Traitor

~PART ELEVEN~

Hermiona vešla do komnaty nejvyšší potřeby myslela že je tu sama. Stejně jako si to myslel on. Oboum po tvářích stékali slzy. Jemu proto protože ho ranilo vidět ji jak se líbá s tím tupohlavcem. Jí protože to nechápala. Proč to Fred udělal? Všechno zkazil. Nemohla mu to dovolit. Věděla že až se to o ní dozví opustil by ji a zlomil ji srdce a ona jemu. Nemohla a ani nechtěla. Milovala někoho jiného i když si to nechtěla přiznat. Její svědomí se hádalo. Srdce toužilo po............a mozek to zamítal. Hermiona si sedla na zem a na plno se rozplakala.

O chvíli zpět

Mladý Malfoy se rozhodl vydat na Astronomickou věž. Doufal že fam uvidí Miu. Chtěl ji strašně vidět ale odmítal si to přiznat. Když tam ale vešel slyšel a viděl něco co ho bodlo. Najednou jakoby se mu do těla zapíchlo několik nožů. Jeho oči začali vydět červeně. Rychle odběhl pryč běžel tam kde mohl být sám. Do komnaty nejvyšší potřeby. Nakopl několik předmětů a rozbil dvě zrcadla. Nakonec si sedl poraženecky na zem a rozbrečel se. Ano i Malfoyovy brečí. Draco si ani nevšiml že do místnosti vešla ona dívka s uplakanými tvářemi. Oba seděli jen pár metrů od sebe a nechali své slzy volně stékat po tváři. Ani jeden o tom druhém neměly tušení. A to oba brečeli z podobných důvodů. První kdo z místnoszi odešel byl mladý Malfoy. Zamířjl si to do svého pokoje kde usnul. Ale klidně rozhodně neslal protože ho pronásledovali noční můry. Po půl hodině ho Hermiona následovala. A její spánek nevypadal o nic líp. Když ráno vylezla z postele a podívala se do zrcadla zděsila se. Měla rozteklo řasenku kterou si včera neodlíčjla. Opuchlé oči od slz a nedostatku spánku. Nemluvě o jejích očích co nezářili tak jako vždy. Ješgě že byla dost chytrá. Použjla čistící kouzlo a po řasence nebylo památky. Použila kapku make-upu a korektoru s pudrem. A nic nebylo vidět. Oblékla se do uniformy a vydala se na snídani. Tam u stolu seděl George a Fred s několima druhàky a třeťáky. Hermiona si sedla vo nejdál od Freda na druhý konec stolj. Zachvíli si k ní přisedl Ron s Harrym.,,proč musí mít mí pitomí bratři tolik pozornosti" zuřil Ron. Já se jen ušklíbla toho ichtyla rozzuří jen tohle. Bože to tak moc touží po pozornosti. Nechápu jak jsem do něj mohla být zamilovaná a asi kapku stále jsem. ,,zítra hrajeme" řekl Harry. Já zpozorněla.,,opravdu tak to zase určitě vyhrajete" na jednu stranu jsem candila nebelvíru ale na druhou stranu jsem fandila Dracovi.

Druhý den byl ve velké síni dost velký rozruch. Hermiona vešla do síně kde se uzavírali sázky o tom kdo vyhraje. Nebo si jen lidi přehazovali camrál mezi sebou. Nebo se tu nacházeli nervozní hráči. Mezi nimi byl i Ron. Hermiona se zaměřila na zmijozrláky. Teda hlavně na jednoho. Zmijozrlský princ byl nad míru klidný. V obličeji měl ten jeho arogantní výraz. Hermiona si však všimla nepatrného detailu. Kterého si jen fak někdo nemohl všimnout. Jeho oči nebyly jako vždy plné arogance a povýšení. To co říkal jeho výraz byla jen maska. Hermiona v jeho očích dokázala skvěle číst. Bylo jasně vydět že je zklamaný. A pak si všimla menších kruhů pod očima. Prohlížela si ho až moc dlouho a on její pohled vycítil ihned se na ni otočil. Jejich pohledy se střetli. Ona se povzbudivě pousmála. On se zašklebil. Poznala ten škleb. Jako by se zhnusil. Byl na ni naštvaný nebo co se stalo Hermiona to nechápala a byla s toho nešťastná. Zajímalo jí co se stalo. Chtěla mu pomoct chtěla by zas měl v očích onh aroganci a povýšení a nepatrnou jiskru radosti která tam chyběla. A protože byla tahle čarodějka velice tvrdohlavá po svém otci rozhodla se že to zjistí ať se mu to líbí nebo ne.