28- Hups...

143 7 2
                                    

,,O čem semnou chcete mluvit?" zeptal se Ben ,,Nedělej, že nevíš!?" Řekl docela rázně Ondra ,,Bení, víš že jsme vždy na tvojí straně a chápeme, že už je čas najít si...novou dívku, ale nemůžeš myslet vážně to, že si začneš se 16 letou holkou?!" ,,O čem to mluvíš? Já a Áďa jsme jenom kamarádi..." řekl se sklopenou hlavou ,,Nechceš, aby jsme ti tohle věřili, že ne" řekla jsem posmutněle. ,,Chápeme, že po tom ce se stalo Ivě-" nestihla jsem to ani doříct a už mi zkákal do řeči ,,Jestli se chcete bavit o minulosti, tak můžu jít zase zpátky! Mami minulost je minulost! Já žiju tady a teď. Už se nechci ohlížet na to co bylo... chci být tady. A to s člověkem, kterýho mám rád." ,,Ale ona je moc mladá! To ti nevadí, že jí je o 4 roky víc než Magdě?! Nenapadlo tě, že by to mohla být spíš tvoje sestra než přítelkyně!?" ,,Neříkej věci tak, jak nejsou... pokud vím, tak Magdě bude 12 na jaře a Áďa má za 3měsíce narozeniny... takže žádný 4 roky, to zaprvý... a za druhý nechápu, proč koukáte na věk a ne na ní?! Možná kdyby jste otevřeli oči, tak uvidíte, co je to za úžasnýho člověka..." ,,Já zatím vidím jenom nezletilý dítě" řekl Ondra. Jak bylo vidět z pohledu Bena, mělo co dělat, aby se udržel. ,,Lžeš..." řekl s klidem a složil ruce na hrudi

*Pohled Bena
Tak právě jsem myslel, že praštím svého otce. Nesnáším, když říká něco, co si ani sám nemyslí. Obou došli slova. Pravá chvíle na pořádnej nádech a výdech. Popošel jsem na kraj terasy a opřel se o sloup. Koukal jsem do zahrady... jak kapky rychle padají do modrého bazénu. Jak se větve stromů začali houpat pod silnějším větrem. Byl to jeden z těch pravých podzimních hnusných dnů. Nesnášim tyhle dny. Pokaždý se stane něco, co mě rozhodí, dnešek očividně není vyjímkou. ,,Nevadí mi, že jí je 16. Mám ji opravdu rád a nechci ji ublížit..." řekl jsem pořád otočený zády k rodičům ,,Ale co když ona ublíží tobě? Co když je to jedna z těch zlatokopek?" řekl táta. Tohle mi nedalo a s nechápavým obličejem jsem se otočil zpět. ,,Prosim?! Jak něco takovýho můžeš vůbec říct o člověku, kterýho znáš půl hodiny?" ,,Ben má pravdu.... musíme ji líp poznat...asi." řekl s pochopením v hlase máma. Konečně je to zase ona a ne někdo, kdo si hraje na to, že všechny zná nejlíp... ,,Měli bychom jít dovnitř, začíná být chladno..." řekl jsem a otevřel dveře domů. ,,Jen... Áďa nechtěla, aby jste to zatím věděli, tušila, že to nebude nejlepší reakce...Ale popravdě, myslel jsem, že to vezmete líp a budete rádi." Hned jak jsem vstoupil dovnitř jsem viděl tu mojí krásnou vílu jak si hraje s holkama. Něčemu se smály. Takhle jsem ji viděl jenom málokdy, s úsměvem na tváři... Popošli jsme blíž. Áďa seděla v rohu sedačky na koleni ji seděla Ema a vedle nich Majda. Ema pořád Ádě sahala do vlasů. A něco mumlala. Tomu se asi tak smály. Po chvilce jsem si všiml, že na mě mamka s tátou koukají. ,,Co?" Řekl jsem nechápavě ,,To je jedno...jen se koukáme jak se usmíváš. Neber to zle...chceme aby jsi byl šťastnej." usmála se na mě a potom mě objala. ,,Juuuu, už jsou tady. Co jste tam dělali???" Ptala se hned Ema když nás viděla. ,,To je jedno Em" řekl táta ,,Já to ale chci vědět" vypískla a už seskakovala z gauče a běžela ke mě ,,Beníku můj... já to chci vědět!" Vzal jsem jí do náruče a pohladil ji po těch plavejch zlatejch vláskách. ,,Já mamce a taťkovi řekl jedno tajemství víš"

*Pohled Áďi
Ema seskočila z gauče a už si to pelášila k Benovi. Ten ji okamžitě vzal do náruče a pohladil ji. My s Majdou jsme se také zvedly šli blíže k ostatním. Ben najednou ale řekl Emě ,,Já mamce a taťkovi řekl jedno tajemství víš" v tu chvíli se na mě podíval a mrkl. Mě najednou zdřevěněly nohy. Že to neudělal, že ne... ,,Juuuu a jaký! Já to chci vědět!" Vypískla znovu Ema ,,No víš, Áďa je moje přítelkyně..." ,,Juuu" vyvalila oči a podívala se na mě ,,Co ty na to?" Zeptal se ji Ben ,,To je superrrrr" řekla a už zase seskakoval od Bena a běžela ke mě ,,Já tě mám ráda Áďo" řekl a objala mě ,,To já tebe taky Em" řekla jsem s úsměvem, i když jsem pořád nemohla uvěřit tomu, co Ben udělal ,,Majda tě má taky ráda, že jo?" Kývla na svou starší sestru. Ta okamžitě začala kývat hlavou ,,To teda mám. Je s ní sranda" obě dvě mě teď objímaly... Podívala jsem se nejdřív na Bena a potom na jeho rodiče. Usmívali se. Ben ke mě přišel a objal mě okolo ramen. ,,Áďo, mohli bychom zapomenout na ten...menší incident u oběda a začít znovu?" Zeptala se Eliška ,,To bych byla ráda"

Nejsem malá holka..! [POZASTAVENO-nedokončené]Kde žijí příběhy. Začni objevovat