Pomoz mi [Gejmr ]

Pan tajnůstkář

„Safi?" šťouchne do mě Váša. „Hmm?" podívám si mu do obličeje. Chvíli se tváří vážně, ale pak se začne smát. „Už nic" Rozcuchá mi vlasy. „Hej!" začnu se smát a hned na to si začnu upravovat vlasy. Pak si sednu a začnu se protahovat. Z toho ležení na něm mě všechno začalo nějak bolet. Užuž chci vstát a dojít si na záchod, avšak Váša mě chytil za ruku a přitáhnul si mě k sobě. „Co to děláš?" usměji se. „Nechoď nikam" zabručí, na což já protočím očima. „Musím na záchod" Dám mu pusu, vymaním se z jeho sevření, a tak tedy vstanu a už utíkám do koupelny. Poté se za ním tedy vrátím. Jakmile vejdu do ložnice, tak se začne uculovat. Rozeběhnu se a skočím do postele. Oba se začneme smát. „Copak budeme dělat?" promluvím po chvilce ticha. „Nevím... Co bys chtěla dělat ty?" Políbí mě do vlasů. Agrr tohle tak nemám ráda, když se na něco zeptám a on se zeptá na to samé mě. Jen pokrčím rameny. Vašek si lehce povzdychne. Najednou se převalí na mě a začne se připitoměle smát. „Co máš v plánu?" Vytřeštím oči. Začínám se trochu bát. Začne mě lechtat na břiše a já se samozřejmě začnu smát. „Přestaň!" křiknu mezi smíchem. Už fakt nemůžu. „NE!" Odpoví jen a já se snažím chytit jeho ruce. Po chvilce se mi to podaří. Na to mě přestane lechtat a já to mohu konečně vydýchat. Jeden z našich mobilů začne zvonit. Byl to samozřejmě Vaškův mobil. Kdo by asi volal mě, co? Váša něco někomu říkal, moc jsem to neposlouchala, protože mi přišlo blbé odposlouchávat jeho hovor. Do pár minut hovor skončil. „Budu muset s kluky natočit nějaké video. Pak si někam vyjdeme, ano?" Dlouze mě políbí. „Jasný" odpovím potom s úsměvem. Vašek se zvedne, odejde z ložnice a zamíří do studia. Ještě si tam jen tak ležím v posteli, než se konečně zvednu a rozhodnu se něco dělat. Tak jsem začala uklízet. Utřela jsem prach, uklidila umyté nádobí, zalila kytky a tak dále. Na 2 hodiny jsem se krásně zabavila. Když už jsem neměla co dělat, tak jsem se uvelebila na sedačku a v televizi si zapnula Netlix. Chtělo by to nějaký seriál, který jsem ještě neviděla. Po dlouhém hledání jsem si našla seriál Teen Wolf, který jsem vůbec neviděla. Už podle názvu vím, že to bude o vlkodlacích. Takže mě to určitě bude bavit. Začnu koukat na první díl. Hlavními postavy je Stiles a Scottem. Ti se vydali v noci do lesa najít nějakou mrtvolu holky a kde vlastně Scotta kousnul vlkodlak a on se po kousnutí stává též vlkodlakem. Potkají se tam pak s nějakým Derekem, u kterého si myslím, že to bude vlkodlak také. Musím říct, že Derek je taky pěkný fešák. Po zhlédnutí prvního dílu ze studia konečně vylezl Vašek. „Budu muset zajít do města. Mám si tam něco vyzvednout" Přejde ke mně, poté mě obejme a začne mě pusinkovat na tváři. „Dobře" dám mu pusu. Roztomile se usměje a pak vyrazí do města. Aspoň budu moct sledovat Teen Wolf. Než odešel, tak mi připadal takový divný. Ale řešit to nebudu. Sledovala jsem si takhle dál Teen Wolf, než jsem si uvědomila, že už je večer a Vašek se stále nevrátil. Začala jsem si o něj dělat starost. Vstanu ze sedačky a z nervozity začnu chodit po bytě. Co když se mu něco stalo? Mám mu zavolat nebo ne? Do 5 minut vytáhnu mobil a začnu tam mačkat Vaškovo číslo. Než jsem ho stihla vytočit, tak uslyším odemykání dveří. Vzápětí Vašek vejde do bytu. Vyzuje si boty a klíče dá na stoleček. Já se k němu rozeběhnu a skočím mu okolo krku. „Víš, jak jsem se bála, že se ti něco stalo?!" Promluvím s předstíranou naštvaností. „Promiň. Měl jsem zavolat, že se zpozdím" Obejme mě a líbne mě na hlavě. „Hlavní je, že už jsi tady" Kouknu mu do očí. Následně ho políbím. Polibek mi pokojně oplácí. „Tak pro co jsi šel?" Vím, jsem strašně nedočkavá. Navíc chci fakt vědět, pro co si šel. „To je tajemství" pousměje se. „Ale noták. Řekni mi to, prosíím" Pěkně poprosím, avšak mám takový pocit, že mi to jen tak neřekne. „Nebuď zvědavá, jinak budeš brzo stará" plácne mě po zadku, natož já poposkočím. Přestane mě objímat a zamíří do ložnice. Já ho následuji a potichu ho pozoruji. „Nekoukej na mě" zasměje se. „Já a koukat? Pff" Vašek pobaveně zakroutí hlavou. Proč mi to sakra nemůže říct hned...

Následující den:

„Tak co Váša? Dobrý?" zeptá se mě Terka. Momentálně sedíme spolu v kavárně a povídáme si o tom, co se vše stalo od té doby, co jsme se viděly naposledy. „Skvělý. Máme tak krásný vztah. I když od včerejška se chová nějak divně. Jako by něco skrýval přede mnou" To poslední pronesu poměrně smutně. „Nepodvádí tě?" Vypadne z ní najednou. Vytřeštím na ní oči. „Nebuď blázen, to by přece neudělal!" „Buď v klidu, to byl vtip" začne se smát. Musela jsem si oddychnout. Málem bych z ní vyletěla z kůže. „Co ty a Jirka? Pořád jste spolu?" Zeptám se na oplátku já. Terka se nad tou otázkou ošije a začne si mnout ruce. Zatímco čekám na její odpověď, tak se napiji limonády. „Víš.... No.... Já jsem s ním těhotná" Stydlivě řekne. A víte, co se stalo, když to řekla? Začala jsem se dusit tou limonádou. A to doslova. Někteří v kavárně se na nás podívali. Na to mě Terka třískla do zad, aby trochu pomohla. Za chvilku jsem se uklidnila. „To myslíš vážně?" Přikývne na souhlas. Zvednu se, přejdu k ní a pevně jí obejme. „Tak to mám radost, Teri!" Obejme mě taky a takhle tam jsme ještě pár sekund. „A ví to?" S touto otázkou se posadím zpátky na své místo. „Ještě ne" odmlčí se „Víš, já ještě nevím, jak mu to mám říct" Sklopí pohled na stůl. „Jakkoliv mu to řekneš, tak bude šťastný. Toho se bát nemusíš" Povzbudím jí. Na to se široce usměje. „Děkuji" Najednou mi cinkne mobil na příchozí zprávu. Tak se na to kouknu:

Váša: Na sobotu si nic neplánuj

Me: Pročpak? :)

Váša: Jen tak :P

Me: Musíš mít nějaký důvod, ne? :D

Váša: Možná jeden moc velký důvod....

Me: A to je jaký?

Váša: Nesmím nic prozradit, protože to je pro tebe překvapení. Předem tě upozorňuji, ať se na nic neptáš, protože je to zbytečné. Nic ti neřeknu i kdybys mi chtěla něco udělat, jako třeba poschovávat mi věci, změnit heslo na pc, přivázat mě k něčemu a podobně :D :D

Me: Tak nic ty kazišuku mých ďábelských plánů :(

„Co se tak usmíváš?" Drkne do mě Terka. „Ale nic. Vašek mi něco velkého tají. Prý si mám nechat sobotu volnou" Pokrčím rameny. „Oooo to je kanec" Ve stejný moment se na sebe podíváme a dostaneme totální záchvat smíchu.

Koooneeec :D

Předem říkám, že před námi je poslední kapitola!