Přitulil jsem se k němu a usl jsem. Poprvé v životě o něm nemusím snít, mám ho totiž hned vedle sebe.
-
Harry's POV
Ráno jsem se vzbudil a vyskytl se mi výhled na spícího Louise. Krásné. Přál bych vám to vidět. Vstal jsem opatrně, abych ho nevzbudil. Došel jsem dolů s nadějí na snídani, s nadějí že tam dole bude sedět Gemma. Nikde nikdo. Vrhl jsem se tedy do dělání snídaně sám. Tak nějak abych se odreagoval. Vytáhl jsem z lednice vajíčka a začal vyrábět vaječné omelety. Dal jsem vařit kafe i čaj, nevím co Loui pije. Všechno jsem odnesl na stůl a Loui, jakoby to měl snad vypočítaný, se objevil na schodech. Vidět ho jen v boxerkách a s těmi dokonale rozcuchanými vlasy bylo úžasné. Usmál jsem se a pozdravil "Krásné ráno"
"Dobré ráno" vrátil mi pozdrav rozespalým halsem. Sešel posledních pár schodů s došel ke stolu. "Wau. Takovouhle snídani mi ještě nikdo nenachystal" přiznal se když se posadil.
"Tak to jsem rád, že jsem první" usmál jsem se a přisedl k němu. Louis si vkládal do úst první sousto, když jsem se rozhodl mu sdělit moje obavy. "Nikdo tady není"¨
"Neboj. Půjdeš normálně do školy, já je mezitím budu hledat. Budu čekat před školou jak skončíš a řeknu ti co jsem zjistil. Dobře?" napadlo Louise.
Přikývl jsem a dojedl svoji omeletu. Louis si nalil čaj, tak jsem si k tomu dal kávu. Dojedli jsme a já si ještě rychle zaběhl do sprchy, kam hned po mně zajel Loui. Mezitím jsem se oblékl a napsal Zaynovi ať jde dneska sám, že mu to vysvětlím ve škole. Seběhl jsem dolů a Louis už tam čekal na chodbě. Obul jsem si boty a mohli jsme vyrazit. Vyšli jsme ven a ofoukl nás nepříjemně studený vítr. Zachvěl jsem se a za chvíli jsem cítil Louisovu ruku kolem mých ramen. Usmál jsem se a vyrazili jsme ke škole.
Když jsme tam došli a já chtěl odejít, přitáhl si mě zpátky. Narazil jsem do něj a naše obličeje byly hrozně blízko. "A co obejmout na rozloučenou?" zašepatal svůdně Louis.
Když jsem viděl jeho rty, nemohl jsem odolat. "A proč jen obejmout?" zašeptal jsem zpátky a přiblížil se snad ještě blíž. Louis se podíval do mých očí, pak na moje rty a zase zpátky do očí. Já zopakoval to samé. Když už jsem věděl, že to chce taky, zničil jsem těch pár centimetrů co dělili naše obličeje, a propojil moje rty s těmi jeho. Polibek se změnil v líbání. Líbali jsme se a já mezitím přesunul svoje ruce na jeho zadek. Byl tak dokonalý, musel jsem ho zmáčkmout. O tomhle se mi doslova jen snilo. Louisovy ruce přistály na mých bocích. V tuhle chvíli mi bylo všechno jedno. Bylo mi jedno že na nás pravděpodobně kouká celá škola a všechny ty starý babky který chodí v 7 ráno do obchodu pro rohlíky. Byl to ten nejdokonalejší okamžik.
"To si děláš piču Tomlinsone??!?!!!" ozvalo se najednou...
