Pomoz mi [Gejmr ]

Hollywood

Šla jsem rychlím krokem těsně vedle Nathaniela a jsem ráda, že ho stíhám jen tak tak. Jelikož je vyšší, než-li já, chodí strašně moc rychle. Momentálně jsme šli k nápisu Hollywood, kde jsem byla naposledy tak před 8 lety, takže se tam velmi ráda podívám, ale ten kopec mě snad zabije. Po chvilce jsme konečně dorazili na místo. Bylo tu méně lidí, než jsem očekávala. Je to nejspíše tím, že se začalo už stmívat a všichni chtěli být co nejdříve doma či na hotelích. „Tak už jsme tady" pronese Nathaniel a při pohledu na mě dostane záchvat smíchu. „Haha moc vtipné" na oko se urazím a bouchnu ho do ramene. „Tak promiň, ale nevypadáš moc nadšeně, že jsme tu" přestane se konečně smát ten idiot, při tom mi schválně rozcuchá vlasy. „Neee" vlasy si začnu opět upravovat při čemž se začne opět smát. „Proč mi to děláš" krátce se zasměji a čekám na jeho odpověď. „Chyběla jsi mi, tak proto.. Chci si tě užít než mi zase zmizíš do Česka" pousměje se upřímně a mě to zahřeje u srdce. Jen se na to usměji. Nathaniel na nic nečekal, vyndal si foťák a šel fotit. Nejdříve svůj zájem přesměroval na nápis Hollywood a začal ho profesionálně fotit. Fotil i výhled, co odtamtud byl. Já si mezitím psala s Gejmřejem. Už mi docela chyběl. Chyběli mi jeho věčné vtípky, jeho smích, hlas, jeho přítomnost... Už se nemůžu dočkat toho, až ho zase uvidím. Někdo mi zaklepe na rameno a tím mě vyruší z mého přemýšlení. Zvednu hlavu a zadívám se do Nathanielových očí. „Copak?" optám se hned jakmile nic neříká. „Nechceš udělat pár fotek na tvůj instagram?" vyklopí ze sebe, při tom se na mě tázavě dívá. „Já nevím, nesmělo by mi tam vidět ale do obličeje" ušklíbnu se. „Žádný problém" kulišácky se na mě podívá, klekne si ke svému batohu a vyndá z něho mikinu a masku anonymuse. Obojí mi podal. „Ty jsi nějak připravený na mě" několikrát za sebou rychle zamrkám. „Já? Vždycky.." pousměje se, zvedne se a podá mi ruku, aby mi pomohl vstát. Nathaniel mi poradil, ať si vezmu na sebe tu jeho černou mikinu, nasadím si masku a přes hlavu hodím kapuci. Jak řekl tak to jsem i udělala. Poté jsem přešla před nápis Hollywood a dělala Nathanielovi nějaké pozy, které vypadaly nějak normálně. Hrozně moc jsme se u toho nasmáli, jelikož jsme u toho dělali různé blbosti a vtípky. Za nějakou tu dobu, co jsme nafotili hromadu fotek ,jak samostatných, tak i společných, tak jsme se chystali zpátky do města. Už byla skoro tma a tak tam nechceme zůstávat o něco déle. „Tak mi pověz něco o herectví, jaké máš teď role?" optám se když jdeme z kopce dolů a nikdo z nás na pár sekund nemluvil. „Jedinou roli kterou teď mám je v The Originals" prohodí vcelku rychle, při tom se na něj podívám s tím, že mi toho nic moc neřekl teda. „Hodně teď cestuji a fotím, takže moc nehraji" vysvětlí mi, jakmile uvidí můj výraz. „Ahaaa" chápavě řeknu. Popravdě vím, že hodně cestuje. Přeci ho sleduji na instagramu a tam vždy uvidím nějakou jeho fotku z nějaké jiné země než je USA. Například byl v Paříži, v Islámu, Austrálii, Londýně a na hodně místech. Tohle mu trošičku závidím, že může takhle cestovat aniž by mu někdo do toho někdo kecat. Kdybych chtěla cestovat já a ke všemu sama, tak by mi to rodiče zakázali. To bych byla tak akorát doma. Ale naneštěstí pojedu o prázdninách ještě do Bulharska společně s Gejmrem, Kelem a Jawem, takže mi to rodiče dovolili, jelikož sama nepojedu. Takže pohoda. „Na jaký seriály nebo filmy koukáš? Samozřejmě kromě těch kde jsem já" ušklíbne se pobaveně. Trochu se nad tím zamyslím. Proč se sakra ptá zrovna na tohle? „Noo tak na Supernatural, Marvel filmy a D.C. filmy" řeknu s úsměvem. „Dobře" promluví trošku tajemně, jen nad tím protočím oči. Někdy mi připadá, že se chová jak dítě.

*******

Už jsem ležela v posteli a pomalu usínala, když v tom mi začal volat Gejmr. Neochotně jsem to zvedla. „Noo?" řeknu ospale. „Okamžitě se běž podívat na svůj youtube kanál, přesáhla jsi milion odběrů!" promluví okamžitě Gejmr a já chvíli nechápala, co říká. „Cože?" optám se nechápavě. Uslyším jak si povzdychne. „Povídám, že jsi přesáhla milion odběratelů na svém youtube kanálu. PewDiePie tě sdílel.." Chvíli mlčím a zpracovávám jeho slova. Já že mám už milion odběratelů? Že mě PewDiePie sdílel? Co to mele za kraviny? Vždyť ještě dneska jsem měla nějakých 850 000 odběratelů... Má to být nějaký prank? „To má být vtip?" promnu si víčka. S Gejmrem jsme se občas prankovali, takže teď opravdu nevím, zda si dělá srandu nebo to myslí vážně. „Přesvědči se sama" řekne jen, zatímco já jsem si zapínala už svůj notebook a najela na svůj kanál na youtubu. Mé oči sjeli na počet odběratelů,kde bylo už napsaný něco málo přes milion. Otevřela jsem ústa abych něco řekla, ale neměla jsem slov. „No?" ozval se Gejmr z telefonu. „Já nevím, co mám říkat" začnou mi téct slzy po tváři, protože jsem o tomhle snila. Snila jsem o tom, že dosáhnu milionu odběratelů na youtubu a teď se mi to konečně splnilo. „Ty brečíš?" starostlivě se zeptá Gejmr. „Trošku" otřu si slzy z mé tváře. „Kdybych byl u tebe, tak tě obejmu" povzbudí mne a já se nad tím pousměji. „Já vím" Ještě jsme si chvilku povídali, jelikož mi chybělo si s ním takhle povídat. Když už jsme náš společný hovor ukončili, tak jsem se zvedla a šla do přízemí, kde byli mí rodiče a prarodiče. „Zlatíčko... co se děje?" optá se mě hned mamka starostlivě, když si všimne mých červených očí od pláče. Vytáhnu telefon a ukážu jí kolik mám odběratelů na youtubu. Mamka mě šťastně obejme...

Ok tak tu je další díl :D Jen jsem se vás chtěla zeptat na to, co by jste chtěli aby se stalo v další kapitole? Ptám se jelikož teď nemám tak trošku nápady :D Ale kdyby vás něco napadlo tak mi můžete napsat do komentářů nebo do soukromé zprávy :)