L: hej kluci? jak to vypadá? haló? Paule? Alane?
do háje...
-
Louis's POV
Už jsem se rozběhl zpátky k domu když v tom jsem ty dva tupce zahlídl. Paul táhl Alana pryč a Alan něco brblal. Dotáhl ho k autu a pěkně s ním o něj švihl. "Jsi blázen!??"
"Teď jsem kvůli tobě prohrál zkurvený auto!" bránil se Alan.
"A to si chtěl aby jsme tam oba chcípli?! Hovado sobecký" zařval ještě Paul a jednu Alanovi vrazil. Odplivl si a šel si sednout za Samem. Zvedl jsem Alana a šel s ním za nima. Celou cestu zpátky bylo v autě hrobový ticho. Alan byl uraženej, Paul ho probodával pohledem a já se Samem jsme se někdy takovým tím trapným způsobem střetli pohledem. Do toho tam seděla Gemma s Anne a ty byli radši taky potichu. Dojeli jsme k věži kde vystoupil Sam, Alan a Paul. Joe už chtěl jet aby jsme vyložili i Gemmu a Anne ale já jsme ho zastavil a vyběhl ven.
"Hej! Same počkej" zakřičel jsem na něj.
Kývl na Alana s Paulem aby šli, že za chvíli přijde. "Co je?"
" Tak to mezi nama teď bude? Budeme se na sebe trapně koukat a nebudeme spolu mluvit? Vždyť se nic neděje. Prostě po sobě toužíme, divíš se? Vždyť jsme spolu spali pět let! Už to byl zvyk, teď se to změnilo. Prostě tady ta chuť někdy bude, ale to zvládneme. Zvládneme to jako vždycky. "
" Já vím Loui já jen... bojím se"
"Co"
" Bojím se že tě ztratím "
Přišel jsem k němu blíž " Same co to plácáš. Nikam se nechystám takže"
"Našel sis někoho koho budeš milovat. Víc než si kdy miloval mě. Odejdeš s ním Lousi. A já zůstanu pořád tady. A pořád budu ten samej Sam, kterej jen bez citů šuká všechny okolo"
"Same to není pravda..." objal jsem ho a začal rukou pohybovat po jeho zádech. "Same.."
"Tak jo" odtáhl se "Běž, musíš odvést ty dvě ženský. Uvidíme se, ahoj" zamával a odešel.
Chvíli jsem tam stál a pak se rozhodl že už bych asi měl opravdu jít. Nasedl jsem zpátky do auta. "Je Harry v pořádku?" zeptala se najednou Anne.
"Ano. Teď je ve škole" ujistil jsem ji.
"Proč to udělali? Proč nás unesli? Nic jsme nikdy neudělaly..."
"Já nevím.... já nevím" já to nevim, ale zjistím to. Musím. Chci.
"A proč jste nás hledali?" zašeptala Gemma.
"Znám se s Harrym. Říkal že přišel domů a nikdo tam nebyl. Chtěl jsem jen pomoct"
"Děkujeme. Jste hodný muž" řekla Anne.
Hodný. Bože jen kdybyste věděla co jsem všechno udělal. Jeden dobrý skutek se nemůže vyrovnat všem těm špatným. Ten svůj život jsem už posral, musím davat pozor, abych to neudělal Harrymu. Nechci ho zatahovat do svých věcí. Je silnej. Je kurva silnej, ale i tak cítím potřebu ho chránit.
Dorazili jsme k domu, zrovna když Harry odemykal dveře. Vylezli jsme z dodávky a Gemma hned zakřičela "Harry!"
Harry se prudce otočil a věřte mi nebo ne, měl jiskry štěstí v očích. Rozběhl se k nim a obě je pevně objal. Já se jen usmál a chtěl jsem se vytratit Prostě jen nasednout do auta a odjet. "Kam si myslíš že jdeš? Zachránil si je..." řekl Harry když se odlepil od své mámy. Rozešel se ke mě a dlouze mě políbil. Do polibku jsem se jemně usmál a zapletl svoje ruce do jeho vlasů. Bože. Je dokonalý...
