Nejsem malá holka..! [POZASTAVENO-nedokončené]

19- Sen?

Probudila jsem se do chladného, ale modrého rána. Obloha byla jako vymetená, sluníčko pomalu ale jistě začalo prosvítávat mezi stromy a mě najednou na mysli vyjela myšlenka. Byl to jen sen? Otočila jsem se směrem, kde večer usínal Ben. Nebyl tam. Posadila jsem a rozhlídla se po stanech vše bylo jako včera večer. Po tváři mi už zase sjela malá slza. A co jsi si jako myslela? Že by to byla pravda? To už ani nepoznáš co je sen?  Super. Tebe doopravdy hned po ráno poslouchat nemusim. Zvedla jsem se a šla se převlíct do umýváren, který byly poblíž tý malí chatky.

Když jsem se chtěla vrátit zpět ke stanům zahlídla jsem docela starou paní. Nesla velkou a už na pohled těžkou krabici asi s jídlem. ,,Ukažte já vám pomůžu..." nabýdla jsem se a krabici od ní vzala ,,Děkuju, to jsi moc hodná. Ale co že tak brzy?" ,,Brzy?" ani mě nenapadlo  se podívat na mobil kolik je hodin. Pootočila jsem tedy rukou a na hodinkách se rozsvítilo 5:58 ,,To není ani tak brzo" pousmála jsem se a nesla jsem krabici do kuchyně, kam mě ta paní navygovala. Položila jsem ji na velikou kuchyňskou desku a otočila jsem se směrem k té příjemné paní. ,,Děkuji ti, nevím jak bych to sama unesla. To by jsem musela počkat na někoho až se probudí tam od vás. A to jestli by mi vůbec někdo pomohl. A pak by ještě nadávali že nemají snídani..." říkala myslím že velmi upřímně. ,,No a nemohla bych vám pomoct? Já už stejně teď neusnu tak budu moct alespoň něco dělat..." ,,Vážně? No jestli chceš tak budu jedině ráda. Beník říkal že budete vztávát v 7 takže máme tak hodinu. A když jsi tu ty tak se stihneme i v klidu nasnídat..." usmála se na mě a už připravovala talíře.

Pořád mi vrtalo hlavou jak mu řekla... Beník? Chtěla jsem se zeptat proč mu tak říká a odkud vlastně zná jeho jméno, ale bylo mi to blbý a tam jsem radši jen připravovalo to jídlo.

Snídaně byla hotová do půl hodiny, a tak jsme si taky vzali jídlo, kafe a sedli jsme si k jednomu stolu před chatku.  Zrovna když jsem dojídala svoji porci se za mnou ozvaly kroky. ,,Dobré ráno" ,,Dobré" řekla jsem potichu. Ta "babička" se na mě podívala takovím zvláštním pohledem a pak pohled stočila k Benovi. ,,Ahoj Beníku" pousmála jsem se nad tónem, kterým řekla jeho jméno ,,Babi, říkal jsem ti ať mě vzbudíš, že ti pomůžu... a neříkej mi Beníku" usmál se taky. Už je mi jasný odkud asi zná jeho jméno...(usmála jsem se) Měl lehký ranní chrapláček... umírám z toho pohledu na něj. ,,To si sice říkal, ale tady Áďa mi pomohla a připravila to místo tebe..." sklopila jsem pohled k zemi.

Cítila jsem jak se na mě Ben upřeně dívá. Znovu mi v hlavě kolovala ta jedna otázka. Byl to jen sen? ,,No tak já ti dojdu pro snídani. Dáš si kafe?" ,,Jo, dám děkuju" řekl, babička odešla a on si sedl se vedle mě. Cítila jsem jak rudnu. Neměla jsem důvod, ale stejně... ,,Promiň že jsem tě nechal venku ležet samotnou. Ještě když byla tma, asi ve tři, někdo šel na záchod a já se lekl, že by nás mohl vidět, tak jsem šel do stanu..." prudce jsem zvedla hlavu směrem k němu a anižbych si to uvědomila jsem skoro neslyšně řekla ,,Takže to nebyl sen" ,,Ne nebyl..." usmál se na mě ,,Mám otázku" vypadlo ze mě najednou. ,,Jakou?" řekl trochu nervózním hlasem Ben. ,,Myslel jsi to včera vážně?" nemusela jsem dlouho čekat na odpověď ,,Samozřejmě že jo, ty moje vílo" řekl skoro se smíchem a dal mi pusu. OK. Do teď jsem myslela že jsem vzhůru, ale tohle co udělal mě snad probudilo znovu.

,,Udělali jsme obložený talíře tak si nan...dej?"

Shit!!!! Kurva jak tohle vysvětlíme!!!
Doprčic... vždycky když už se zrovna něco povede v tu nejlepší chvíli, když to vůbec nečekáš, se to znovu posere ?!
Nesnášim svoji podělanou karmu.

Okamžitě jsem se od Bena odtáhla. Babička koukala střídavě na mě a Bena. Zkoušela jsem zjistit z jejího pohledu jaká bude následující reakce... ale v tohle obličeji se vyznat nedalo.

,,T-to není ta-tak jak to vypadá..." zablekotala jsem. Ben mě chytl za ruku a s tím jeho lehkým úsměvem mi řekl ,,To je dobrý já ji to vysvětlím" když to dořekl dal mi pusu do vlasů, a znovu koukal na babičku. ,,Babi já prostě..." nestihl to doříct, protože ho přerušila. ,,Nic mi neříkej. Já to chápu. Od tý doby co se to stalo s Ivou tak jsi neměl nějaké to děvče, a teď když jich máš plnou třídu tak sis nemohl pomoc... je to divný způsob vzpamatování, ale nějak to chápu. Bení musíš toho ale nechat. Vždyť jsi její učitel!"

Hlavou mi už zase běhali otázky. Kdo je Iva? Co se stalo? Je Ben takovej jak teď babička říkala?

,,Takhle to rozhodně není Babi. S Ivou to nemá nic zpolečnýho... Áďu mám rád od první chvíle co jsem ji viděl. A že jsem její učitel to vím... dokud neodejde na vejšku, nikomu to neřeknem... už jsem nad tím přemýšlel." ,,Bene" ,,Ne babi nech mě domluvit. Chápu že se ti to nelíbí, ale pochop ty nás..." ,,Notak Bene" ,,máme se prostě radi a to že nám to budeš vyčítat" ,,Sakra už, Bene" ,,je jen tvoje věc" ,,Ale já vám nic nevyčítám" ,,Babi to je tvůj názor....počkat? Co?" Byl zmatenej stejně jako já ,,Říkám že mi to nevadí... je to váš život" ,,No teda babi...?" ,,No co, co nemysli si. Já jsem sice stará ale moc dobře si pamatuju, že láska si nevybírá. A já to na tobě poznám... to myslím že víš moc dobře..." Ben stejně jak já nevěděl jestli to myslí vážně, tak ale je to jeho babička tý přeci věřit může... Zvedl se a objal ji. ,,Ale jsem ráda že zrovna Áďa... ty ostatní holky co tam máš vypadají jako pořádný sprominutím slepice..." řekla a protočila očima. Ben i já jsme se začali smát nad babiččinym obličejem.

Ben si tedy dal snídani, povídali jsme si s babičkou a pak šel vzbudit i ostatní. Po snídani jsme šli na nějakou zříceninu. Byla asi 14km od tábora ale i tak měli skoro všichni keci jak je to příšerně daleko... já si cestu užívala. Všude okolo krásně kvetoucí příroda, čerstvý vzduch a po zápachu a smogu města ani stopy. Ani mi nevadilo že jdu sama. Kája se semnou nebavila a samozřejmě ani nikdo jiný. Hned u snídaně jsem slyšela jak vše co jsem ji včera večer řekla opakovala holkám. A když to vědí oni, tak celá třída. Ani Vojta se semnou nebaví. A ještě ke všemu všichni teď už vědí že jsem nikdy neměla kluka takže si ze mě dělají srandu. Ještě že mám Bena. Nejsme spolu ani den a už mi tak strašně dokázal pomoct. Pokaždý když někdo něco řekl o mě například ,,Proč jde Áďa sama?" ,,Proč asi? Ty by ses bavil s někým takovím kdo si o holkách myslí že jsou to kurvy?" ,,Ajo jasně..." (smích) Ben mi vždy věnoval pohled ze kterýho bylo vidět ,,Neposlouchej je".

Nejradši bych k němu přišla chytla ho za ruku a dala pusu... kéž by to šlo...
To nikdy nepůjde ty krávo!! Je to tvůj učitel. Dopadneš tak že tě odkopne protože ti je 16!! Smiř se s tím už!! No super tak ty jsi mi tenhle den zkazilo úplně... Už aby byl večer...

Omlouvám se za spoždění. Snad se líbí. V pondělí bude další (i když jsou Velikonoce)
Hezký víkend👌🏻♥️
Vaše Al