Nejsem malá holka..! [POZASTAVENO-nedokončené]

40- Bude to dobrý

Den ve škole probíhal až překvapivě dobře. Angličtinu, zemák i fyziku jsem zvládla bez jediného slova, které by bylo mířeno na mě... ovšem do němčiny kde jsem seděla s Kájou. Ani dnes si neodpustila narážky na toho, kdo by se mnou vůbec mohl být a ve mě se jako vždy vařila krev, protože, i když netušíc, mluvila o Benovi. Naštěstí pro mě si mě učitelka na němčinu zavolala po hodině do kabinetu, kvůli projektu na kterým jsme se domluvily. Na poslední hodinu jsem přišla těsně se zvoněním, takže jedinej kdo se mě na něco zeptal byl Vojta a to proč jsem byla tak dlouho pryč.

Po celém dnu jsem konečně zase viděla Bena. Přišel do třídy a usmál se na mě. Oh shit teču... jeho obvyklí rozcuch mu padal do obličeje a uplá, bílá košile s černými uplými kalhoty mě dostávají do pekla. Začala jsem trochu červenat, když jsme si uvědomila že zrovna on si vybral někoho jako já.

,,Dobrá vážení, tak když máme ten pátek poslední hodinku tak..." rozhlídl se po třídě a zasmál se ,,tak si napíšeme ten testík jak jsem sliboval" rozdal sešity i se zadáním a já jako vždy měla hned hotovo. Zavřela jsem tedy sešit a položila ho k Benovi na stůl. Jen se na mě usmál. Nemůžu se už dočkat na ten večírek. Jak už víte jsem ta šedá myš třídy. A s tím jsou i jistý... nevýhody. Je párty. Zvou se všichni. Krom vás... Je nějakej sraz. Zvou se všichni. Krom vás... Je cokoliv. Zvou se naprosto všichni. Krom vás... Ale i když nechodím s naší třídou tak mám pořád moje střelený kamarády z plavání.

,,Kurva" zašeptala jsem. Ben se na mě otočil a stejně tak i Vojta s Kubou, kteří ke mě seděli nejblíž. Ben se na mě nechápavě podíval ,,Co? Zapomněla jsi tam něco napsat nebo co se stalo?" zajímal se hned ,,Ne to já... jen jsem si něco uvědomila. Ale to bude dobrý, pane učiteli." Opět na mě hodil tázavý pohled. Jen jsem se usmála a on mi úsměv oplatil. Otočila jsem se na Vojtu. Celou dobu nás pozoroval.

Hodina skončila a já po hooodně dlouhé době šla na oběd do školní jídelny. Sedla jsem si do rohu jídelny a začala psát zprávu. V tu chvíli si ke mě ale přisedl Vojta. ,,Bafikybaf" ano vážně mě takhle zdraví. ,,Můžu si sednou k tobě?" usmál se. ,,Jasně. Už jsem někdy řekla ne?" zasmála jsem se ,,Hmm...Ne?" zasmál se taky a položil tác s jídlem vedle mě. ,,Hale na co jsi si vzpomněla na tý matice?" ,,To je jedno" zalhala jsem. ,,Noták..." naléhal ,,Jsme kamarádi, mě to můžeš říct..." zase se usmál. ,,Fakt to nic není, jen taková kravina...neřeš to" řekla jsem a koukala do blivajzu předemnou. ,,Dobře, ale víš, že kdyby se něco dělo, tak mi to můžeš říct žejo?" ,,Jasně, neboj" řekla jsem a pustila se do ... nevim jestli tomu říkat jídlo.

Beník♥️ poslal/a zprávu

,,Kdo ti píše?" zeptal se Vojta když slyšel cinknutí. ,,Kamarádka..." vymluvila jsem se a rychle otevřela mobil.

Ahoj zlato...
podívej se naproti sobě😏

Podívala jsem se tedy tak jak mi Ben napsal. Seděl naproti mě u učitelského stolu, které od nás oddělovalo sklo. Usmál se a podíval se do mobilu. Další cinknutí.

Máš pak čas?☺️

Samozřejmě😘

Tak za 10minut v uličce???

Oky♥️

,,A co píše?" zeptal se zase Vojta a tentokrát zvedl hlavu od jídla ,,Co se tak culíš?" ,,Já?Ne...Nic. To je jedno" vymluvila jsem se jak nejhůř jsem v tu chvíli mohla. ,,No, dobře?" řekl nechápavě a pokračoval v jídle a já taky. Po chvilce jsem se opět podívala ke stolu naproti nám. Ben už tam ale neseděl sám, jako před chvílí. Krom ředitele a pár učitelů tam přibyla moje "oblíbená" paní učitelka SAŠA... bože jak já ji nesnáším jenom od pohledu. Co bylo nejhorší, že ta kráva si sedla vedle Bena a pořád do něj něco hučela a snažila se k němu dostat co nejblíž. Chudák. Nesnáší ji snad víc, jak já a to je co říct. Sáhla jsem tedy opět po mobilu a vyťukala rychlou zprávu.