Fajn. Takže jste to slyšeli. Jdeme.
-
Louis's POV
Došli jsme potichu k domu a já dal pokyn Paulovi s Alanem, že už můžou jít. Já se Samem jsme čekali na jejich povel.
"Pícháš s ním?" vyšlo najednou ze Sama.
"Co?" byl jsem zmatený.
"No se Stylesem. Proč by jsme tohle všechno dělali kvůli random děcku co jsi potkal když si šel z práce."
"Nepíchám."
"Tak to nechápu."
"Chci na to jít pomalu."
"Kdo sakra seš a co si udělal s mým Louim"
"Co to meleš"
"Promiň ale ty si na to nikdy nešel pomalu. Na nic nejdeš pomalu a ještě k tomu když se to týká sexu!"
"No tak jsem se změnil. Lidi se mění."
"Ještě řekni že k němu něco cítíš"
"Možná. Nevím čemu se divíš. Ty máš taky Erwina"
"Ale já k Erwinovi nic necítím sakra. Je to s ním fajn, mám ho rád. Ale to co mezi námi je... to není láska."
"A ty víš jak to vypadá? Víš jak vypadá láska?"
"Pravda. To vlastně netuším"
"Víš. Myslel jsem si že s touhle práci si nikdy nikoho nenajdeme. Že budeme do smrti šukat jen spolu.. a podívej se na nás. Ty máš přítele a já začínám něco cítit k studentovi zdejší školy"
Sam se zasmál "Jo jo. Kde jsme to skončili sakra"
Zasmál jsem se s ním a podíval se na něj. Vzpomněl jsem si na všechny ty prošukaný noci a dny s ním. Nebudu lhát, chybí mi to jak si mě tvrdě bral. V tu chvíli jsem necítil nic víc než touhu. Oba jsme byli ticho a koukali na sebe. Oba jsme věděli že to nemůžeme udělat. Ale satlo se. Začali jsme se dravě líbat a Samovi ruce zabloudili pod moje tričko. Nevím jestli to je dobře nebo ne, ale najednou se ozvali alarmy. Oba jsme se od sebe odtrhli a se zrychleným dechem jsme se vydali blíž.
Už jsme stáli u vyklapěcího okna, které vedlo do sklepa. Nebo teda přesněji před sklep.
P: Je to v klidu hoši. Tady dole všechno v pořádku. Je jich tady kolik jich má být, už dneska nikam nepůjdou, takže čistý.
A: nahoře taky. Přesnej počet a-
L: Hej, Alane? Hej?
P: Jdu za ním Louisi, vy zatím běžte za těma kočkama
L: Fajn. Hlaste se
Otevřel jsem okno a skočil dolů jako první. Hned po mně vedle přistál Sam. Pomalu jsme se blížili k zatáčce za kterou by měl být vchod dovnitř a ti dva chlapy. Vpadli jsme tam. Jako první jsme jim samozřejmě vykopli vysílačky, aby o sobě nemohli dát vědět. Vzal jsem si jednoho a Sam druhýho. Za chvíli leželi oba na zemi. Vykopl jsem dveře a vpadli jsme dovnitř. Tam se k nám rozběhli ti dva co byli vevnitř. Oba jsem je střelil do hlavy a rozběhli jsme se k dvoum svázaným ženám v rohu. Zmínil jsem se že mám dobrou mušku? Doběhl jsem tam a starší žena byla v bezvědomí. To bude Anne. Gemma seděla vedle a pod očima měla řasenku. Samotné oči byli opuchlé a červené od pláče. Obě byly od krve a měly po těle modřiny. Do háje ten hajzl je mlátil!
"Ššššš. Už je to dobrý. Už dobrý, jo?" snažil jsem se Gemmu uklidnit. Sam měl znatelně větší svaly, takže vzal do náruče svázanou starší ženu a odcházel. Já jsem rozvázal Gemmu. "Půjdeš sama nebo chceš vzít?" radši jsem se zeptal.
"Ehm. Já, já nevím" pořád ještě trochu brečela.
"Dobře" řekl jsem a vyhoupl si ji do náruče. Donesl jsem ji do auta kde už byl Sam i s Anne a Joem. Joe Anne ošetřoval. Ten kluk je zázrak, co on všechno umí. Posadil jsem Gemmu vedle. Hned se zvedla a doplazila se k mámě. Já a Sam jsme na sebe jen hodili divnej pohled a Sam odešel do auta.
L: hej kluci? jak to vypadá? haló? Paule? Alane?
do háje...
