Brácha? [Ereri] [Dokončeno]

12.

Levi šel mým směrem. Koukal jsem se nedůvěřivě na něj. Přeci jen nevím, co čekat. Natáhl ke mně ruce a vyhoupl si mě do náručí. Tohle jsem teda opravdu nečekal. ,,Co to děláš?!" vypískl jsem a chytnul jsem Leviho kolem krku, abych nespadl. Pád z velké výšky by to nebyl, ale furt mám ještě kvůli němu, i když mu to nevyčítám, pořezaná záda.
,,Dělám přesně to, co jsi chtěl abych udělal..."
Začal jsem sebou škubat, ale Levi mě nepouštěl. Na to že je to takový skrček, tak má docela velkou sílu...

Odnesl mě do koupelny, což jsem malinko nepochopil proč. Sundal mi triko a začal se štrachat ve skříňce. Pohledem jsem zabloudil ke dveřím a myslí k útěku. Pomalinku, potichounku jsem se plížil ke dveřím. Avšak mě zastavily dvě paže, které přistály vedle mě na stěně. Levi se koukal stejně vražedně jako vždycky, takže se jeho úmysly nedaly vyčíst.
Otočil si mě zády k němu. Teď mě tu jako znásilní nebo co? Začínal jsem mít strach. Co když to opravdu udělá? Bral bych ho potom zase stejně? To asi ne. Nesnášel bych ho?... Vždyť ani nevím, jestli bych byl schopen ho nahlásit. Mám ho docela rád.
Při této myšlence jsem se začervenal, ale to nemohl vidět, když jsem k němu byl zády. Co se bude dít? Co mi udělá?
Sundal mi obvazy a zdlouhavě se podíval na hojící se ranky. ,,Hojí se to dobře. Už ti to nebudu zavazovat spratku." Oddechl jsem si, že mě nechce znásilnit. Proč mám tak úchylnou mysl? Jak mě vůbec něco takového mohlo napadnout? Ušklíbnul jsem se a plácnul se do čela. Jsem to ale blb.

Jaké by to asi bylo, kdyby mě znásilnil? Představa, jak mě Levi ohnul o pračku a strčil ho do mě, byla divná. Ale taky divně vzrušující. Zase jsem mírně zrudnul. Jsem nějakej vadnej. Hlavně dneska. Asi jsem už unavený člověk, co má chuť si schladit hlavu ve sprše, aby přestal myslet na sex se svým nevlastním bratrem, protože tohle sakra není normální.

Vyškubnul jsem se Levimu zírajícímu na mě s obvazem v rukou. Už smotaným obvazem, takže jsem rád, že na mě jen celou dobu nekoukal. Podíval jsem se na něj. Jeho tvář byla opět kamenná a nedalo se z ní nic vyčíst.

Když odešel, já se svléknul a vlezl si do sprchového koutu. Sprchový kout od zbytku koupelny odděloval jen květinový závěs, který se ti lepí na mokré tělo, když se sprchuješ a dotkneš se ho je to nepříjemné, ale co se dá dělat. Sprcháč se sklem byl o hodně dražší.
Pustil jsem na sebe proud vlažné vody a začal se pod ním kroutit jako hadí žena, aby se voda dostala na každou část mého těla. Moc rád si ve sprše zpívám. To však většinou dělám, když jsem doma sám, aby mně nikdo neslyšel. Zpívání jsem vynechal, tak jsem byl rychlejší než obvykle. Osušil jsem se mým ručníkem, pyžamo jsem si někde zapomněl, a tak jsem si vypochodoval z koupelny s ručníkem kolem pasu.

Levi mi věnoval divný pohled, ale pak radši dál dělal, že se ho netýkám. Pyžamo jsem našel hned. S pyžamem na sobě a unaveným úsměvem jsem se vydal do hajan. Po cestě jsem Levimu popřál dobrou noc.
Usnul jsem téměř okamžitě, jak jsem skočil do peřin.

Ráno mě opět probudil otravný budík a bylo to vůbec celé stejné jako včera, až jsem se divil, jestli se neopakuje historie. Došel jsem opět mrtvý do školy. Tentokrát mi Mikasa neobjednala čokoládu a čekala tam sama. ,,Kde je Armin?" podivil jsem se. Mikasa se na mě podívala. Měla malinko lesklé oči. Co se probůh stalo, že při zmínce o Arminovi tu skoro brečí? ,,Víš jak včera měl to rande... Ten člověk se kterým tam byl....byl Jean." Zarazil jsem se. ,,Promiň asi jsem špatně slyšel, ale řekni mi, že jsi neříkala, že tam byl s Jeanem." Nemůžu tomu uvěřit! On byl na rande s Jeanem? A kde je jako teď? To ho ten koňskej ksicht natrhl prdel a teď nemůže jít do školy? Tak to přehnal, mýmu kamarádovy nikdo natrhávat zadek nebude!! Vřela ve mně krev. ,,Slyšel jsi dobře, byl tam s Jeanem...A začali spolu chodit..." No tak teď jsem z toho jelen. A Jean je kůň. Armin je asi rád ve společnosti se zvířaty. Nejen, že mi vře krev v žilách a musím být vzteky celý rudý, ale úplně nechápu o co tady jde. Nejsem tak inteligentní, aby mi všechno hned docvaklo. ,,A on je s ním dobrovolně?" zeptám se vykuleně. S Mikasou jsme dali malinko do kroku, abychom se vůbec do té školy dostali. ,,Samozřejmě, víš...on se mu prý Jean už nějakou dobu tajně líbil, jen se bál co na to řekneme na to, že je gay a že se mu líbí Jean." Ok, já mu nic na to říkat nebudu a Jeana, sice trochu s odporem přijmu, ale to furt neznamená, že mu může natrhnout řiť.

,,A-ale já myslel, že mu vadí, jak se na něj Jean lepí..."
,,To jak nám o něm furt říkal, taky mě to zmátlo. Ale pak jsem se zamyslela a přišla jsem na to, že nám třeba o tom chtěl říct, jen nevěděl jak."
,,A kde je teď?" Chovám se jako Arminova máma, ale on je můj kamarád už od dětství. Vyrůstali jsme skoro jako sourozenci. Je snad naprosto přirozené, že ho chci ochránit jakožto mladšího bráchu.
,,To nevím, ale neboj jsou ve škole." Po Mikasiných slovech jsem si malinko oddechl. Potřeboval bych si s Arminem promluvit. Chci, aby mi to objasnil.

Mezitím jsme s Mikasou už došli každý ke své skříňce a odložili si věci. Když jsem šel říct Mikase, ať na mě počká po vyučování před školou, uviděl jsem Armina a Jeana si to krosit přes chodbu. Ani si mě nevšimli a šli dál ruku v ruce. Já tam zůstal stát s nechápavým výrazem na tváři a mírně jsem se mračil.

Doběhl jsem k Mikasině skříňce, ta tam však už nabyla. Ach jo. Vydal jsem se směr moje třída, ve které už určitě budou i Armin a Jean. Alespoň se ho budu moct optat, co se tu děje...

Mám tu nějaké hezké fotečky Armin x Jean tak se podívejte.

Víc jich aktuálně nemam XD. Pokud by se nezobrazovaly tak napište do komn., já se pokusím problém vyřešit.

Kdo čekal, že bude Armin s Jeanem?😏
No, tak se omlouvám za neaktivitu, jsem moc líná.😆
Další kapitola by měla být velice brzy...ehm
Můžete hodit🌟 nebo 💬.
Velice děkuji za veškerou podporu❤❤❤

Suzuuuu😆😆😆