Pomoz mi [Gejmr ]

Chata 2/2

„O co jde?" promluvím jako první, když už jsme o samotě. Naki se na mě upřeně podívá. „Chtěl jsem se jen zeptat, zda jsi v pohodě?" prohrábne si při tom vlasy. „Jsem v pořádku. Proč se na to sakra všichni ptají?" promnu si obličej. Chvíli mezi námi zavládne ticho. Takový to trapný ticho chápete ne? „No víš na tom streamu, jak jsi se s Gejmrem hádali, tak proto se všichni ptáme." Vysvětlí.. Už chci jít, když mě zrovna Nakashi obejme a já strnu. Lehce ho obejmu taky a poté se od sebe odtáhneme. Opět nastane trapné ticho a já se rozhodnu nakonec jít za ostatními. Nakashi mě následuje. Všichni kupodivu byli venku. „Tak co vy tady?" zasměji se jakmile se na mě všichni podívají. „Zrovna jsme říkali, že by jsme udělali táborák, když se už takhle stmívá." Ujasní mě a Nakashimu Ati. „Jo táák." „Hele lidi! Támhle je menší rybník!" nadšeně řekne Smusič a někteří z nás se s ním rozejdeme k rybníku. Bylo tam menší molo, tak jsem na něj vešla. Jsem téměř na kraji a dívám se na vodu, když v tom mě nějaký šmejd normálně strčil! Voda samozřejmě byla ledová, ale dalo se to přežít. „Jaký retard mě shodil?!" vkřiknu jakmile jsem vyplaval na hladinu. Odpověď jsem ani nepotřebovala, jelikož se mi naskytl pohled na Atiho v záchvatu smíchu. „Tak doufám, že sem půjdete taky." Vypláznu na ostatní jazyk. Fallenka to riskla a skočila taky. K ní se přidal i Smusa, Ati, Natyla a Vidrail. Ostatní nás s pobavením sledovali. Ve vodě jsme však nevydrželi dlouho, přece jen už není zas takové horko jako v létě. Takže jsme se šli převléct a rozdělat oheň, jak jsme se předtím nějak řekli. Přinesli jsme špekáčky, pití a vše, co k táboráku patří. Nechyběla i kytara a zpěv. Bylo to příjemné takhle sedět u toho táboráku a vyprávět si zážitky co se nám staly. Hrozně moc jsme se u nich nasmáli. Také jsem si všimla, že na mě nějak Nakashi pokukuje, ale nijak jsem to řešit nechtěla. Takhle jsme seděli do půl dvanácté, než jsem byla unavená a chtěla si už lehnout.„Už si půjdu asi lehnout" Řeknu, vstanu a pomalu začnu odcházet. „Dobrou!" zavolají za mnou ostatní, přičemž já to též řeknu...

Následující den:

Další den – sobota – jsme všichni vstali tak nějak brzo, protože chceme dnes natočit pár videí a udělat i nějaký společný fotky na Instagram. Zrovna jdeme točit "nikdy jsem" takže jsem zvědavá, jak to dopadne. „Čau všichni, vítám vás u dnešního videa a dneska jsem tu s těmahle retardama" začal povídat Vaďák a my tak nějak všichni pozdravili. „A točíme Nikdy jsem, takže to bude docela hustý" řekla jsem hned, jelikož jsme se tak domluvili. Řeknu vám, že to bylo fakt něco. Téměř všichni jsme byli po tomhle videu trochu nalitý, ale dalo se to nějak zvládnout ještě. „Amare?" promluví na mě Vadim. Tázavě na něj kouknu. „Našel jsem jednu fanfikci o nás a tak mě napadlo, jestli by jsme na ní nenatočili video" pobaveně řekne. „Tak jo, bude sranda" pohotově řeknu. Jsem fakt zvědavá, jaký úchylárny fanoušci napsali. Zatímco já šla natáčet s Vadimem, tak ostatní se taky nějak rozdělili do skupinek a natáčeli nějaký videa. Vadim uvedl klasicky video a já pak pozdravila, když mě představil. Video probíhalo klasicky, kdy Vadim četl svůj pohled a já zase svůj a to bylo zase stejný u nějakého rozhovoru. U této fanfikce jsme se fakt dost nasmáli. Ještě že jsem si vzala sebou kameru a takhle to mohla všechno natočit. Bude to takový víkendoví vlog... :D Stručně řečeno celý den jsme natáčeli videa a udělali ještě pár fotek na Instagram. Nechyběli ani nějaký ty insta stories. Večer jsme si opět rozdělali oheň a chlastali u toho. Jak nečekané, že? „Safi, Radek na tebe zase kouká" drkne do mě Natyla a já se podívám díky tomu na Radka (Nakashi). Ten se v ten moment začne uculovat. Už měl něco v sobě a tak bych se nedivila, kdyby byl přiopilí. Najednou vstal a šel ke mně. Podal mi svou ruku beze slov a já ji přijmula, při čemž mě vytáhl na nohy a vedl mě k vodě. „Proč si mě sem zavedl?" lehce se zasměji. „Tady je víc klid" Sedne si na zem a já udělám to samé. Zavládne mezi námi ticho. Ani mi to nevadí, protože někdy nevím, o čem si mám s ním povídat. „Už někoho máš?" vypadne z něj najednou. Chvíli mlčím, ale pak už něco řeknu. „Nemám, ale u jednoho čekám zda se to někam mezi námi posune" „Někdo s kým se znáš dlouho?" „Jeho znám dlouho, on mě ani moc ne. Ale spolu jsme se začali bavit tak před dvěma lety" objasním mu to. Samozřejmě, že myslím Vaška, ale to Radek nemusel vědět. Kouknu na něj. Chvíli trvalo, než se na mě podíval taky. Náhle se ke mně přiblížil a políbil mě. Ani nemělo cenu spolupracovat, protože mě to zaskočilo. Proč to sakra udělal?! S menším úsměvem se ode mě odtáhl. Když spatřil, jak se tvářím, tak jeho úsměv pominul. „Promiň, já.....já tohle neměl dělat, že?" začal se omlouvat. „Noo tohle bychom neměli dělat" přiznám se.

*********

Další den ráno, spíše těsně před obědem jsem se konečně vyhrabala z postele. Hlava mi třeštila bolestí ze včerejšího pití. Bylo to snad takhle poprvé, co jsem se nějak opila. Moc nepiji alkohol no. Někdy si jenom dám trošku, ale jinak vůbec. Holky ještě tak polo spaly, tak jsem slezla z postele, potichu přešla k mému batohu, ze kterého si vezmu paralen a vytratím se z pokoje. Potichu sejdu dolů, přece jen nechci nikoho vzbudit, že. Dole potkám Smusu a Atiho, kteří právě zapijí prášek. „Ahoj" zachraptím na ně, což jsem neměla vůbec v plánu. Kluci na mě kývnou na pozdrav. Naliji si vodu do skleničky, dám si prášek do pusy a hned na to se napiji a spolknu.

Po mega dlouhé době je tu další kapitola :D Jinak jak užíváte prázdniny?