Pomoz mi [Gejmr ]

Bar

„Safi zrychli trochu!" popohnal mě ze předu Vašek, a já nad tím jen protočím oči. Jemu se to řekne, když je vyšší než já. Vysoký lidi vždycky chodí rychle, ale co pak my malý? Musíme je dobíhat. Amy naštěstí zpomalila a šla vedle mě. Byla přibližně stejně vysoká jak já. Už jsme byli na pláži, kde si už sundám boty a svá chodidla ponořím už do studeného písku. Je to příjemné jak sviň. Bar na pláži nebyl zas tak daleko. Byl vlastně kousek od cesty, kterou jste sem přišli. Všichni jsme se tam usadili k jednomu stolu, kromě tedy Charlese a Martina, ti šli pro nějaký ten drink. Já seděla vedle Vaška, Richard vedle Amy a Charles s Martinem musejí sedět pak vedle sebe. Chvíli jsme čekali, ale pak už kluci konečně přišli.„Tady to je" poví najednou Charles a já zvednu na něj hlavu s úsměvem. S Martinem položí drinky na stůl a sednou si. Každý z nás si vezme svůj drink a pak si přiťukneme. Já měla sex on the beach.

Proseděli jsme tu hodně dlouho. Pili jsme drink za drinkem a povídali si u toho vtipné historky ze života. Také jsme se o sobě dozvěděli pár věcí. Čas se začal blížit k půlnoci a já plánovala, že už půjdu na pokoj, ale řekla jsem si,že ještě chvilku tu pobudu. „Safi můžu s tebou na chvíli mluvit o samotě?" promluví na mě Amy a já přikývnu. Obě vstaneme a jdeme se projít po pláži. Už jsme měli v sobě pár drinků, takže jsme se trochu motaly. „Všimla jsem si, že na tebe neustále pokukuje Vašek" drcne do mě s úsměvem. „Ani jsem si nevšimla" pokrčím rameny a pokračujeme dál v cestě. „Líbíš se mu, to je jasný" Protočím nad tím oči, i když to nemohla vidět v té tmě. „Blbost" zasměji se. „Ále né. Určitě tě někam brzo pozve na rande" uchichtne se. „Nemyslím si. Mám ho ráda, ale nikdy nedoufám, že by mě někam pozval na rande. Nechci pak být zbytečně zklamaná" popravdě řeknu. Společně si sedneme do písku. „Doufám, že ti to s Vaškem vyjde. Vypadá jako hodný a milí kluk" „Uvidíme, co si pro nás osud připraví" odpovím jen a dál tu sedíme v tichosti. Po pár minutách jsme se vrátili zpátky ke klukům. V tu chvíli jsem jim oznámila, že už půjdu na pokoj. Vašek řekl, že půjde už rovnou se mnou. Aspoň nepůjdu sama. Hihihi.

„Vášo, jsi ten nejlepší kamarád, jakého mám" obejmu ho, avšak ve mně cosi říkalo, že ho mám ráda víc než nejlepšího kamaráda. „Já vím, Safi" pousměje se a už mě táhne do našeho pokoje. Martin s Richardem tam u baru ještě zůstali s Charlesem a Amy. Vašek odemkl dveře a my tak mohli vejít do pokoje. „Půjdeš do sprchy první ty?" optá se mě jako gentleman. „Jo jasně, budu rychlá" Po velmi rychlé sprše jsem si sedla na postel a otevřela jsem si youtube, abych mohla odpovědět na pár komentářů. Na komentáře se dívám ještě delší dobu, ale nakonec si řeknu, že odpovídat nebudu. Přeci jen jsem opilá a mé odepisování by nedopadlo dobře. Začnu si prohlížet staré fotky s rodinou. Najedu tam na jednu, kde byl i náš pes. Zemřel před 2 lety. Při vzpomínce na to, jak jsem s ním byla až do konce mi začali stékat slzy po tváři. „Stalo se něco?" uslyším ustaraného Vaška ode dveří. Než stihnu na něj kouknout , tak už sedí vedle mě na posteli a objímá mě. „Nic se neděje" uklidním ho a setřu si slzy. „Nezmínila jsi se o tom, že máte psa" kouká na fotku. „Zemřel před 2 lety, proto jsem se o něm nezmínila" vysvětlím mu a on chápavě přikývne. V našem objetí se k němu přitisknu ještě víc a užívám si tenhle moment. Proč? Protože Váša umí sakra dobře objímat!

Konec této kapitoly :D