Nejsem malá holka..! [POZASTAVENO-nedokončené]

31-Mořské panny

Po tý nekonečně dlouhý radě jsme jeli s Benem opět k němu domů. Holky mě přívítaly s veselý jásotem. ,,Adí!" zapištěla Ema a už se po mě sápala. ,,Ahoj Em" řekla jsem a objala ji. To samé zopakovala i s Benem. ,,Tak co holky, jedem na ten výlet jak jsem vám slíbil?" Řekl a mrkl na ně ,,jooo" začali obě křičet. ,,Výlet?" ,,Jojo, slíbil jsem včera holkám že až přijdu, tak je vezmu do aguaparku" ,,Ahaa, tak já půjdu domů Bení" řekla jsem, ale Em s Majdou hned začali protestovat ,,Né ty nemíš odejít! Ben mám slíbil, že pojedeš s náma" stočila jsem pohled k Benovi ,,Aha? No ale já tu nemám ani plavky" namítla jsem ,,Nevadí stavíš se pro ně až pojedem. A co vy holky, máte věci s sebou?" Ema najednou jakoby nadskočila a řekla ,,Ju... já si nedala do batůžku Barbie mořskou pannu! Já ji nechala doma!" začali jsme se smát ,,Em tak já tě naučím jak mořská panna plave chceš? Žádnou Barbie nepotřebuješ, co ty na to?" řekla jsem a sklonila se k ní. Skočila mi okolo krku a řekla ,,Tak jo. Můžeme jet!"

Domluvili jsme se, že půjdu domů pro věci a za 15 minut, že mě vyzvednou na hlavní. Hned jak jsem se ale zašla do naší ulice uviděla jsem na konci partičku mě až moc známých holek. Rychle jsem tedy zašla do baráku. Vylítla jsem po schodech do horního patra a začala co nejrychleji hledat ručník, plavky a brejle. Nacházela jsem to všechno do tašky, vzala ještě peněženku a mobil a už jsem zase letěla po schodech do obýváku. Položila jsem na stůl lísteček se vzkazem že jedu do Kolína za Lisou, další lež, když najednou se ozval zvonek. Došlo mi, že to budou ty, které jsem viděla na ulici... ,,do řiti!" zaklela jsem, když jsem se přesvědčila o tom, že je to naše známá populárka. Rozhodla jsem se počkat pár minut než odejdou. Přeci jen zbývalo mi nějakých 10 minut, jelikož jsem byla rychle zbalená. Myslela jsem si, že se jim nebude chtít čekat dlouho. Omyl. Čekaly. A to tak, že si sedly před barák na chodník a tím mi vlastně zaterasily cestu jak projít ven.

Čas ubíhal a já měla být za 2minuty na hlavní. Možná si jdu pro další nálož, ale snad mě dneska už nechají, když se to vyřešilo. ,,Ale, ale kdopak se to uráčil vyjít z myší nory..." řekla Naty ,,Odkdy bydlý krávy jako ona v myší díře? Však by ani nevylezla! Se na ní podívej!" řekla se smíchem Kája ,,Doopravdy ráda bych si s váma pokecala, ale musím jít" řekla jsem, když jsem zamykala s trochu arogantním podtónem. Zřejmě jsem si ale tuhle větu měla nechat pro sebe... ,,Tak hele ty svině!" řekla opět Kája a celá situace, jako ráno, se opakovala. Znovu mě chytla pod krkem a přimáčkla ke zdi. ,,Nevyskakuj si a řekni nám, jak se vyřešila ta věc..." řekla s úsměvem. ,,Řekla jsem...že...nevím..." ,,NEVÍŠ CO?!" řekla nahlas Kája a sevřela mi krk v dlaních ještě víc. ,,Že...to...ne-byl...nikdo...od nás!" měla jsem co dělat, abych to vůbec vyslovila. Kája mě nakonec pustila, podívala se na holky a s arogantním úsměvem řekla ,,Tak je hodná holka" prudce jsem začala dýchat. Měla jsem slzy v očích. Místo kde stála Kája, teď zaujala Natka. Přišla blíž ke mě, usmála se a najednou mi chytla vlasy. To mě donutilo sehnout se k zemi. Zvrátila mi hlavu tak, abych na ni koukala a s pobaveným úsměvem řekla ,,Nemysli si, že něco končí holčičko..." v tu chvíli co to dořekla, mi přilítla prudká rána do břicha. Holky se zasmály, Natka mě pustila a společně odešly. S pichlavou bolestí v břiše jsem se zvedla, vzala tašku a vydala se směrem k hlavní.

,,Konečně! Kde jsi tak dlouho zlato?" řekl Ben, který stál opřený o své krásné bílé auto. ,,Nemohla jsem najít brejle..." řekla jsem docela potichu. Ben mi dal pusu a vzal mi tašku. Když se ale odtáhl, zarazil se pohledem na mém krku... ,,Takže brejle? Nechceš mi normálně říct, co se stalo?" v tu chvíli mi to ale nedošlo... ,,Co? Nechápu co myslíš?" řekla jsem ,,Myslím to, co máš na krku..." ukázal na mě. A sakra... možná že je vidět to, jak mě Kája držela. ,,To bude alergie. Mám ji na nějakej plevel..." snažila jsem se nezrudnout. A zřejmě se mi to povedlo. ,,Aha... tak pojď nasedej. Holky už na tebe čekají" otevřel mi dveře na místo spolujezdce a sám pak taky nastoupil. ,,Ahoj Adíku" řekly obě dvě naráz a začali se smát ,,Ahoj holky, tak co připraveny na učení, jak být pořská panna?" Obě zajásaly, zrovna v tu chvíli, kdy Ben nastoupil. Trochu se lekl a nadskočil ,,Kde jsou vlastně Vaši?" zeptala jsem se ho ,,Jeli napřed. Chtěli se prý ještě zastavil v nákupáku. Řekl jsem jim, že pak budem na plavečáku, ať příjdou.."