27- Rodiče

140 8 6
                                    

*Pohled Áďi

I po tom, co mi řekl, jsem si stále nebyla jistá tím, že chci, aby mě představil svým rodičům už teď... tohle všechno je nějaký strašně rychlý...teda alespoň pro mě. Přeci jenom Ben je můj úplně první kluk, pokud ovšem nechcete počítat takovou tu dětskou lásku ve školce. Takže nevím jestli je tohle normální... jeden den se poznáte, druhej zamilujete najednou jedete pod stan a bum ani ne tejden a máte kluka..? Po dnu, kdy jste spolu se to dozví jeho babička a po necelých 5 dnech honem rychle mami, tati to je moje holka... nepříjde mi to správný...

Jupiii konečně jsi pochopila že je něco špatně když chodíš se svým učitelem!!! Nic špatného na tom není! Akorát nevím, jestli je dobrý nápad poznat jeho rodiče... Není! Je mi jedno jestli mě poslechneš, protože když ne, tak si zničíš vztah a já na tebe alespoň budu moct víc křičet!!! Neboj se zase brzy příjdu...:)

S touto větou v hlavě jsem se zvedla od stolu, vzala jsem z něj prázdnou skleničku od kafe a šla za Benem do kuchyně. Položila jsem ji do dřezu a otočila se k Benovi, který byl otočený ke mně zády ,,Hmmm tady to voní..." zašeptala jsem a objala ho. ,,To jsem rád... dělám těstovinovej salát s kuřecím masem" ,,Oo mňam..! To je moje nejoblíbenější jídlo" ,,Super v tom případě tě právě pověřuji na hlavního ochutnavače... na" podal mi plnou lžíci tý lahody. ,,Máš to vynikající, snad lepší než já..." zamlaskala jsem ,,To jsem rád, že ti chutná. Tady máš porci" nandal mi přes celý talíř a nahoru dal 3 kusy masa ,,A co jsem abych to všechno snědla??" vyvalil jsem oči na horu jídla ,,No tak si to vezmu já no..." zasmál se a dal mi pusu na tvář. S jiným talířem jsem si opět sedla ke stolu a s chutí se dala do jídla. ,,Kdy myslíš, že ti vaši dorazí" zeptala jsem se. ,,Mamka psala před chvílí, že se sekli někde, ať na ne nečekám s obědem. Takže těžko říct, kde jsou"

Po obědě jsme se dohodli, že se podíváme na nějaký film. Pustil tam s Láskou Rosie... ,,A nechceš tam dát něco jinýho?" zeptala jsem se ,,Ne, proč? Tobě se ten film nelíbí?" ,,Nee, právě naopak, já ho mám ráda, ale spíš ty, jestli se na to nechceš koukat tak nemusíme" ,,No já ho mám taky rád" usmál se na mě a dal mi pusu do vlasů. Pousmála jsem se. Ben si sedl do rohu sedačky a já si sedla vedle něj. Po chvice se mi ale chtělo strašně spát, sjela jsem tedy dolů natáhla nohy na zbytek ohromné sedačky a hlavou se opřela o Bena. S krásnou vůní, která z něj šla a příjemnými pocity z jeho výskání mých vlasů, jsem usla...

Po necelé hodině a půl mě probudil domovní zvonek. Ben musel taky usnout, protože si promnul oči stejně jako já. ,,To budou naši..." zívl a vstal. ,,Tak pojď ty vílo moje..." natáhl ke mě ruce, čímž mi pomohl vstát. Stál u dveří, už sahal pro klíče a mě to stejně nedalo ,,Bene já... nemyslím si, že je dobrý nápad jim říkat teď hned o mě... přeci jenom známe se přes týden..?! Jsme spolu pár dní... nevím... asi nejsem připravená na tohle. Je to na mě nějaký rychlý..." sklopila jsem hlavu. Myslela jsem, že se bude zlobit. Najednou mi ale zvedl bradu, čímž se naše pohledy spojily. ,,Blbounku můj... dobře, tak nemusíme... ale stejně chci, aby jsi tu ještě zůstala. Řeknu, že jsi moje kamarádka, hm?" usmál se a přitáhl si mě do polibku. ,,Dobře, a teď už pojď otevřít"

Vylezli jsme ven. Stála jsem kus za Benem. Hned jak otevřel se přede mnou objevila jeho rodinka. Okamžitě se kolem jeho krku vrhy dvě malé roztomilá holčičky. No malé... ,,Beníííí!!!" zakřičely obě dvě. ,,Ahoj holky" řekl tišeji. Potom se zvedl ze sevření holek a objal nejprve většího muže a pak i o něco menší paní. Holky stály a koukaly na mě jako na nějaký zjevení. Vzápětí se k nim přidali i Benovi rodiče. Ben se na mě taky podíval usmál se a řekl ,,Tohle je moje...kamarádka" ,,Ahoj já jsem Áďa" řekla jsem s úsměvem k holkám ,,Jůů to je hezký jméno! Aďa, Áďa, Ada..." začala zkoušet měnit mé jméno ,,Emo neblbni zase" řekla starší dívka s havraními vlasy, malé blonďaté holčičce, která připomínala vílu Amálku... ,,Já jsem Magda... ale mám radši, když mi ostatní říkají Majda" usmála se ,,Tohle je moje mamka a taťka" ukázal na rodiče ,,Dobrý den, těší mě...Áďa" snažila jsem se být zdvořilá ,,Eliška Call" ,,Ondra Call, také nás těší" ,,No tak dobrý, představování máme za sebou, nepůjdeme dovnitř?" řekl Ben a usmál se.

Nejsem malá holka..! [POZASTAVENO-nedokončené]Kde žijí příběhy. Začni objevovat