My Famous Brother/ w 5SOS (CZ FF)

Epilog

*o dva roky později*

TOM

"Loui, musím tě obléknout, za chvíli přijde strejda Luke." Řekl jsem a stále bojoval se svým ročním synem.

Annet už měla Sarah obléknutou.

"Pusť mě k němu." Řekla a vrazila mi do náručí malou Sarah, která se okamžitě začala smát.

Za chvilku už ho měla oblečeného a šli jsme pomalu dolů.

"Dej mi ji." Přiběhla ke mně Paula a já ji dal Sarah do ruky.

Bez dítěte jsem si dlouho neužil, okamžitě mi Anet dala do ruky Louiho.

Při pohledu na ně jsem se musel usmát. Jednou bude dokonalá máma

"Čau." Chytl mě někdo za rameno. Mickey.

"Stejně mám dokonalou přítelkyni a až jednou, nemusím se bát, že se se mnou nepostará o dítě." Řekl a já se na něj podíval.

"Ty se bát nemusíš. Pamatuješ si tu její radost, když jsme ji to řekli?" Zeptal jsem se ho a on přikývl.

Paula nás zahlédla a přišla k nám.

"Co bys řekl, slušelo by nám miminko?" Zeptala se Mickeyho a on přikývl.

"A co ty Tome? Myslíš, že bychom byli dobří rodiče?" Zeptala se mě a já se na ni usmál.

"Vy budete ti nejlepší." Řekl jsem a ona se usmála.

"Hele, můžu si vzít Louiho do ruky?" Zeptal se Mickey a já mu ho okamžitě předal.

Šli do obýváku a já je nenápadně pozoroval.

"Na co se tak usmíváš?" Zeptala se mě Anet a já ji ukázal na ty dva a děti.

Také se usmála.

"Umím si Pau představit jako maminku." Řekla a já se na ni podíval.

"To já taky." Řekl jsem a políbil ji.

"Miluju tě." Řekl jsem a ona se na mě usmála.

"I já tebe." Řekla a dala mi pusu na bradu.

"Dobrý den." Ozval se Luke ze dveří a začal se smát.

"Dobrý den." Řekl jsem se smíchem a stále pozoroval ty dva.

"Jsou spolu krásní. A děti jim sluší." Řekl Luke a usmál se.

"Čau, vy dva. Trénujete na vlastní?" Zeptal se a oni se na něj podívali.

"Možná ano, možná ne." Řekla Paula se smíchem a já šel pomoct do kuchyně.

Byli tam všichni tři a stejně byla spousta práce.

"Co mám udělat?" Zeptal jsem se a Anet se na mě podívala.

"Tady máš talíře, příbory a sklenky, můžeš prostřít, a pak ti něco vymyslíme." Řekla a já poslechl.

"Tak co teď?" Zeptal jsem se a ona mi vrazila flašku s pitím. Samozřejmě nealkoholickým.

"Rozlej to do sklenek. Pak už bude všechno hotové a přijde zbytek." Řekla Anet a já opět poslechl.

Poté jsem zalezl do ložnice a převlekl se do slušnějšího oblečení.

"Tak jsme tady!" Zařval Ashton, když vešli dovnitř a já seběhl dolů.

"Oběd je připravený!" Zavolala Anet z kuchyně.

"Pau, Mickey, vemete si prosím děti?" Zeptal jsem se a oni přikývli

U oběda bylo výjimečně ticho, jen Paula s Mickeym občas něco řekli, protože děti nechtěli jíst.

"Tak dáme dárky, ne?" Řekl Calum a všichni se jsme se zvedli.

Jen Paula zůstala a hlídala děti.

"Tadá!" Zavolal Mickey, který se objevil jako první a položil dárek doprostřed obýváku.

Ostatní přišli během chvilky.

Pau začala s dětmi rozbalovat jejich dárky.

"Mají si s čím hrát." Začal se smát Denny a všichni jsme se k němu přidali.

PAULA

Blížil se večer, všichni se bavili a já se začala připravovat na to, že jim řeknu velkou novinku, kterou neví nikdo, ani Mickey.

MICKEY

"Doufám, že mi řekne ano. " Honilo se mi hlavou celý den.

Když jsem jí podal ruku, aby se zvedla, začal jsem být opravdu nervózní.

Když se postavila, klekl jsem na koleno a začal mluvit.

Dodneška si pamatuju, když jsem vás byl vyzvednout na letiště a první, čeho jsem si všiml byly tvoje krásné hnědé oči. Poté jsme si s vámi v jednu dobu prožili peklo a spoustu trápení. Nejhezčí věc byla, když jsem tě poprvé políbil a tys mě neodstrčila se slovy, že jsem debil. Chovali jsme se jako malé děti a stále chováme, ale to mi nevadí. Užíval jsem si s tebou každý moment, ať už smutný nebo zábavný. Když jsi zůstala v Praze s Tomem a my odjížděli, nesl jsem to hodně těžce, kluci ti můžou říct, co si se mnou prožili. Pak jsi se v jednu chvíli odcizila, další velká rána. No, a nakonec jsem tě viděl stát u našich dveří a nevěděl, jak mám zareagovat. Srdce mi téměř vyskočilo z hrudi, v břiše létala minimálně miliarda motýlků. Stále mám v hlavě jen tebe a už mě štve, že stále nejsi má i oficiálně. A tak se tě ptám. Pau, lásko vezmeš si mě?" Zeptal jsem se a čekal na odpověď.

"To víš, že ano." Dal jsem ji prstýnek a políbil ji.

"Ale měli bychom se začít chovat dospěle." Pokračovala a vytáhla něco z kapsy.

"Na, podívej." Řekla a dala mi to do ruky. Ultrazvuk.

"To je opravdu naše?" Zeptal jsem se jí, aby nás nikdo neslyšel a ona přikývla.

"Já budu táta!" Vykřikl jsem a všichni se na nás podívali.

"Jsem ve druhém měsíci." Řekla a všichni se usmáli.

"Juuuuu, vaše dítě bude dokonalé." Řekli všichni najednou a já ji pohladil po ruce.

"Miluju tě, víš to?" Zeptal jsem se a ona se na mě usmála.

"Já tebe taky." Řekla a políbila mě.

*
S tímhle příběhem se loučím opravdu těžce, dala jsem do něj část svého života.

I když to aktivitou vydávání nevypadá, opravdu jsem si to užívala a příběh si zamilovala.

No, třeba se časem odhodlám a bude pokračování❤️