Odhalená | HP FF

14.

Od hádky s Harrym si navykla se snídaním na Grimmauldově náměstí jednoduše vyhýbat. Dneska se však rozhodla udělat výjimku, po té náročné noci, kdy se staral o profesora lektvarů, jí pořádně vyhládlo. Potichu, bez jediného slova vešla do jídelny, kde už sedělo několik lidí, včetně Harryho a Siriuse. Opět se setkala s okamžitý přívalem nepříjemného ticha, přešla to však bez komentáře.

„Zlatíčko," protrhla ho Molly, „jsme tak rádi, že si se k nám zase přidala. Pojď, sedni si, tady je volné místo," vydechla a nedočkavě dívku táhla k jedné z prázdných židlí. Snad se bála, že by jí mohla utéct a opět se zavřít do té příšerně zaprášené knihovny, kterou ještě nestihla uklidit. Dívka nic neřekla, jen potichu dosedla a bez jediného slova se natáhla pro smažené vajíčka.

Po několika minutách se opět všichni dali do řeči, čímž se jí náramně ulevilo. Nijak se nezapojovala, i přesto je však bedlivě poslouchala a napichovala vidličkou malá rajčátka. Občas jí oči zabloudily k Harrymu, který o něčem horlivě diskutoval s Ronem, a dle jeho zapáleného výrazu velmi snadno odvodila, že jde o famfrpál. Tiše si povzdychla a svou pozornost opět přesměrovala ke své snídani.

Přemýšlela nad tím, jak je na tom asi profesor Snape, a zda jeho odchod nebyl unáhlený. Dokázala by se o něj postarat ještě o něco lépe, tak si usmyslila, že mu hned až dojí, pošle dopis. Jako kdyby na zavolanou oknem náhle do místnosti vlétlo několik majestátně vypadajících sov, které s významným hučením vyhledávaly adresáty dopisů svírající v zobákách. K dívčině nemalému překvapením jedna z nich přistála přímo před ní, pustila dopis a ten líným klouzáním vzduchem dopadl až do jejího klína. Bez zaváhání ho otevřela.

Vážená slečno Evansová,

S potěšením vám oznamujeme, že jste byla po důkladném zvážení jmenována vaším kolejním profesorem a ředitelem Brumbálem na post primusky ve škole čar a kouzel v Bradavicích. Nepochybujeme o tom, že si uvědomujete, jakou zodpovědnost tato role obnáší a budete tak dál dělat čest své koleji nejen svými studijními výsledky, ale i řádným chováním.

Se srdečným pozdravem,

Minerva Mcgonagallová,

Zástupkyně ředitele

Několikrát si dopis se zatajeným dechem přečetla, neschopna uvěřit tomu, co se v něm píše. Profesor Snape vybral ze všech lidí ji na pozici zmijozelské primusky. Zdálo se jí, že existují desítky vhodnějších adeptů, ačkoliv byla pravda, že její studijní výsledky byly opravdu nadprůměrné. Nebyla sice v hodinách tak zapálená, jako Hermiona Grangerová, zato své znalosti dokazovala v testech a zkouškách. U té části s reprezentativním chováním se zakřenila, protože tam, co si budeme povídat, to trochu vázlo. I přesto byla zvláštním způsobem potěšená, že vybral právě ji.

„Náš Ronánek bude prefektík!" Vytrhl ji ze zamyšlení hlas Freda, který mával na celé kolo bratrovým dopisem. Všichni se začali překřikovat, jak chlapci gratulovali a postupně se nahrnuli i na rudou Hermionu, která svým zvolením nebyla ani z poloviny tak překvapená jako Ron. Nathalie pohledem vyhledala Harryho, který byl zaražený. Když s kýmkoliv navázal kontakt, přinutil se ke zdvořilému úsměvu, ale bylo vidět, že ho něco trápí.

Vůbec se mu nedivila. Očekávala by, že přirozený výběr bude právě její bratr, ale tak nějak předpokládala, že ho Brumbál chtěl ušetřit dalších povinností navíc. Oči sourozenců se střetly a tentokrát neuhnula. Jen se na něj nesměle usmála. Snažila se mu tím pohledem dát najevo, že pro ni je stále nejlepší a očividně něco z jejích signálu zachytil, protože se mu v očích zalesklo tak, jako už dlouho ne a nejistě přikývl.