Nejsem malá holka..! [POZASTAVENO-nedokončené]

58- Konečně

Naštěstí hned zazvonilo a my nemuseli téma Honza rozebírat. I když mě ještě dobrou chvíli dalo zabrat vytěsnit otázku a nadšenost Šimonových očí. Když jsem se ale o další přestávce vrátila do kabinetu, otázka ,,chceš to řešit?" mne neminula. S jednoduchým zakýváním hlavy jsem se posadila k Benovi na klín a ten hned opřel svou hlavu o mé rameno. ,,Zlato... víš... musím ti říct k tomu ránu ještě jednu věc" řekl po chvilce a začal mi skoro doslova propalovat oči. ,,Slib mi že až přijdou na to vyšetřování že to řekneš... prosím... musíš to udělat..."

Jeho oči mě dohání k šílenství. ,,Nemůžu" řekla jsem potichu a zvedla se. ,,Já nemůžu říct něco, co nevim" ,,Mohla bys mi prosím přestat nalhávat tyhle blbosti? Víš že tomuhle nevěřím, i kdybys to řekla milionkrát" řekl, i když potichu, tak dost důrazně. ,,Bene, pojďme tohle téma ukončit. Vždycky skončí stejně a nemá vůbec význam s ním ztrácet čas ano?" ,,Jak myslíš" řekl a zahleděl se do počítače.

*Pohled Bena
Podle jejich očí jsem poznal že se bojí. Podle jejích gest zas že se sama přemlouvá k lhaní. A tak nějak asi v hloubě duši jsem prostě věděl že to chce říct. Ale když to nechce říct sama a důkazy nejsou... tak je potřeba důkazy získat.

Zazvonilo a Áďa odešla na hodinu. Já měl tuhle volnou a tak jsem mohl konečně začít promýšlet můj dokonalý plán. Chvíli po zazvonění se ale otevřeli dveře a v nich stál ředitel s policistou za zády. ,,Bene, přišel nadstrážmistr Datel... mohl by jste mu, no on Vám to řekne sám..." ukázal jsem aby si sedli ke stolu.
Oba se posadili a podívali se na mě. ,,Tak jak Vám mohu pomoci?" ,,Pane učiteli, vy znáte Adélu Vohánkovou dobře?" hlavně klídek... ,,Řekl bych že docela dobře.Asi tak jako všechny tady. Nejsem tu moc dlouho, ale myslím že mám s žáky dobrý vztah" ,,A nevšiml jste si za dobu svého působení že by bylo ve vaší třídě něco v nepořádku?" Pořád si něco škrábal do bločku a v kapsičce měl zaplý diktafon. ,,No jak se to vezme. Jsou to puberťáci. Nějaký ty naschvály a blbosti se vždy najdou... ale pokud myslíte Áďu tak s ní nikdy problémy nebyly. Je to hodná a milá holka. Dobře se učí, řekl bych že je to premiantka třídy..." ,,A jaký má podle vás vztah s ostatními?" ,,Jak říkám je to milá holka. Všem by hned pomáhala. Dokud jsme nejeli na ten výlet tak mi přišlo že je se všemi v pohodě." ,,Takže si myslíte že se to změnilo na školním výletě? Jak?" zeptal se znovu a zamračil se. ,,Večer co jsme tam přijeli. Seděli jsme u táboráku a děti hráli flašku. Nepřišlo mi to nijak nevhodné. Přeci jen je to pár let co jsme ji hráli taky a tak jsem přihlížel. Ádi spolužačky se jí zeptali ale na osobní otázku a ona řekla že nebude odpovídat... v tý chvíli jsem poprvé viděl jak si z ní dělají srandu. Druhý den ale nepřestali a Áďa na ně pak trochu vyštěkla. V noci jsem ji našel zmlácenou..." mrazilo mě když jsem to říkal... před očima se mi objevila přesně ta chvíle kdy jsem rozsvítil baterku a tam ležela... od krve, potrhaný věci, brečela bolestí... bylo mi špatně.

,,Mohly by jste být přesnější? Které spolužačky?" ,,Je jich více... Natálie, Karolína, Anna, Valentýna, Nela a Lenka... příjmení Vám hned najdu... přeci jen nejsem genius a nechci to poplést." Otočil jsrm k němu seznam dětí a ukázal na ona jména. ,,Dobrá a na co se jí zeptali a proč pak jak jste řekl vybouchla?" ,,Zeptali se jí jestli... jak to říct slušně... jestli provozovala určitou sexuální praktiku. V tom Áďa řekla že nebude odpovídat a právě zmiňované holky se jí začaly smát že ještě nemá ani přítele a že ani neví co to je a tak podobně..." jooo kdyby věděli s kým bude Áďa o pár hodin později nesmáli by se. ,,A druhý den bouchla protože se ji naopak posmívali že spí pod širákem a ona v zápalu naštvanosti nadávala právě těm holkám." ,,Moment... proč spala pod širákem?" ,,Jedna z těch holek, Kája, byla s ní ve stanu. Pořád si z ní dělala srandu a tak odešla ven. A já se ji ani nedivím udělal bych to samé" policista se zašklebil a dodal ,,To já asi taky" ,,A pak se to stalo..."