Brácha? [Ereri] [Dokončeno]

22.

Zjistil jsem že nic nechápu a teď nemluvím přímo o učení, protože to taky nechápu. Celý rok jsem dělal kraviny, ale teď mluvím o tom vysvědčení jako takovém. Někdo podplatil učitele nebo dokonce ředitele?
Hlavou mi probíhala velká spousta myšlenek, takže jsem nevnímal mé dva kamarády a jednoho nekamaráda. V ruce vysvědčení a v hlavě zmatek. Každopádně v srdci štěstí.
Vysvědčení vyvázlo bez čtyřky, čímž zachránilo mou dovolenou u moře. Usmál jsem se nad představou prosluněné písčité pláže, šumění vln, Leviho ležícího vedle mě a v ruce chladivé pití. To je moje představa toho, jak budu trávit celý týden. Navíc teď o škole neuslyším dva krásné dlouhé měsíce.

,,Erene, vnímáš?" zamával mi Armin volnou rukou před obličejem. ,,Jasně, že jo," odpověděl jsem se sebevědomým úsměvem na tváři, i když jsem věděl, že jsem právě řekl opravdu velkou lež, cítím se, že bych teď dokázal cokoliv. ,,Dobře... A co jsem teď říkal?" usmál se Armin a mě úsměv ztuhl. Samozřejmě, že to nevím. Byl jsem myšlenkami u moře. ,,Ummm, tak to jsem asi zrovna přeslechl. Heh." 

Armin si povzdechl a unaveným pohledem se na mě podíval. Kdo by taky nebyl unavený v poslední školní den ještě, když ho jeho úžasný kamarád neposlouchá. Potom se rychle z ničeho nic nadechl a jeho oči se rozzářily, že jsem se toho až lekl. ,,Jen jsem se ptal, jaké máte plány na prázdniny..." Jeho oči opravdu doslova zářily, pravděpodobně se chtěl zase pochlubit, že jede s Jeanem na dovolenou, což už nejspíš všichni přítomní vědí. Ale i tak mu chci prokázat tu radost a nechal ho to říct. ,,Já pojedu k moři," zazubil jsem se a zamával před nimi mým úžasným vysvědčením. Ostatní uznale pokývali, i když z nich mám nejhorší vysvědčení. Mikasa má samé jedničky, což upřímně nechápu, Armin má 2 dvojky a o Jeana se nezajímám. Mikasa se chystala poprvé za tu dobu, co jdeme něco říct, ale to by jí do toho nesměl skočit Jean se svým řechtáním a.k.a. kýcháním, jehož zvuk se nesl široko daleko po okolí. Když ten kůň dofrkal, tak se Mikasa konečně rozhodla říct své. ,,Já budu doma," řekla. Popravdě jsem čekal, že řekne něco lepšího, nějak to rozvine nebo tak něco, ale ne. Ona nikdy nebyla moc výřečná. Je ale možný být celé prázdniny jen doma? To je podezřelé. Za tím se určitě něco skrývá. ,,Opravdu?" zeptal jsem se a  nasadil podezíravý výraz. Mikasa se na mě podívala a pokývala hlavou na souhlas. 

Zbytek cesty, nebo-li ten kousíček společné cesty, co jsme před sebou ještě měli jsme byli víceméně zticha. Teda až na Armina, který nám vyprávěl jako pokaždé něco velice zajímavého. Každopádně já to moc nevnímal, protože jsem svůj pohled věnoval mému vysvědčení a nemohl pochopit, jak jsem to udělal. Po asi pěti minutách jsme se rozdělili každý jiným směrem. Nebo spíš já se od nich odpojil, a po chvilce by se měla odpojit i Mikasa. Každý bydlíme někde trochu jinde a nakonecspolu půjdou jen Armin a Jeanem, protože jdou k Arminovi domů a popravdě, nechci vědět, co budou dělat. Došel jsem domů, odemkl, což znamenalo, že Levi ještě nebyl doma. Zavřel jsem dveře, odhodil tašku a doslova spadl na gauč, stojící v obýváku. Konečně budou prázdniny. Vydechl jsem všechen vzduch, který mi přebýval v plicích a zhluboka se znovu nadechl. Dva měsíce prázdnin přede mnou, dovolená. Aach, jak já se těším. Doufám, že s Levim budu moct chodit za delfíny. Usmíval jsem se jako sluníčko na hnoji, dokud jsem neuslyšel hluboký hlas. Věděl jsem, komu ten hlas patří, ale i tak jsem se zvedl do sedu, abych mohl mého nevlastního bratra řádně pozdravit nazpátek. ,,Ahoj Levi," řekl jsem s úsměvem. Levi jen zamručel a spadl vedle mě na gauč. Chvilku takhle seděl a koukal do blba, čehož jsem využil a pozoroval jeho obličej. Je tak nádherný. Má úžasnou postavu, jeho pleť je porcelánově bílá a šedé oči jsou jako dvě zmrzlé kapky vody a celkově je vzhledově moc hezký. Určitě by mohl dělat modela. Přesměroval jsem svůj pohled na jeho světle růžové rty. Měl je mírně pootevřené a já měl neskutečnou tendenci je ochutnat. Malinko jsem si k němu přisedl. V pohybu jsem ale opět přestal. Je to špatný nápad v neskutečně nevhodnou chvíli, takže s tím počkám na lepší situaci. Jeho rty mě neskutečně přitahují a nevím, co mám dělat. V mé mysli jsem ho už povalil na gauč a políbil ho.

A já věřím, že nastane okamžik, kdy je okusím doopravdy.

Po asi dvou minutách, co jsme v tichosti seděli na pohovce, se na mě otočil. Vypadal, že by něco řekl, ale nevěděl, jak začít. A tak jsem se rozhodl ticho rozetnout já. ,,Jak bylo v práci?" zeptal jsem se. V černovláskově ledových očích se zaleskl náznak radosti z toho, že jsem se zeptal, což mě přinutilo se usmát. ,,Únavně," odpověděl jednoduše a zavřel oči, aby si ještě odpočinul. Dnes určitě spoustu rodičů bralo své ratolesti za odměnu za hezké vysvědčení do zoo. Taky by mě Levi mohl vzít za odměnu do zoo.

 ,,Erene..."

 ,,No?" 

,,A co ty?" 

Hned jsem věděl, na co se ptá, a tak jsem radostně vyskočil z gauče a rozeběhl se pro mé vysvědčení. Když jsem ho našel slavnostně jsem ho podal sedícímu Levimu. Na chvíli jeho obličej zakryl kus papíru a já s napětím očekával Leviho reakci. Ale to co se mi dostalo, jsem rozhodně nečekal. Když moje vysvědčení opustilo výšku Leviho obličeje, uviděl jsem tu nejhezčí věc, co jsem za posledních pár měsíců viděl. Leviho mírný úsměv. ,,Gratuluji," řekl, stále s tím nádherným malinkým úsměvem na rtech. Měl jsem nesmírnou radost. Z toho, co jsem dostal . Leviho úsměv. Známky na vysvědčení, které jsem taky dostal už byly druhotní. Právě teď musím být nejšťastnější člověk na planetě a mám chuť začít běhat po celém domě, ale to bych vypadal jako exot a proto jsem zvolil normálnější a pro mě příjemnější variantu.

,,Levi...můžu tě obejmout?"

Hej, hej, hej pozemšťané. Jako první bych se chtěla omluvit, za zatím nejdelší pauzu, co jsem měla. A vím, že jsem tím určitě ztratila velkou spoustu čtenářů. Naopak si vážím těch, co se mnou zůstali a zůstanou až dokonce, který se blíží.❤❤😢

Vydím to asi tak do 10 posledních kapitol a druhý díl neplánuji, takže kdo by po tomhle měl zájem o moji tvorbu, tak doporučuji podívat se na můj druhý příběh.😘

Btw. Tohle je nejvít shit kapitola, co jsem kdy vydala.😂😂😂

Luv you❤🔥

-Suzu🌸