggory, Potter, Longbottom a Malfoy. No tak co bych se dlouhou rozmýšlela. Šla jsem okamžitě k Dracovi. On se na mě jen usmál. Doufám že si nic nemyslí.

Tak jsme vyrazili. Než jsme se měli rozdělit tak jsme napřed šly my holky a za náma kluci. My holky jsme se spolu  nebavily. Došli jsme na rozcestí. Tam jsme měli jít už jen holka a kluk. Hagrid nám ještě stihl říct ať se sejdeme za hodinu tady. My s Dracem jsme vyrazili na levou stranu. Asi 5 minut nikdo z nás nepromluvil. Pak to ticho přerušil Draco:,, Jak že to vypadá? ",, Nevím ale asi je to modré" odpověděla jsem mu. Zase jsme chvilku šli ale tentokrát nás nepřerušil Draco.Ale  Kentaur. Stal před námi. Kentaur je kříženec člověka a koně. Vypadal strašidelně. Myslím že si všiml toho že se ho bojíme. Najednou k nám začal mluvit:,, Nebojte se, já jsem jednen z těch, který vám nechce ublížit. " po těchto slovech se mi trochu ulevilo. Myslím že Dracovi taky.
,, Co hledáte?" zeptal se nás.,, No... my máme za úkol najít květinu zvaná.... "začala jsem.,,..... bledule namodralá" dokončil za mě Draco. Letmo jsem se na něj podívala.,, Bleduli... " chvíli se Kentaur zamyslel.,,... jo, už vím kde je, vzpomínám si že jsem ji viděl nedávno! " vykřikl Kentaur. Malinko nedůvěřivě ale přesto jsme za ním šli. Šli jsme zhruba 10 minut a pak jsme ji viděli. Byla na samotě na paloučku. Najednou jsem ucítila divný pocit jakoby mi ta květina říkala ať jdu pro ni, vezmu ji a nikdy nepustím.Tak jsem pomalu šla, šla a šla.

Z pohledu Draca

Najednou jsem viděl Káju jak bezvědomě jde ke květině.,, Pozor ta květina má v sobě jed! "upozornil mě Kentaur. Co to říkal Hagrid? Že prý musí jít s nimi kluci, protože na holky  květiny špatně působí. První co mě napadlo bylo postavit se mezi Káju a květinu.

Z pohledu Káji

Najednou se mezi mě a květinu postavil Malfoy!,, Co děláš!" vykřikla jsem. Najednou se mi ale udělalo blbě. Cítila jsem jak padám k zemi. Po nějaké době jsem se probrala. Jenomže už jsem nebyla v lese. Byla jsem na hradě konkrétně na ošetřovně.,, Kájo si v pohodě? "viděla jsem Pansy jak se stresuje.,, No.... já nevím ani co se stalo" řekla jsem polohlasem. Viděla jsem jak u mojí postele stojí Pansy, Delfi, Astoria, Bella i Draco.,, Všechno jsem jim řekl " zašeptal Draco. Byl nějaký divný.,, Stalo se něco?" zeptala jsem se ho.,, Já-já cítím se nějak divně "odpověděl mi.

Potom už jen přišla paní ošetřovatelka a řekla :,, Pane Malfoy myslím že byste si měl taky lehnout. Mohlo se zdát že vám ta květina taky něco udělala. A vy prosím slečny odejděte. Slečna Greenová a pan Malfoy potřebuji odpočívat." Potom jsem se rozloučila s holkami a během pár minut jsem usla. Zdálo se mi o té kytce. Byla jsem naproti ní. Pak jsme začala padat do velké díry. Padala jsem a padala.

-Takže po krátké době zase kapitola 😂. Strašně mě to baví.
Určitě si nezapomeňte přečíst i příběhy kamarádek. Jejich příběhy máte v popisu knihy. Právě teď jsem napsal přesně 1000 slov! Tak ahoj příště -