Nejsem malá holka..! [POZASTAVENO-nedokončené]

18- Já...?...Víla...?

*Pohled Bena
Myslel jsem, že nebude chtít a odejde. Doopravdy jsem si myslel, že touhle větou jsem posral všechno, co se mi doteď povedlo... a najednou slyším ten její tichý hlásek ,,Dobře... ale otoč se... až budu ve vodě tak ti řeknu" neprotestoval jsem a otočil se. Chvíli jsem seděl a když už jsem si myslel, že by mohla být ve vědě otočil jsem hlavou. Nápor toho co jsem viděl mě donutil se otočil celý... myslel jsem, že tohle bývá jen ve filmech a ono ne...

Byla na kraji vody. Její nohy se pomalu ale jistě posouvaly dál.

Rozpustila si vlasy.

Ta její hříva vlála v lehkém větru, který zrovna zafoukal.

Hltal jsem každý její pohyb.

Najednou zmizela pod hladinou. V vzápětí se ale vynořila a vypadala jako víla.

Její kurdliny se najednou změnili v dlouhé plavé vlasy.

Je mi jedno co říkala. Nějakým způsobem jsem ze sebe schodil věci, které jsem měl na sobě a rychlým a pořád omámeným krokem jsem se dostal do vody. Všimla si mě...

*Pohled Áďi
Zrovna když jsem se vynořila z vody se za mnou ozval nepatrný šum. Podívala jsem se tedy za sebe. Ben byl po kolena ve vodě a šel přímo ke mě. Na jeho tváři byl zvláštní úsměv, který jsem do teď u něj neviděla. ,,Já ale ještě neřekla že můžeš jít" zasmála jsem se. ,,To mi je jedno" už byl kousek ode mě.
Zase se zasmál  a pokračoval ,,Já jsem tam tak seděl a když už jsem si myslel, že musíš být ve vodě, tak jsem otočil hlavu... ty nejsi člověk... si jen bludička, která si tu se mnou jen hraje... Vypadala jsi jako víla... Musel jsem jít do vody, jenom hlupák by nešel...."
Zarazilo mě to co říkal ,,Já? A nespletl jsi se?"  ,,Určitě ne... přeci vím jak vypadá víla ne?" ,,Vážně? A jak, já nikdy žádnou neviděla..." řekla jsem s úsměvem na tváři.
,,Taková víla má oči který tě při každým pohledu pohltěj... má vlasy, kterým se divý úplně každý... všechno dělá s lehkostí a nadhledem a i přesto je tak trochu bláznivá... nic pro ni není problém, vždycky si dokáže poradit... a během chvilky se dokáže přeměnit v někoho úplně jiného, ale přitom je to pořád ona..." celou dobu co tohle říkal se ke mě pořád přibližoval a díval se mi do očí ,,Jednoduše řečeno podívej se na sebe do zrcadla a uvidíš tu nejkrásnější vílu kterou znám..." jeho ruce přistáli na mých bocích. V téhle chvíli by mi mozek začal vyhlašovat poplach ale teď? Ne? Ne. Tohle je ta chvíle kdy můj mozek jakoby neexistoval. Cítila jsem jak si mě přitáhl blíž. Byla jsem na něj přitisklá celým tělem. Jediná mezere která momentálně byla mezi námi byla ta mezi rty. ,,Víš co ještě mají víly dokonalý?" ,,Ne" zašeptala jsem ,,Mají krásný, plný, růžový rty, který chutnaj dokonale... ale tohle je jenom moje představa, nikdy jsem neměl takovouhle vílu poblíž.... co myslíš ty mám pravdu?" ,,To nevim" ,,Mám nápad jak to zjistit...." v tu chvíli kdy to dořekl mi přistála jeho pusa na té mojí. Moje první pusa... Ani ve snu by mě nenapadlo že moje první pusa bude zrovna s mým učitelem. Ale to by bylo v téhle chvíli úplně jedno... Rukama jsem mu zajela do vlasů a Ben si mě objal snad ještě víc... po chvilce znovu promluvil ,,Měj jsem pravdu..." zasmál se a opřel se čelem o to moje. Znovu jsem koukla do těch smaragdových očí. V těch mých se ale najednou oběvili slzy. ,,Co se děje? Udělal jsem něco špatně?" Byl hned vyděšený ale strašně roztomilí... ,,Ne... jenom si nějak říkám, kdy se z tohohle krásnýho snu probudim..." ,,Neprobudíš... o to se postarám" po těhle slovech znovu spojil naše rty.

Zůstali jsme tam takhle stát nějakou dobu a pak mě začal lochtat. Ano lochtat. Plácla jsem sebou do vody a snažila jsme se mu uplavat. Narozdíl od odpoledne se mi to ale nepovedlo. Zvedl mě znovu k sobě. Pořád ještě dosáhl na dno, narozdíl ode mne. Chytl mě pod zadkem a já mu obmotala nohy kolem pasu, abychom byli ve stejné výšce ,,Není to ani čtvrt hodiny co jsem ti dal pusu a ty už mi utíkáš?" ,,Ne to ne... jen když se budu smát probudim ostatní. A to by zrovna teď nebylo nejlepší..." ,,Dobře, tak já už tě nebudu lochtat... teď.." zasmál se a znovu mi dal pusu. Jestli jsem si doteď myslela, že jeho úsměv je moje droga, co jsou potom jeho rty? Rukou mě už nedržel pod zadkem, ale obě ruce mi obmotal kolem pasu. BOŽE! Co je to za krásný pocit? Tohle znamená mít motýly v břiše? Naše rty se od sebe ne a ne odtrhnout. Ben mě lehce hladil a já si pohrávala s jeho vlasy. Prosím... ať to nikdy neskončí.

Začínala mi být zima. Oklepala jsme se a vyjela mi husí kůže. ,,Vezmu tě ven" řekl Ben a ani veím jak mě najednou držel v náruči a šel směrem ke břehu ,,Polož mě, já mám nohy" ,,Já vím, ale odnést tě můžu" ,,Nemůžeš jsem těžká" ,,Nejsi a neprotestuj" ,,Jsem a protestovat budu. Pust mě!" Doopravdy jsem nechtěla, aby mě nesl. Něco jinýho je držet člověka ve vodě a něco jinýho ve vzduch... ,,Bene prosím pust mě..." naléhala jsem ,,Jsi praštěná, víš to?" ,,Samozřejmě že vím, proto semnou nikdo nechce chodit. A teď mě pust a myslím to vážně." zastavil se. Znovu se mi díval do očí. Začínal mě znervózňovat. ,,Co je?" řekla jsem potichu ,,A co když mi nevadí že si praštěná... můžu být první komu to nebude vadit a bude s tebou... jestli chceš"  no teď by se ten mozek už zase vrátit mohl... ,,Chci" řekla jsem šeptem a sklopila hlavu. Ben mě pustil, takže jsem teď stála zase naproti němu. Ty jeho smaragdy mě přitahovali stále víc a víc. ,,Od teď si jen moje" řekl a přitáhl si mě do polibku. Nebyl to ten jako poprvé... byl mnohem hlubší. Pak mě objal a s lehkým smíchem zašeptal do ucha. ,,nenechám tě spát samotnou, s tím počítej..." v tu chvíli ve mě hrklo. ,,Bene... tohle já ale nechci..." odtáhla jsem se dál ,,Takhle jsem to taky nemyslel ty trdlo. Jenom půjdeš ke mě do stanu aby ti nebyla venku zima..." zasmál se ,,To nejde" ,,Pročpak?" ,,Protože ostatní" ,,V tom případě budu spát s tebou venku..." dal mi pusu na čelo, chytl mě za ruku a šli jsme ven z vody.

Došla jsem se převlíct vzala jsem si na sebe 2 trička a mikinu, aby mi nebyla zima. Vrátila jsem se zpět za Benem na pláž. Ležel na dece a koukal do nebe. Potichu jsem šla až k němu a naklonila se nad něj. ,,Už jsem se bál, že se mi nevrátíš." Sedla jsem si vedle něj ,,Neboj, k tobě se vrátím vždy." Řekla jsem polohlasem a lehla si pár centimetrů od něj. ,,Nemůžu uvěřit tomu, že jsi mi to dovolila..." usmíval se. ,,Co myslíš?" ,,Myslím to, že jsi mi nedala facku místo pusy. Vím že je to rychlý... ale já se do tebe zbláznil hned první den. Tohle jsem ještě nikdy nezažil..." hladil mě u toho po tváři a mě se vykouzlil úsměv na rtech když to říkal. ,,I já jsem od první chvíle nemohla dát oči jinam... proto se mi možná ani nechce věřit, že tohle není jen sen, ze kterého se probudím" ,,Neboj, není" naklonil se ke mě a naše rty se opět spojily.

Po nějaké době nám začala oborům být zima. Rozhodli jsme se, že si půjdeme lehnout. Složili jsme deku a ruku v ruce jsme šli zpět k ohništi. Zalezla jsem si do spacáku, který byl položený na karimatce vedle už skoro vyhaslého ohně. Ben nejprve přiložil poslední dřevo co tam bylo a pak si doopravdy lehl vedle mě. Měla jsem zvláštní pocity. Jednak to bylo nejkrásnější noční koupání, který jsem doteď zažila a byla jsem nadšená co se stalo, ale zároveň jsem si uvědomovala, že to není asi úplně v pořádku. Ben je můj učitel... mě je 17 ... teda skoro... jemu 23... a kdyby se to kdokoliv dozvěděl, byl by z toho strašnej průser... Špatný myšlenky ale zmizely, když se Ben přisunul blíž ke mě, dal mi pusu a lehce zašeptal ,,Dobrou noc vílo moje..." Tahle dokonalá osoba leží právě vedle mě. Nemůžu tomu uvěřit... ,,Dobrou" zavřela jsem oči a po chvíli se mi podařilo usnout.

Aaaaa je to tu
First kiss... doufám že líbí...
Díky za pozitivní reakce který mi píšete... vážně jsem ráda že se to někomu líbí♥️
Vaše Al