Můj život v Bradavicích

Vánoční ples

Opila jsem se. A dostávala se z toho další tři dny. Naneštěstí jsme se z toho dostaly s děvčaty jen den před Vánočním plesem, 24. prosince.

Jakmile si to Delfi uvědomila, chytla málem infarkt. Přinutila jsem Draca se mnou jít do sovince ráno, abych rozeslala dárky k Vánocům. Neustále mě pozoroval, byl potichu a pouze mě jen poslouchal. ,, No a pak přišla Grangerová a -" Přiblížil se ke mně a svýma modro-šedýma chladnýma očima se na mě upřeně podíval. ,, Chci ti něco říct."

,, Copak se děje?"

,, Otec mi poslal dopis, ptal se mě na můj vztah s tebou. Že prý jsou obchodními partnery a mám si tě spřátlit. A varoval mě, ať spolu nemáme nic víc."

,, Do prdele. Co jsi mu odpověděl?"

,, Nic. Teď to chci napsat, s tebou."

,, Proč nemůžeme mít normální rodiny?" vzdychla jsem a upevnila poslední dopis s dárkem.

,, Neměli bychom se rozejít?" pronesl náhle Draco. Otočila jsem se na něj a netušila co říct. Když se se mnou rozejde, co budu dělat?

,, Dělám si legraci, nemohl bych. Já tě mil- V žádném případě. Ale neměli bychom asi tak moc dávat najevo, že jsme spolu. Ne, pokud budeme mimo naší místnost. "

,, Zítra je ples " odmlčela jsem se.

,, Můj otec nám ho nezkazí, ale do budoucna to musíme vyřešit."

Vrátili jsme se zpátky a odpoledne se neslo už ve zvláštní atmosféře.

Všichni byli nervózní z následujícího dne.

Probudili jsme se včasně ráno. Kdybyste mi řekli, co se stane za přesně 24 hodin, tak bych se vám vysmála. A to, co mě teprve čekalo dnes v noci.....

Předali jsme si dárky. A byla jsem ze všech dárků moc ráda. I ostatní byli z mých rádi.

Ráno jsme si zašli na snídani a byli jsme překvapení, protože Velká síň vypadala normálně. A nic se nezměnilo ani při obědu.

,, Tak my už se půjdeme asi připravovat" podívala se na hodiny Pansy.

,, Začíná to až za pět hodin " vykulil oči Blaise.

,, Jen tak málo času? To nemůžeme stihnout! " zasmála jsem se a ironicky a dramaticky si zakryla pusu.

Všichni se zasmáli, jen Draco ne. Ten si mě celý od hlavy k patě sjel pohledem.

,, Ten se na tebe dívá jako na svačinu. A dnes je dokonalá příležitost!" zašeptala mi Bella do ucha.

A z nevysvětlitelného důvodu jsem se tajemně usmála, přišla k němu a tichu pronesla :,, Můžu u tebe večer přespat? Ale že bychom tam byli sami," ruku jsem mu položila na hruď a mrkla ,, však víš. Soukromí. "

,, Vše co si budeš přát. "

Za několik minut jsme už zmizely v pokoji a začaly s přípravami. Možná byste se divili, ale tyto věci opravdou zaberou tolik času. Naše přípravy se ale proměnily v zábavu. Nejdelší čas zabral make-up, ale ne moc, abychom nebyly zmalované.
Jako poslední přišly na řadu šaty. Asi bych mohla popsat, jak vypadám.

Začneme u šatů.

Mám dlouhé zelené šaty s výstřihem. Dle Astorie jsou moc výstřední, ale mi se moc líbily.