A vy jste ..?

12. Kapitola

Joe měl zůstat mým tajemstvím do té doby, než si v hlavě urovnám, co vlastně chci. Moje nejlepší kamarádka Marika mě však prokoukla při první příležitosti. Hned při její první návštěvě v mém univerzitním městě.

„Jak se jmenuje?" zeptá se mě Marika přímočaře.

„Kdybys mu neříkala ubožák, tak by sis jeho jméno možná pamatovala," děám, že jsem nepochopila, kam tím míří.

„Tuhle hru můžeš přeskočit, sis. Jméno toho ubožáka, kterého očividně stále miluješ, si bohužel pamatuju. A tvůj výraz, když na něj myslíš, už poznám i po slepu. Ale ty se dnes doopravdy uculuješ. Kdo za tím je?"

Podle jejího tónu hlasu poznám, že se rozhodla zjistit jeho jméno
za každou cenu.

„Ehm... nevím. Nevím, jak se jmenuje," odpovím po pravdě.

„Wow. Takže ty jsi celá mimo z chlapa, který ti ani neřekl své pravé jméno!? Co je zač? Kde jsi ho potkala? Je sexy?" zavalí mě otázkami.

„Je to kamarád," snažím se nenuceně odpovědět.

„Tak proč teda neznáš jeho jméno, když je to kamarád?" zpochybní mou reakci Marika.

„Je to na dlouho. A ty dnes přece spěcháš na rande!" vymlouvám se.

„Rande počká. Jsem tady hlavně kvůli tobě, drahá. Tvůj milostný život je teď důležitější," nedá si říct.

„Nic takového momentálně neexistuje. A jestli hned teď nepůjdeš na to rande, možná přijdeš o šanci potkat toho pravého. Jak dlouho jsi nerandila? Půl roku?" změním záměrně téma rozhovoru.

„Je ženatý! A šarmantní. A chytrý. A neskutečně přitažlivý. Takže pokud půjdu, tak možná prožiju nezapomenutelnou noc, dvě, tři..., ale do konce života se budu cítit jako mrcha," vyhrkne ze sebe.

„Tak proč jsi na jeho pozvání vůbec přistoupila? Miluješ ho?" snažím se svou nejlepší kamarádku pochopit.

„Sis, neber si to, prosím, osobně, ale...láska a sex jsou sice dohromady naprosto úžasné, ale někdy se prostě nepotkají. Občas je dokonce jednodušší políbit chlapa, kterého nemiluješ, než toho, do kterého jsi blázen."

Pak se odmlčí.

„Mimo otce od rodin...ti patří do speciální kategorie nedotknutelných," usměje se smutně.

„Myslím, že se dneska pokusím zachránit jedno manželství," ustoupím jí.

„Takže... co přesně bys o mém ne-kamarádovi chtěla vědět?"

Marice se rozzáří oči: „Úplně všechno!"

A tak jí to všechno vyprávím. Každičký detail. Od nepříjemného zážitku s partou puberťáků po náš poslední rozhovor s Joem.

Marika celou dobu pozorně poslouchá a pak se na mě chápavě zadívá. Tak, jak to umí jen člověk, který vám bezmezně důvěřuje a vy jemu. A řekne přesně to, co jsem potřebovala slyšet: „Sis to nevadí, že tě přitahuje chlap, do kterého nejsi zamilovaná. Dva roky jsi snila o budoucnosti s tím ubožákem. Taková láska neodezní ze dne na den. Navíc Joe ještě stále myslí na tu jeho Kissy. Nemyslím si, že se chce vázat."

Pak se na mě usměje a dodá: ,,Vím, že jsi nikdy moc nechápala mé kamarády s benefity. Neodsuzovala jsi mě, ale neviděla jsi to stejně. Díky tomu, co právě prožíváš, mě možná konečně pochopíš. Možná zjistíš, že i pouhá chemie je mocná. Dost na to, aby v tobě probudila tu koketu, která miluje, když po ní chlap šílí. Tvou ženskost, která jej dostane do kolen pouhým smyslným gestem či upřeným pohledem. Vidíš? Už podle tvého výrazu poznám, jak si pohráváš s pouhou myšlenkou, že bys toho chlapa mohla tak silně přitahovat."

...

Když má na vás někdo takový vliv, jako na mě moje nejlepší kamarádka, může se vám stát, že začnete přemýšlet i o tom, co by vás nikdy dřív nenapadlo. Jako třeba o psaní podmanivých esemesek.

Napíšu poslední znak a zmáčknu „Odeslat". Nakonec to nebylo tak těžké! Marika by na mě byla hrdá. Byla by. Kdybych jí o svém rozhodnutí řekla.

Ptáš se, co jsem mu napsala? Neřeknu, červenala by ses! Prozradím jen, že jeho odpověď předčila veškerá má očekávání. Tak...upřímná, pobuřující
a zároveň...

Cítím, jak se mi valí horko do tváří a jak se mi kolena proměňují v želatinu.

„De rien, ma cherie!" řekne Marika, která právě přichází do kavárny.

Nechápavě zvednu hlavu. „No podle toho, jak si zrudla, tipuju, že tajemnej Joe je přes slovíčka fakt machr. Hmm, jakej asi bude v neverbální komunikaci...," pokračuje a užívá si pocit vítězství.

„Ahoj sis. Pokud sis nevšimla, jsme právě v přeplněné kavárně, kde se může kdykoliv objevit někdo známý!" přeruším její hlasitý projev.

„Tak promiň, promiň, že jsem fakt pyšná na to, že moje nejlepší kámoška sbalila kanadskýho fešáka, který jí touží..."

„Zázvorový čaj, prosím," víc než kdy jindy jsem vděčná za přítomnost servírky, která právě přichází zjistit, na co máme chuť.