Pomoz mi [Gejmr ]

Odhalení

Pár dní už jsme doma z Bulharska. Od naší hádky jsme s Vaškem spolu nepromluvili. To mě dost mrzí. Ta hádka byla zbytečná. S Richardem a Martinem jsme se rozloučili hned na letišti, jelikož už taky vyráželi zpátky na Slovensko. Momentálně sedím na posteli a přemýšlím nad tím, co budu dělat. Prázdniny mám ještě necelý měsíc, takže si potřebuji ještě naplánovat, co stihnout. Samozřejmě pokud do konce prázdnin můj kanál přesáhne hranici 2 milionů odběrů, tak natočím speciál s tím, že se už konečně odhalím. Už mě tohle nebaví, jak jsem neodhalená. Chci točit nový videa tipu: Vlogy, challenge a podobně. Jsem plně rozhodnutá to udělat. Najednou mi cinkne mobil na příchozí zprávu.

Jirka: Ahoj, nechceš dneska dorazit do Zetka?

Me: Jojo, klidně 😊 Budu tam do 20 minut

Hned jsem vyrazila. Nic mě ani nezdrželo. Převlečená jsem byla, jen jsem si vzala ty důležité věci sebou – klíče, mobil, sluchátka a peněženku. Do Zetka jsem se přepravila díky tramvaji, díky které jsem na místo dorazila za necelých 15 minut. V Kotvě jsem vyšla do 3. patra a zamířila na mě známé místo – zetko. Projdu okolo pár lidí, při tom se dívám, zda je tu Jirka, ale nebyl nikde k nalezení. Proto dojdu k baru a zeptám se, zda tu je Jirka. Jedna holčina, co tu pracuje, řekla, že je ve studiu a čeká na mě. Poděkuji a vydám se do studia. Po cestě schytám pár tázavých pohledů od fanoušků, avšak já to moc neřeším. Vlezu do studia a hned vidím Jirku, sedícího u stolu s počítačem. Nejspíše pracoval. „Ahoj" pozdravím ho, při čemž zvedne pohled od monitoru ke mně. „Ahoj Safi, pojď sem prosím tě" obejdu tedy stůl a stoupnu si vedle Jirky. Na monitoru měl puštěné nějaké video. „Posaď se, pusť si to a pak mi řekni jaký to je" Jiří mě pustil na židli a já si to s radostí pustila. Po skončení videa se podívám na Jirku s úsměvem. „Je to dobrý" zasměji se. „Joo?" lehce přikývnu. „To jsem rád" sedne si na druhou židli, na které usedává vždy Štefan – Jirkův střihač. „A co v Bulharsku? Dobrý?" začal vyzvídat. Chci mu říct vše, co se tam odehrálo. Vše dobré i to špatné. Ale co když mu to už Gejmr řekl? Nebo ne? Jak na to zareaguje? „Horší dovolenou jsem nezažila" podepřu si hlavu a upřeně k tomu zírám na Jirku. „Jak to? Stalo se něco? Nějaká hádka?" zavtipkuje a já přikývnu. Začnu mu vyprávět o tom co se na dovolené v Bulharsku odehrálo. Úplně vše jsem mu vylíčila. Nestačil se tomu divit. „Nevím, co s ním mám dělat, Jirko. Nikdy se takhle nechoval. A to, jak se řezal? O tom ani nemluvím" najednou, když se takhle někomu vypovídám, tak je mi o trochu lépe než předtím. „Nikdy bych nezažil, že by se takhle Gejmr choval, obzvlášť u tebe. Mám s ním promluvit? Třeba by se pak omluvil" navrhne povzbudivě Jirka, ale já zavrtím hlavou na nesouhlas. „Ne, to by bylo snad ještě horší. Chtěla bych počkat, než si to uvědomí sám a omluví se" promnu si ruce. Je toho na mě prostě dost. „Dobře tedy" řekne nakonec. Vezmu si skleničku s domácí limonádou a napiji se. „Jak jistě víš, tak brzy můj kanál přesáhne 2 milionů odběratelů a jako speciál chci natočit své odhalení." Na skoro jeden dech tohle celé vyklopím Jirkovi, který se zadusí svým pitím, jenž právě pil. „To myslíš vážně?!" „Jo myslím. Už mě nebaví být ta neodhalená. Chci natáčet nový formát videí, jako jsou vlogy a tak. Navíc už toho mám dost, abych se pořád hlídala kvůli tomu, aby mě nikdo na ulici nepoznal podle hlasu"

Večer:

Celé odpoledne jsem strávila s Jirkou a probírali jsme ten můj speciál. Ptal se mě, zda by si mohl natočit můj postup k tomu, jak to zveřejním, aby si to mohl dát do denního vlogu. Já jsem s tím souhlasila. Teď jsem se připravovala na náš společný stream. Bude tam tedy Jiří, já, MenT a Gejmřej – bohužel. Budeme hrát GTA V jako vždy. Už jsme byli všichni na Team Speaku a povídali si. Tedy... kluci si povídali, já mlčela. Nedokázala jsem se zapojit do konverzace kvůli tomu, co se stalo mezi mnou a Vaškem. Kdyby nebylo té blbé hádky bylo by to vše v pohodě.....dobře možná ne. Jirka zapnul stream a uvedl ho. Jakmile nás přivítal, tak jsme pozdravili. Všechno probíhalo v pohodě. S Gejmřejem jsme dělali jakoby nic, až do té doby, než začal mluvit Jirka.. „Jo lidi, máte se na co těšit od Amare, až její kanál překoná 2 miliony odběratelů." Oznámí Jirka šťastně. Nic víc neřekl, jinak bych ho musela za to přizabít. „Joo? Co to bude?" začal vyzvídat MenT. „Uvidíš Mente" zasměji se krátce. „Neříkej mi, že se chceš odhalit" vypadne z Gejmra najednou. Na sucho polknu. Jemu to docvaklo. Krucinál! „Ne nechci a kdyby jo, není to tvoje věc, Gejmre" promluvím, ani jsem nad tou větou nepřemýšlela. „Pokud se odhalíš, tak to mezi námi končí." Začínal být krapet naštvaný. „Víš, že pak nebudeš mít soukromý?!" začal říkat i další věci. „Gejmre. Gejmre! Drž hubu! Slyší tě 6 000 lidí!" okřiknu ho nahlas. V ten moment nás Jirka odpojí a tak v roomce na Team Speaku zůstávám jen já a Gejmr. Jirka s Mentem jsou v jiné roomce. Jsem ráda, že tohle Jirka udělal, protože nechci, aby tohle lidi slyšeli. „Jak mi to můžeš udělat?!" zakřičí na mě přes TS. „Jak já tohle můžu udělat tobě? Je to moje věc, moje rozhodnutí! Ty na tom nebudeš mít co dočinění! Nechápu, co se s tebou fakt děje. Změnil si se a to dost! Od té doby, co jsme se se konečně setkali v reálu, na mě jen dohlížíš a říkáš mi, co mám a co nemám dělat! Už mě to nebaví Vašku! Myslíš jen na sebe a neohlížíš se na ostatní a pak to ostatní odskáčou! Nechápeš, že kvůli tobě mám psychiku úplně v prdeli? Už toho mám akorát dost. Chci se konečně odhalit, jelikož mám toho už dost." Chvíli bylo ticho. Myslela jsem si, že se Gejmr odpojil, ale stále tam byl a pozorně mě poslouchal. „Víš, jak jsi mi tehdy řekl v tý opilosti, že mě miluješ, tak jsem ti to chtěla říct také. Ale bylo to zbytečný, stejně by sis to nepamatoval. Navíc, asi mě to už přešlo s tím, jak se ke mně chováš. Já.....já s tebou už končím.. Nebudu si kvůli tobě dál ničit mojí psychickou stránku." S těmito posledními slovy se odpojím z TSka, vypnu počítač a napíšu Jirkovi, že se tam na tom streamu už neobjevím.

Me: Jirko, promiň, ale na stream už nedorazím. Seřvala jsem Gejmřeje za všechno co udělal, tak mi pak přijde blbý se vrátit a dělat, že se nic nestalo...

Jirka: Však v pohodě, já to chápu a lidi to určitě taky pochopí.

Me: Díky, pozdravuj ještě lidi a Menta. Vzkaž jim, že se velice omlouvám. Já se půjdu nějak uklidnit.

Docela mě teď bolí hlasivky, jak jsem řvala na Vaška. Ale musím říct, že si to zasloužil. Napustila jsem si vanu horkou vodou s nápadem, že si v ní odpočinu.

*********

O pár dní později – jak jsem předpokládala – můj kanál konečně dosáhl hranice 2 milionů odběratelů. Byl to zvláštní pocit tohoto dosáhnout. Od onoho streamu u Jirky, kde jsem pak v soukromý seřvala Gejmra, mi Gejmr vlastně neustále psal, že se omlouvá a zda se nemůžeme sejít. Já si ho později blokla všude možně, kde se dá. Neměla jsem na něj náladu. Navíc, posral si to sám. Já vím, mám mu dát šanci, ale já tohle jen tak nemůžu udělat. Potřebuji si vyléčit dosavadní bolesti, co mi způsobil právě on. Právě jsem seděla vedle Jirky v kavárně a chystala jsem se zveřejnit svůj speciál na youtube. Video už bylo nahrané, jen stačilo zmáčknout tlačítko zveřejnit a mohlo to být online. „Připravená?" zeptá se mě Jirka, který mě při tom točil. „Jo snad jo" pousměji se. Byla jsem trošičku nervozní, když na mě měl namířenou tu kameru. Je to takový nezvyk, víte? Budu si na to časem nějak zvyknout. Zhluboka se nadechnu a zmáčknu to pitomé tlačítko. Video je online. Už se to nedá vrátit zpátky. Teď to uvidí všichni. Všichni budou vědět, jak vypadám....

Ok taaak co na to říkáte? :D