~PART FIVE~

2.8K 124 12
                                    

Zbývali už jen dva dny než se konečně smrtijedi dozvì o Hermioně pravdu. Byl už večer a Hermiona si to mířila do společenky. Všimla si Malfoye co šel směrem do komnaty nejvyšší potřeby bylo ji jasné co jde dělat. Soustředila se na svoje nohy když do někoho narazila. Jenže njkdo njkde jí ale došlo o co jde strhla z Harryho nevyditelný plášť. ,,už zase Harry to nemyslíš vážně nech ho na pokoji" pravila a sjela ho káravým pohledem.,,ale Hermiono musìm zjistit o co mu jde" hájil se Harry.,,a co pak co s ním uděláš?" Zvýšila hlas.,,odstraním ho" Hermiona vykulila oči.,,Harry sakra přestaň nech Malfoye na pokoji, už mjlion krát jsem ti řekla že on nenì smrtijed,nech ho žít svůj život a starej se o sebe" řekla naštvaně a šoupla ho zpět do společenky. Otočila se do zadu a uviděla udivené oči toho peroxida.,,proč...proč si se mě zastala?" Zeptal se.,,jsou věco které o mě neví ani oni. Ale ty se to brzy dozvíš" pravila a vlezla za Harrym. Nechala tam stát nechápajícího a překvapeného Malfoye. Nevěřil vlastním uším. Ona ta mudlovská šmejdka se ho zastala. Řekla že on není smrtijdd i přesto źe věděla že je to právě na opak. Bránila ho i přesto že to o něm věděla. A ty slova co potom řekla mu vůbec nedávala smysl. Že by se měl dozvědět něco o ní co nevì ani ty její postižení kamradíčci. Tohle opravdu nechápal. Vydal se ale tam kam měl původně zamířeno.

Hermiona seděla na posteli. Bylo odpoledne a byla sobota. Hermiona se cítila nesvá. Protože dnes by měla být schůze. Trochu se toho bála a když ji začalo pálit znamení nervozita v ní vzrostla o dost. Rychle se postvila a odběhla k jezeru. Všimla si Malfoye co zřejmě mìřil na schůzi. ,,Grangerová zase za školu" uslyšela a viděla jeho překvapený výraz. Pak se ale přemístila. Oběvila se v hale sídla Raddlů. Stál tam jejì otec. ,,Mio" usmál se na ni a ina ho objala.,,otče" pronesla a převzala si od něj černý hábit z kápí. Navlékla se do něj a přes hlavu si přehodila kápi díky které jí nebylo vidět do obličeje. Chytila se otce a ten je přemístil do haly. Řekl jí ať tam chvíli zůstane. Ona čekala ale slyšela jejich rozhovor.,,pane ta mudlovská šmejdka Grangerová nám dělá problém" ona se ušklíbla. ,,jistě to vyřešíme po tom. Teď bych vám chtěl představit svou dceru já vím že si myslíte že nemám dceru ale mám Mio pojď" řekl. Hermiona si ještě pomyslela že to s tou Grangerovou už asi řešit nebudou. Vešla do vnitř. Nikdo ji nevyděl do obličeje jelikož měla kápi.,,od teď ji nebudete oslovovat tak jak jste měli zvykem jeljkož to bylo krytí. A myslìm že tvůj problém bude ode dneška vyřešen Luciusi. A právě ty rozhlásíš že mám dceru ale kdo to je o tom se nesmí nikdo dozvědět ten kdo to řekne gak toho zabijh já nebo moje dcera." Řekl a usmál se na mne.,,Mio" pokynul mi a já si sundala kápi. Všichni zalapali po dechu. Hermiona ale hledala nen jeden pohled. Hledala ty bouřkivě šedé oči a blond vlasy. Konečně ho našla hleděl na ni s překvapením v očích. Ani on to nepochopil a to ji tolikrát chytil při činu ale nikdy mu nic nedošlo.,,ale pane jak může být tahle mudlovská šmejdka vaše dcera" ozvala se Bellatrix.,,opovaš se ji.." ,,v klidu otče já ji ráda ukážu kdo jsem" on se na ni jen usmál. Přešla k ní a aniž by vytáhla hůlku pronesla.,,crucio" ta zmije padla v bolestech k zemi. Po malé chvilce Mia přestala.,,už chápeš kdo je" zeptal se ji Voldemort.,,jistě pane" zadrmolila a posadila se.,,jestli mě takhle ještě někdo z vás nazve zkusí si to sám. Udělám to klidně i ve škkle Malfoy" teď probodávala pohledem Draca Malfoye. Ten jen vyděšeně polkl. Ona se otočila na otce. Ten an ni nechápavě hleděl. Urážel mě celých šest let. Ale minjle jsem mu to nandala. Řekla jsem otci pomocí naší řeči kdy jsme nikdo nic neříkal. On se pyšně usmál.

TraitorKde žijí příběhy. Začni objevovat