Život je jenom jeden (TWD) ✔️

25. MENŠÍ VÝLET

O nějakou dobu později (max. týden) :

KARINA :

Seděla jsem v jídelně, popíjela vodu a četla si knihu, kterou mi dal Daryl. Byla jsem do ní tak zažraná, že jsem si ani nevšimla, že je někdo v místnosti. 

Vyrušil mě až zvuk toho, že někdo hodil něco na stůl u kterého jsem seděla. Leknutím jsem nadskočila. 

,,Co to je?" pohlédla jsem na Daryla.

,,To už ani nepoznáš svůj luk?" zeptal se pobaveně. 

,,Haha." ušklíbla jsem se, ale měl trochu pravdu. Zapomněla jsem na něj. Byl to... dá se říci můj minulý život... 

,,Můžu?" ukázala jsem na luk. 

,,Je tvůj." bylo mojí odpovědí, a tak jsem si ho vzala. 

Byly v něm vyřezané různé vzory a nápisy, ale nejhezčí byl nápis Karina Blake, který mi tam nechal otec vyřezat. 

,,Jdu ještě ven zkontrolovat ploty. Tak si hraj a nezlob." 

,,Ha-ha-ha." dala jsem si na každém vyslovení každého písmenka záležet. Ještě se nezapomněl pobaveně ušklíbnout a společně s jeho kuší zmizel. 

,,Blbec." pousmála jsem se a vzala si luk. Byl stejný jako předtím. 

"Rukojeť" přesně na mou ruku a síla ramen taky akorát. Tak ráda bych si vystřelila, ale... no jo, nemám šípy. To ale není přece věc, která by se nedala vyrobit, ne?

DARYL :

Ploty a všechno ostatní bylo v pořádku. 

Po tom blbovi bez oka, který si říká "Guvernér" taky nebyly ani stopy, a tak jsem se vydal zpět do věznice. 

Bylo teprve ráno a já neměl žádné plány, a tak jsem vyrazil jak jinak než za Karinou.

V jídelně jsem ji už nenašel, ale byla v naší cele a vyráběla si šípy, což mě trochu pobavilo. 

,,Nechceš si pro ty šípy radši zajít do obchodu?" zeptal jsem se jí. 

,,Jako kdyby tady nějakej byl." 

,,Náhodou o jednom vím." lehce jsem se usmál, protože ty jiskřičky v očích, co se jí po této větě co jsem vyslovil objevily, byly tak rozkošné.

• ~ • ~ •

,,Můžeme jet?" seděl jsem na své motorce a čekal jsem na Karinu. 

,,Už běžím!" zavolala, když už byla skoro u mně. 

Sedla si za mě na motorku a chytla se mě kolem pasu. Jakmile se mě dotkla, tak jsem ucítil divný pocit, ale nastartoval jsem motorku. 

Carl nám otevřel a zavřel bránu a my jsme vyjeli ven z pozemku věznice.

Zanedlouho jsme přijeli k jednomu obchodu, kde jsem si já kdysi bral šípy pro moji kuši a věděl jsem, že tam měli i lukostřelecké věci a nějaké oblečení. 

Slezli jsme z motorky, kterou jsem opřel o kmen stromu. 

,,Ber to jako narozky. Vem si co chceš." řekl jsem Karině, která se nepohla z místa, na které se postavila když slezla z motorky. 

,,Počkej tady." 

Vešel jsem s nabitou kuší o obchodu, který jsem vevnitř zkontroloval. 

,,Čistý." zavolal jsem na ni. 

Za chvíli byla v obchodě i Karina a už si to mířila k lukostřeleckým potřebám. 

Nechal jsem ji a sám jsem si vzal všechny šípy pro moji kuši, které tady zbyly. 

Potom jsem zamířil za Karinou. 

,,Máš je?" 

,,Jo." usmála se s šípy v ruce. 

Moje a její šípy dala k sobě do batohu, i když letky trčely ven. 

Už si to mířila ven, ale já ji zastavil... 

,,Hej Karino. Pojd sem." 

Otočila se na patě a přišla ke mně. Zaujal mě stojan s oblečením. 

,,Když už máš ty narozky, tak to chce aj nový tričko, ne?" ušklíbl jsem se. 

,,Já mám narozky, jo?" usmála se a přišla blíže ke stojanu a prohlížela si trička. Vzala si svou velikost a... 

,,Zase v olovový barvě?" 

,,No a co? Mám tu barvu ráda." pokrčila rameny. 

Možná řekla ještě něco, ale já ji už neposlouchal, protože mou pozornost upoutal úplně jiný stojan... stojan se spodním prádlem. 

,,A černá Ti nevadí?" 

,,Co?" nechápala. 

Natáhl jsem se pro černou podprsenku ve stejné velikosti, v jaké si vzala tričko a přiložil jí to lehce na hrud. 

,,Jo, to by Ti bylo." 

,,Na to zapomen!" 

,,Co? Když už máš ty narozky." zadržoval jsem smích. 

,,To si neobleču." 

,,Proč ne? Je to normální oblečení..." 

Nic neříkala a vytrhla mi ji z ruky. Společně s tričkem ji dala svého batohu.

 ,,Spokojený?" 

Jen jsem se ušklíbl a šli jsme zpět k motorce. 

Vyhrál jsem.

KARINA :

,,Kam se tak chystáš?" zvedla jsem oči od knížky a podívala se na Daryla. 

,,Máme schůzku." 

,,Kdo?"

 ,,Já, Rick, Hershel." 

Daryl mluvil takovým tím vyhýbavým tonem, což mě udivovalo, protože se takhle ještě nechoval. 

Odložila jsem tedy knížku a slezla z postele dolů za Darylem, který si kontroloval šípy a náboje v pistoli, kterou se divím, že vůbec má, protože to je poprvé, co ho vidím ji držet. Stále má totiž v ruce kuši.

 Asi to musí být něco vážného, když se takhle chystá. 

,,A s kým máte tu schůzku?"

,,Rick na mě čeká." obešel mě. 

Já ho ale chytla za ruku, což bylo divný, ale ted mi to bylo jedno. Daryl se podíval první na mou ruku, kterou jsem držela tu jeho a potom do mých očí. 

,,S Guvernérem." řekl. 

Přikývla jsem a pustila jeho ruku. 

Už docházel, ale já ho ještě zastavila... 

,,Buď opatrný." otočil se na mě a jen přikývl. 

Potom už odešel.

Vaše The Girl 91 ❤️