Můj život v Bradavicích

Konec školního roku

Andrew, Cameron, Breamová a ostatní složili úspěšně NKÚ.

Učitele nám předevčírem dali přihlášky do Prasinek. Už se všechny moc těšíme. Díky tomu, že nemusíme dělat závěrečné zkoušky máme klid.

Dnes je poslední den v Bradavicích. Zítra jedeme domů.

,, Musíme to tu všechno znovu pouklidit " povzdechla si Pansy.

Kdyby se někdo podíval na náš pokoj viděl by hodně zvláštních neidentifikovaných věcí. Nepořádnice nejsme, ale vypadá to tu zajímavě.

,, První si zabalíme a pak ten pokoj předěláme zpět ano?" navrhla jsem. Můj nápad byl naštěstí úspěšný.

,, Příští rok bude hodně o změnách, nechci mít takový stereotyp jako letos" řekla lehce podivně Bella.

,, Já taky, plánuji mnoho změn. A ty změny hlavně na sobě" křikla jsem z koupelny.

,, To by mě zajímalo, co to bude" slyšela jsem uchechtnout Delfi, ale nijak to nekomentovala.

,, Takže se neuvidíme během prázdnin? " zeptala jsem se, jakmile jsem vylezla z koupelny.

,, Vypadá to, že ne" posmutněla lehce Astori.

,, Já se tak nemůžu dočkat, až neuvidím Malfoye" spráskla jsem ruce a začala děkovat Merlinovi.

,, Opravdu je to tak hrozné? " povytáhla obočí Pansy.

,, Je to příšerné " odpověděla jsem.

Všechny se mi najednou rozpovídaly o tom, jak jsou kluci super a že se chovají doopravdy jinak. Já jejich slova nebrala úplně v úvahu.

,, Změníme téma! Jsme už tu dva roky, tak se přiznejte, kdo se vám líbí?" uculila jsem se.

,, Že tě to baví" protočila oči červená Lucy.

,, Baví mě to a moc " zasmála jsem se.

Žádnou novinku jsem nezjistila, Bella má ráda Notta. Pansy se nijak nezmínila o Malfoyovi, že by ho už neměla ráda? Já jen doufám.

,, A ty?"
Všechny zraky v místnosti se na mě podívaly.

,, No- ehm- asi se mi někdo líbí. " Asi potřetí za život jsem se začervenala. Červenám se vždy u toho, když se mi někdo líbí.

Astori, Pansy a Delfi otevřely pusu. Navzájem se po sobě všechny užasle podívaly.,, Zopakuj to" ukázala na mě Pansy.

,, Slyšely jste dobře" řekla jsem a vyběhla z pokoje. Vše už mám zabalené, tak mam čas. Do večeře nám zbývá zhruba hodina.

,, Caroline Jane Greenová! " slyšela jsem za sebou a donutilo mě to zrychlit.

Zrychlila jsem natolik, až jsem do někoho narazila. Narazila jsem do osoby, o které jsem před chvílí mluvila.

,, Čau, jak se máš? " pozdravil mě smutnějším tónem.

,, Super, konečně budu mít volno. A proč tak smutně Andry?" naklonila jsem lehce hlavu na bok.

,, Nevyhrajeme famfrpálový pohár. "

Nějakou dobu jsem se zapřemýšlela. Prvně jsem si myslela, že mu to je pouze líto, ale pak jsem si to uvědomila.

,, Myslíš, že to mysleli vážně? "

,, Ano a můj vztah se Sofií se víc a víc horší. Kvůli prohře přijdu o titul prince Zmijozelu, všichni mě budou nenávidět a ani nevím, jestli si udržím místo v družstvu."