Pomoz mi [Gejmr ]

Možná jednou

Sedím na chodbě společně s mými spolužáky. Dneska děláme maturitu. Za chvilku bych měla jít na řadu na zkoušení z ekonomiky a já jsem nervozní. „Safi" promluví na mě Terka. „to zvládneš. Když jsi včera zvládla všechny předměty, tak i teď zvládneš ekonomiku" Nervně se na ní podívám. „To nedám" zavrtím hlavou. Mám nervy už z toho, že mi ekonomika nejde a že tuhle zkoušku nedám. Nějak se mi z toho dělá špatně. „Buď v klidu.. Prostě mysli na něco jiného, ano?" Chvíli mi to trvá, ale nakonec se mé myšlenky ubírají k Vaškovi a k naší budoucnosti. Jak dlouho spolu budeme? Byla bych radši, kdyby náš vztah vydržel co nejdéle. Nedokážu si představit život bez něj. Už od začátku vztahu přemýšlím nad tím, zda se vezmeme a budeme mít spolu děti. Je to krásná představa, ale nejistá. Proč? Nikdy nevíte, co se může stát.... „Safira Martinézová" ozve se ode dveří. Párkrát zamrkám a když mi dojde, co učitelka řekla, tak vstanu a jdu do třídy. „Dobrý den" pozdravím komisi. Učitelka si sedne vedle komise a já začnu být ještě více nervozní než před tím. „Tak si můžeš vytáhnout číslo" pobídne mě učitelka. Rukou sáhnu do pytlíčku s čísly a vytáhnu jedno. „Pět" řeknu číslo otázky. Doufám, že to nebude nic těžkého. „Základní ekonomické pojmy" odmlčí se učitelka „pověz nám, čím se zabývá makroekonomie, mikroekonomie a mezinárodní ekonomie" Nad tímhle jsem si musela oddychnout. Dostala jsem snad to nejlehčí, co tu bylo. „Takže makroekonomie zkoumá ekonomiku jako celek, mikroekonomie zkoumá jednotlivé části a mezinárodní ekonomie se zabývá mezinárodními souvislostmi" A takhle to šlo dál po dobu 8 minut. Naštěstí jsem ekonomikou prošla, takže jsem za to ráda. „Tak co?" zeptají se mě hned mí spolužáci. „Prošla jsem" šťastně řeknu. Ekonomika byla poslední zkouška, takže mám teď volno. „Pak se sejdeme jo?" houknu po Terce a Petrovi. Ti jen na souhlas přikývnou a já se vydám pryč ze školy. Před školou na mě čeká Vašek. Když mě zpozorní, tak se široce usměje a jde mi naproti. „Tak co? Jak to dopadlo?" políbí mě a na to obejme. „Zvládla jsem to. Teď jen čekat na výsledky didaktických testů." Zabořím obličej do jeho hrudi. „Tak to je skvělé!" Ještě tam tak pár sekund takhle stojíme, než se rozhodneme jít se projít. Po hodinovém procházení jsme se zastavili v Zetku. Tam si sedneme k oknu a začneme si povídat. Každou chvíli by tu měla být jak Terka, tak i Jirka a já mohla tak započít můj plán. Můj plán je vlastně ten, že je dám dohromady. Jirka chce nějakou svoji polovičku, Terka úplně to samý, takže proč je nedát dohromady? Prostě jsem tu výzvu od Jirky vzala vážně no. „A-amare?" ozve se kousek ode mě nějaký malý klučina. S úsměvem na něj kouknu. „Ano?" Chvíli byl ticho a tikal pohledem z mě na Vaška a obráceně. „Uděláš si se mnou fotku?" vypadne z něj nakonec. „Jasný" zasměji se. Podá mi telefon s připraveným foťákem a já nás tak mohu rovnou vyfotit. Mobil vrátím zpět klukovy a už se chystám něco říct Vaškovi, avšak ten kluk tu byl pořád. „A-a podepsala by ses mi?" roztomile se usměje. Na to jen přikývnu. Podá mi nějaký papír, který nejspíše vytrhl ze sešitu a já vyndala z kapsy svou černou fixu a na papír se podepíšu. „Děkuji moc! Jsi skvělá!" s nadšením odběhne ke své mamince. Podívám se na Vaška. Ten se na mě dívá a uculuje se. „Co se tak culíš?" začnu se smát. „Jen tak.... Bylo to roztomilé" široce se usměje a chytne mě za ruku. „Promiňte, že jdu pozdě... Zdržela mě ještě úča na chodbě" přiřítí se k nám Terka. „V pořádku, to se stane" uklidní jí Vašek. Zrovna když si Terka sedne, tak zázrakem dorazí i Jirka, který zamíří k nám. „Čau bando!" pozdraví nás se smíchem. Taky ho pozdravíme, akorát Vašek ho pozdraví tak, aby Jirka nepoznal, že je to Gejmr. Hned jsem se ujala do seznamování. „Takže Jirko, představuji ti mou nejlepší kamarádku Terku, Terko tohle je Jirka" představím je navzájem. Na Jirkovi šlo vidět, že Terku obdivuje. Asi se mu líbí. Potřesou si ruky, a ještě jednou se představí navzájem. Jirka se s Terkou začal nějak hodně bavit. Bavili se o všem možném a my je s úsměvem pozorovali. Třeba spolu budou až do smrti, kdo ví. Tímto jsem opět začala myslet nade mnou a Vaškem. Vezmeme se? Budeme mít děti? Budeme spolu až do konce našich životů? Prožijeme spolu nějaká dobrodružství?

Další kapitola je u konce. Snad se vám líbila :)

Pozn. : Do konce fanfikce zbývají jen 3 díly