Brácha? [Ereri] [Dokončeno]

9.

Tato kapitola je věnována pctina123 ,že mi napsala takový hezký komentář. ❤❤

Moje ruce pořád spočívaly na zádech černovláska, i když se ode mě malinko odtáhnul stále jsem je tam nechal. Levi si otřel slzy z tváří a nadechl se. ,,Vždycky jsem měl neskutečně rád delfíny, a tak jsem si řekl, že bych s nimi chtěl pracovat. Po tom, co jsem začal pracovat tady v zoo, mi přidělili na starost delfína, kterého sem přivezli ze záchrané stanice. Nikoho nechtěl...nebo vlastně nechtěla poslouchat. Jmenovala se Mia...Začal jsem si s ní rozumět víc než s jakýmkoliv jiným zvířetem a dokonce i kýmkoliv jiným člověkem," zase mu začali slzet oči, ,,i když to bylo jen zvíře, byla neskutečně inteligentní a všímavá... Věděla, co si myslím a bylo to tak i naopak...Byl jsem za ni hrozně rád. Jezdili jsme spolu po soutěžích a hodně jsme vyhrávali... Jenže pak se z ničeho nic její zdravotní stav zhoršil. Veřil jsem, že to zvládne, a pak ji budu zase moct trénovat jako normálně.... Jenže po druhé operaci tomu podlehla..." rozbrečel se naplno a více se ke mně natiskl. ,,To je mi líto..." řekl jsem smutně a taky mi začali téct slzy.

Po chvíli co jsme tam jen tak seděli v sevření toho druhého, jsem se podíval na hodiny. Ukazovaly 22:34, no do p***. Musel jsem přerušit tuto chvilku a promluvit: ,,Levi, už je docela hodně hodin asi bych měl jít spát, zítra je škola." Levi jakoby najednou procitl z transu a uvědomil si, že mě objímá. Odstrčil mě a já spadl na tvrdou zem rovnou na záda. Co se to s nim děje?

Pohled Leviho

Právě jsem se tu spratkovi svěřil o Mie. Jsem většinou všem uzavřený, tak proč jsem se na Erena hodil, jakobych ho znal celý život? Ještě jsem se s její ztrátou úplně nevyrovnal, a tak jsem mu tam začal brečet do ramena jak nějaká ženská. Byli jsme tak docela dlouho až mě z přemýšlení a vzpomínání na Miu vytrhl Erenův hlas. V tu chvíli jsem si uvědomil, že se na něj hrozně lepím. Odstrčil jsem ho, ale asi moc silně a on tvrdě dopadl na zem. Koukal se na mě zvláštně, a pak se pokusil vstát, jenže v půli cesty nahoru se bolestivě zatvářil a syknul. Potom dopadl zase na zem. Doufám, že jsem mu zase něco neudělal se zády.

Přispěchal jsem k němu a odhrnul mu triko na zádech. Na obvazu byly červené skvrnky od znovu otevřených zranění. Jsem to hrozný kokot!! Odběhl jsem pro obvazy.

Pohled Erena

Pokusil jsem se vstát ze země, jenže to nešlo. Rozbolely mě ty rány. Levi ke mně přiběhl, tak rychle, že nevím, jestli mě víc překvapilo to, že mě hodil na zem nebo to, jak ke mně přisprintoval. Vyhrnul mi trochu trika na zádech. Potom někam odběhl a připelášil s obvazy v ruce.
Bez jediného slova došel ke mně a svléknul mi triko. Předpokládal jsem, co chce dělat, a tak jsem mu nekladl odpor. Já se na něj nezlobím. Ale bolí to, co si budem.

Nechal jsem si ze svého těla sundat obvazy. Spočinul jsem před Levim bez obvazů. Levi se na ně zkoumavě koukal. Klekl si ke mně a já si myslel, že mi zase naváže nové obvazy, ale byl jsem na omylu.
Udělal něco co bych nikdy nečekal...
Potom co si za mě kleknul, jsem ucítil jeho ledové ruce na svých zádech. Byly tak studené, až jsem se toho lekl a trochu se otřásl. Na druhou stranu příjemně chladily moje rozpálená záda.
Po chvilce, co měl své ruce položené na mých zádech, se ke mně mírně nahnul. I přes to, že jsem byl k němu zády, jsem věděl jak se přibližuje ještě blíž. Až se jeho jemné rty setkaly s mojí pokožkou.
,,Promiň," zašeptal, ,, kdybych se neopil, nikdy bych ti netřísknul tou lahví o záda. Moc se omlouvám." V jeho hlase byla slyšet lítost i smutek. TOHLE bych nikdy nečekal. Dost mě to překvapilo. A i když to bylo příjemné, nemohl jsem se zbavit zmatení a překvapení.

Otočil jsem hlavu na Leviho, který se na mě podíval.
,,Já se na tebe nezlobím a už vůbec ti nevyčítám, že je to kvůli tomu že jsi se opil. Prožil sis ztrátu někoho pro tebe důležitého. Muselo to být těžké," řekl jsem s otočil se na něj celým tělem. Levi na mě jen koukal a čekal co se bude dít dál.
Natáhl jsem své holé ruce k Levimu a objal jeho tělíčko. Levi mi objetí nesikovně a asi hlavně opartně opětoval. Nevím co se to dnes děje, asi nějaký objímací den.
Pustil jsem Leviho a nechal mu prostor na znovu zavázání mých zad obvazem.

Hned co Levi dodělal práci s mými zády odběhl se slovy ,,Jdi spát." do svého pokoje. Taky jsem vyrazil do toho svého a překvapivě rychle usnul.

Zbudil mě až ten otravný budík nastavený na 6:30. Dneska je škola. Dneska je pondělí. Začíná úmorný týden plný testů, protože se blíží konec školního roku. Líně jsem se zvedl z postele a šel do kuchyně, kde už Levi popíjel svůj černý čaj. Pozdravil jsem ho, nasnídal se, přvlékl se, přičemž mi Levi stihnul namazat záda nějakou mastí a zavázat je. Potom jsem se dal na úprk do školy. Šel jsem dost pozdě.

Když jsem vrazil do třídy, všichni na mě koukali jak na blázna, ale stihnul jsem to přesně včas. Celý den jsem byl v jednom kole, protože jsme snad každou hodinu psali test. Už teď vím, že to nedopadne dobře. Teda až na tělocvik, ten teda taky nedopadl dobře kvůli těm zádům.

Domů jsem šel, jako vždy, s Arminem a Mikasou, která stále měla na sobě šálu, kterou dostala ode mě ještě jako malá. Nosila ji naprosto pořád, bez ohledu na roční období. Domů jsem se loudal. Ale došlo mi, že takhle to dál nepůjde...

Přišel jsem domů. Levi tu nebyl, ale ráno říkal: ,,Dneska nejspíš přijdu brzy, tak uvařím večeři." Takže přijde brzy. Moje rozhodnutí spočívalo v tom, že ho chci požádat, jestli by mě nedoučoval. Přeci jenom je mi 17 a měl bych se chovat víc zodpovědně.

Tak tady to utnu. Co na to říkáte?
Pokud by jste našli nějakou chybu napište mi to do komentářů.
Jo, a ještě si nevzpomínám, jestli jsem už psala Erenův věk😂, takže pokud jsem psala jinej tak mi to taky písněte do komn.
Jinak btw. Kdo byl zvědavý kdo je Mia, tak tu máte vyřešenou záhadu.😘🐜

Suzu❤❤🐜