Život je jenom jeden (TWD) ✔️

9. ZRANĚNÁ LUČIŠTNICE - Daryl

Procházel jsem se venku mezi ploty okolo věznice.

U plotů bylo jen pár mrtváků. Nezabil jsem je. Stejně byli za plotem...

Dnešek byl únavný pro nás všechny. Chtěl jsem si zapálit jednu cigaretu, ale naráz na mě kaplo. ,,Sakra." zaklel jsem. Nechtěl jsem uvnitř kouřit, když Lori čeká dítě.

Vracel jsem se tedy zpět do věznice. Začalo hřmít a blýskat se. Nějak rychle jsem nešel. Déšt mi moc nevadil. Dokud teda nezačalo pořádně pršet.

Schoval jsem se pod přístřešek u dveří do věznice.

A mám po procházce.

Otevíral jsem dveře, ale v tu chvíli jsem uslyšel výstřel. Hned jsem měl sundanou a nabitou kuši.

Šel jsem podél zdi. Otočil jsem se za roh. Nikde nikdo.

Od lesa jsem uslyšel křik. Hned jsem se tam otočil. Mrtvák se tam po někom sápal a ten člověk měl v ruce pistoli.

Podle křiku jsem poznal, že to byla žena. Rozběhl jsem se tím směrem.

Otevřel jsem bránu a zastřelil mrtváka.

Žena se nehýbala.

Rozběhl jsem se k ní, dokud u ní nebyli žádní další mrtváci.

Byla celá bíla. Vyhrnul jsem jí trochu tričko a podíval se, jestli není kousnutá. Otočil jsem ji na bok a zkontroloval i záda.

Záda měla celá zjizvená, ale žádné škrábnutí nebo kousanec. Nic. Nad jejími zády jsem se chvíli pozastavil, ale dal jsem jí tričko a košili dolů.

Chtěl jsem ji vzít do náruče, ale všiml jsem si krví nasáté košile na jejím rameni. Strašně pršelo, blýskalo se a hřmělo, že jsem neměl čas to nijak řešit. Oba jsme byli promočení na kost. Vzal jsem ji do náruče. Měla tady ještě batoh, pušku, pistoli a luk.

Uviděl jsem běžet Ricka a T-Doga sem.

,,Uslyšeli jsme výstřel." řekl Rick.

Uviděl tu ženu v mé náruči. ,,Ztratila vědomí. Má tady ještě nějaké věci." kývl jsem na zem.

S T-dogem ty věci pobrali a vyrazili jsme zpět do věznice.

• ~ • ~ •

Když jsem ji nesl, tak jsem si ji trochu prohlížel.

Měla dlouhé tmavé vlasy. Typl bych, že oči taky hnědé. Na sobě měla černé kalhoty, olivové tričko a tmavě modrou košili. Kotník měla ovázaný šátkem s klacíkem a byla celá bílá.

Pohlédl jsem na její rameno. Musela ztratit hodně krve. Snad to není kousnutí...

Byla strašně moc lehká. Když jsem si ji prohlížel, tak jsem viděl jen kosti, které byly viditelné a kosti, která na ní visela.

Víc než 30 let jí být nemohlo. Tak 25 řekl bych. Ale určitě dlouho nejedla.

• ~ • ~ •

Rick mi odemknul dveře do bloku C a já jsem hned běžel s jejím tělem do jedné z volných cel.

Položil jsem ji na postel a hned zamnou přiběhla Carol ,,Panebože, co se stalo? Kdo je to?"

,,Kde je Hershel? Je zraněná." řekl jsem radši.

,,Hershel usnul." Sakra! Úplně jsem zapomněl, že byl kousnutý.

Carol jí sundala košili a roztrhla rukáv trička, aby se podívala na zranění.

,,Je postřelená." řekla a odběhla pryč.

Zachvíli se vrátila s nějakými zdravotnickými věci Hesrhela.

Vytáhla pinzetu ,,Musím vyndat tu kulku." řekla a dala se do práce.

Zanedlouho byla kulka venku a Carol jí rameno vydezinfikovala, zašila a obvázala.

Celou dobu jsem tam stál a sledoval to. Přišel tam i Rick s T-Dogem. Zanedlouho ale odešli za Hershelem, který se probudil.

,,Musím jí sehnat nějaké čisté a suché oblečení. Takhle se akorát nachladí a i ty by ses měl jít přesléct do suchého nebo dopadneš stejně." řekla Carol.

Chápal jsem, že ji chce přesléct a že bych měl odejít ,,Můžu jí půjčit nějakou košili." ani nevím proč jsem to řekl, ale řek. Tak jsem pro jednu zašel a pak jsem si šel sednout na moje schody.

Do suchého jsem se nepřeslékl, protože jsem už nic suchého neměl. Jen tu košili a tu jsem jí dal. Moje oblečení stejně začínalo usychat, tak jsem to nijak moc neřešil.

• ~ • ~ •

Uviděl jsem Carol, jak vyšla z té cely a nesla mokré oblečení té ženy, aby ho mohla dát někam sušit.

Šel jsem se podívat do její cely.

Pořád byla bledá, ale ne tak moc. Vlasy měla sušší a moje košile jí byla hrozně moc velká.

Všiml jsem si Rickové společnosti.

,,Ztratila hodně krve." vysvětlil jsem.

,,Zítra ji Hershel prohlédne."

,,Jestli nebude zítra už pozdě."

,,Bude v pohodě." položil mi ruku na rameno.

,,Ale na noc ji v cele radši zamkneme." řekl a podal mi klíč od její cely.

,,Zítra zjistíme co je zač." Přikývl jsem.

Sundal ruku z mého ramene. Už odcházel, ale ještě se zastavil ,,Měl by ses jít taky vyspat. Byl to náročný den..." Přikývl jsem.

,,Dobrou."

,,Dobrou." řekl jsem mu a ještě jsem sledoval jak odchází.

Lučištnice stále nehybně ležela. Zakryl jsem ji dekou a opustil celu.

Nechtěl jsem ji zamykat, protože sám nechci být nikde zavřený, ale musel jsem. Otočil jsem klíčem a schoval jsem ho do kapsy.

Lehl jsem si na moji "postel" na schodech a okamžitě usnul.

Vaše The Girl 91 ❤️