Můj život v Bradavicích

Vše při starých kolejích, tedy skoro

"Píp, Píp"

,, Já ten krám rozdrtím! " ozvalo se z Belliny postele.

Povzdechla jsem a šla vypnout budík. Budík je asi jedna z mála věci, které jsou v Bradavicích docela mudlovské.

Mrkla jsem na rozvrh a zděsila se, opravdu máme první hodinu s Nebelvírem a k tomu ještě bylinkářství.

,, Á!! " zakřičela Pansy.

Rychle jsem se k ní vydala a zjistila, že se dívá na rozvrh.

,, Dneska máme tři hodiny ze čtyř s Neblevírem!"

Trochu jsem si ulevila, protože jsem se bála, že se stalo něco horšího. Toto byla ale taky závažná věc.

Učitelé nám naštěstí letos vybrali lehké vyučování. Denně máme buď jednu nebo dvě hodiny volné. Čtvrtek a pátek je na tom nejhůře. Tam máme jen jednu volnou.

Nejvíce se mi líbí úterý, protože tam máme dvě hodiny lektvarů, dějiny a kouzelné formule.

Dnes jsme měli první hodinu byliny, pak dvě volné. Potom následuje čas oběda a odpolední. Obrana proti černé magii, dějiny čar a kouzel a přeměnování.

Vzala jsem si svůj hábit a šla do koupelny. Převlékla jsem se a udělala si něco s vlasy. Některé děvčata se už též probraly. Jenom Bella si spokojeně ležela ve své posteli.

,, Slorková neštvi! "

,, A buď zticha Greenová, chci spát."

,, Máme byliny " upozornila jsem ji.

,, Přijdu až na druhou."

,, Pak máme ale dvě volné a další hodina je až odpoledne. "

,, No tak přijdu až pak" mávla do vzduchu rukou hnědovláska a já se podívala na holky.

,, Vážně chceš propásnout hodinu? " zeptala jsem se jí podruhé.

,, Tak hele Greenová, stejně jako já kytky nesnášíme."

,,Kytky? " zeptala jsem se zmateně.

,, Však víš Prýtka, obě tu hodinu nemáme rády, " přikryla si polštářem obličej ,,nyní mě nechte spát. "

Zahrála jsem si na lhostejnou a rozhodla se jí neřešit. Jestli nechce, tak ať nechodí.

Se zbytkem VB's jsme šly na snídani. Nezapomněly jsme rozdat mnoho odměřených pohledů na všechny, hlavně s Nebelvíru a s dobrým pocitem se najedly.

Hned jsme vyrazily do skleníku číslo 3.
Museli jsme si navléct speciální oblečení, proti špíně z rostlin.

Postavili jsme se každý na nějakou stranu. Nebylo to úplně tak po kolejích, protože s námi v řadě byla Grangerová a pár dalších.

S děvčaty jsme se postavily daleko od kluků, spíše jak to nejvíce šlo.

,, Vítám vás v novém školním roce, ve skleníku číslo tři druhého ročníku, dnes budeme přesazovat mandragory " uvítala nás Prýtová.

,, To je mi ale milé přivítání" řeknu jízlivě tak, aby mě slyšeli všichni kromě Prýtové.

Hodně ze Zmijozelu se zasměje, narozdíl od nebelvírců. Ti mě narozdíl od Zmijozelu propichují pohledem.

Můj pohled se setká i s Dracem Malfoyem a Verčou Salamanderovou.

Na oba nasadím úšklebek a věnuji se zpět profesorce.